Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (3)

Trailer

Recenzie (759)

Arbiter 

všetky recenzie používateľa

Divadlo, film, realita... zkuste je přesvědčivě v tomto snímku od sebe oddělit - nebo ještě lépe. zkuste je oddělit v životě. Ve vašem každodenim životě.. u koho z nás se realita neprolíná s předstíráním... kdo z nás někdy nenasadí masku a nehraje divadlo... A vůbec. Dokážete o sobě s jistotou říct, kdy u vás končí divadlo a maska je sejmuta? Já ne.. hrajeme své životy a jestli zrovna roli životní nebo pro okamžik tu výhodnou neurčuje to, zda to realita je nebo není ... koukněte se někdy do zrcadla a zkuste říct, jestli se opravdu znáte.. jeslti to jak jednáte není jenom divadlo aktuálního dne. Jestli ty směšný papírky ve vaší peněžence jsou opravdu ty cenné peníze, symbol moci a nebo jenom nastříhané kousky papíru... Jestli ty dokumenty, které tak pečlivě střežíte, jsou opravdu Dokumenty nebo igelitka s odpadem. Jestli vaše osobní sídlo Karamazových je krásný dům nebo zašlá slévárna... každá věc hraje svou soukromou roli... každý z nás žije své vlastní divadlo... A představení musí pokračovat. Musí! Dokuď nespadne opona... ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Velmi svérázná a umělecky osobitá filmová adaptace stěžejního Dostojevského románu Bratři Karamazovi vycházející z dnes už legendární divadelní adaptace Evalda Schorma realizované v Divadle Na Zábradlí roku 1976. Herecké obsazení ale upomíná k pozdější dramatizaci téže látky v Dejvickém divadle z konce devadesátých let minulého století. Režisér Petr Zelenka celou hru uchopil po svém a usadil ji do lokací industriálně odosobněné staré slévárenské haly - vytváří se tak zvláštní, ale přesný rámec - Dostojevského román je především odrazem dobového nihilismu a krize racionality, která dovedla své logické úvahy až k popření existence Boha, svět bez Boha je tedy i přesnou metaforou pro starou tovární halu. Industriální periferie má dnes ale i své nové estetické rozměry - jako se studenti AVU s profesorem Knížákem jezdí dívat a inspirovat scenériemi vysokých pecí ve Vítkovických železárnách, usazení do nových konotací dá nový význam i rozpadající se tovární hale - středoevropské industriální kolosy mají dnes silnou estetickou kvalitu, kvalitu ilustrací Verneova Ocelového města... To reflektovali i tvůrci a používají tedy tomu i adekvátní formální prostředky - především skutečný širokoúhlý kinoformát, který dává celému filmu velmi silný nádech a hloubku. Ve spojení s geniální hudbou Jana A. P. Kaczmarka, úsporným a přesným střihem a především celou industriálně potemnělou mizanscénou, oživenou strhujícími hereckými výkony, tolik kontrastujícími s prostředím...anebo možná tolik prostředím gradujícími! Metarámec hereckého festivalu a přijíždějící divadelní soubor navíc umocňují pseudodokumentární charakter snímku, který je ale jen silnou uměleckou stylizací (postava údržbáře a jeho osobního neštěstí byl vlastně jediný moment filmu, který mi v percepci vadil...a přišel mi zbytečný, důležitý jen pro osvětlení motivace aktérů výjimečného divadelního představení...) Nabízí se přímé srovnání s ,,dramatickými" experimenty Larse von Triera, ale Zelenka jde svou vlastní cestou a zachovává především linii literární adaptace - Dostojevského opus magnum a zároveň poslední nedokončená kniha, která v sobě shrnuje ohlasy všech jeho děl předchozích, reflektuje ale především román Zločin a trest, tedy rovinu morální a metafyzické odpovědnosti za zabití jiného člověka - otec Karamazov umírá tak hned na začátku a přesně v duchu Schormovy divadelní adaptace se posléze zase z onoho světa vrací (ať už v podobě reminiscenčně fyzické, či v podobě Ďábla...ta je mimochodem herecky strhující!) a zasahuje do zajímavě rozehrané partie. Raskolnikov se v rodině Karamazově jmenuje Ivan Karamazov a jeho neochvějná racionalita vede až k poznání, že Bůh není a vše je dovoleno. Dostojevského text je těžký, pomalu plynoucí, dávající ne všechny odpovědi, Zelenka však do svého ,,polského dělnického" filmu dostal vše podstatné...a ještě mnohé navíc... Spolu se Slámovým Štěstím a Venkovským učitelem nejlepší české filmy poslední doby (a nutno podotknout skutečně evropských rozměrů) a pádný důkaz proti neduchaplným názorům, že se v českém filmu poslední dekády nic zajímavého neděje... () (menej) (viac)

Reklama

Rover 

všetky recenzie používateľa

Při sledování filmu jsem nejednou přemýšlel nad tím, viděl-li jsem někdy lepší český snímek. Došel jsem k názoru, že za posledních pět let nikoliv. Líbilo se mi jednoduše všechno, tohle je konečně film, který má evropské, ne-li světové ambice. A napomáhá tomu hlavně divadelní zpracování tématu, které Češi umí. Spojení a prolínání několika příběhů a rovin bylo velmi podmanivé a nenechalo mě v klidu... Takhle naladěn jsem z kina dlouho nevyšel. Zajímovostí je, že se film tváří jako natáčený v polské Nové Huti, točilo se však v železárnách v Hrádku u Rokycan. HUDBA: Jan A.P. Kaczmarek - zaujala mne hned na začátku. Zde je jasně vidět, že Česko prostě nemá kvalitní skladatele filmové hudby, alespoň v orchestrální rovině. Kaczmarek to zvládl bravurně, a bude-li soundtrack, neváhám. ()

3497299 

všetky recenzie používateľa

Na české poměry dosti odvážný film. Není nejšťastnější Karamazovi poměřovat s literární předlohou, neboť její kvality rozhodně nedosahuje ani neparafrázuje Dostojevského myšlenkovou rovinu tak dostatečně, aby byla divákovi neznalému největšího ruského "existencionalistu" přijatelně přiblížena, osvětlena, pře(d)ložena (to už ji možná lépe vystihuje Woody Allen v některých svých intelektuálních pastiších ;-)). Film je zajímavý z jiného hlediska: velice poutavá meta-vyprávěcí hra s divákem - příspěvek do početné skupiny uměleckých děl, které reflektují sami sebe. Velké množství zcizujících efektů, úniků, pastí na diváka, kliček a centrů. Celková podoba filmu je trochu neuspořádaná a mnoho zajímavých motivů nebo situací je zde pouze naznačeno, nedotaženo nebo ne zcela adekvátně využito. Karamazovi jako celek poukazují na svůj mnohem větší potenciál. Při jejich sledování jsem se nemohl ubránit pocitu, že by je Zelenka zvládl natočit o něco lépe. Delší stopáž filmu by rozhodně neuškodila (myslím, že i kdyby film trval tři hodiny, pořád by se bylo na co dívat). Jakási neučesanost a anarchie snímku působí velice svěže, ale vzbuzuje v divákovi pocit, že by chtěl víc (nebo alespoň ve mě, ať tady hloupě nedeklamuju za všechny). Přesto jsou Karamazovi natolik originální a oproti jiným tuzemským "hračkám" předvádí takovou vyspělost, že je třeba je patřičně ohodnotit. Jsem zvědavý, s čím přijde Zelenka příště, protože se zdá, že v předchozích filmech se pouze jaksi rozehříval (brousil svoje umělecké výrazivo) a nyní předvedl umný kotoul, aby dal všem na srozuměnou, že příště zvládne i salto mortale. ()

Davies182 

všetky recenzie používateľa

Jak jinak poznat život, než skrze utrpení? No comment: Karamazovi mě vyplivli oněmělého - ohromeného a nevěřícně kroutícího hlavou. Úžasná studie otázky náboženství a zároveň jeden z nejčistčích rozborů tragédie života, jaké jsem měl dosud možnost okusit. Kam se hrabe Alan Moore ve Watchmenech (Rorschachova "cesta" mi teď přijde jako procházka růžovým sadem), nebo Eriksonovy těžké filosofické rozbory v Malazské knize padlých... A to jsem nikdy nevěřil, že něco podobného vypustím z klávesnice! TOHLE je umění. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (16)

  • Ivan Trojan (starý Karamazov) se natočení scény, v níž má plivnout na ikonu papeže Jana Pavla II., bránil a kvůli jejímu natočení vedl dokonce několikahodinovou debatu s režisérem Zelenkou. Z natočené scény je nakonec patrný kompromis, neboť Trojan plivne trochu vedle. (DorianGreene)
  • Petr Zelenka až na několik málo výjimek (např. Michaela Badinková v roli Kateřiny) respektoval původní obsazení z divadelní hry Dejvického divadla "Bratři Karamazovi". (Reiniš)
  • Režisér Petr Zelenka v čase premiéry filmu komentoval, co jej na látce tak zaujalo: "Bratři Karamazovi jsou podle mě velmi důležitý příběh pro současný svět a tuhle republiku zejména. Jak my, tak celá západní Evropa se ocitáme na jakési křižovatce, kdy stará pravidla předstávají fungovat. Éra nezřízeného kapitalismu skončila. Ze Spojených států se stává země, která už dělá jenom ostudu, a je jasné, že svět tak, jak vypadá dneska, nemůže pokračovat dál. Ocitli jsme se na nějakém bodu obratu a teď jde jen o to, co bude za ním. A o takovém výrazném bodu zlomu mluví Dostojevského román, i když samozřejmě je to trochu jiný bod zlomu, protože byl psaný v roce 1880 a problémy tehdejšího Ruska byly jiné, než máme ny dneska. Ale jistá podobnost tu i tak je. Žijeme v době bez výraznějších morálních, etických a náboženských zásad a hledáme si pravidla pro svoje další fungování." K tomu, že jde o adaptaci inscenace, kterou režíroval Lukáš Hlavica v Dejvickém divadle v roce 2000, a která sama vycházela z adaptace Evalda Schorma, pak dodal, že "je nesmírně vhodná pro filmové zpracování, protože je v ní kladen důraz na detektivní zápletku. Dostojevského román je tak obsáhlý a složitý, že je v něm skoro všechno a dá se z něj udělat stejně tak náboženský traktát jako dejme tomu horor. Schorm volil detektivku a myslím, že volil dobře." (NIRO)

Súvisiace novinky

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

15.10.2011

Praha se už brzy zařadí po bok dalších světových měst, která mají štěstí na velké kulturní akce s účastí zajímavých hostů. V pondělí 21. listopadu 2011 totiž Rudolfinum hostí benefiční Concert for… (viac)

Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz

Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz

30.12.2010

Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (viac)

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (viac)

Český herecký úspěch v Karlových Varech

Český herecký úspěch v Karlových Varech

13.07.2008

Přestože si nejnovější režijní počin Michaely Pavlátové Děti noci samotný cenu neodnesl, hlavní herečtí představitelé filmu Martha Issová a Jiří Mádl doslova ovládli podium velkého sálu hotelu… (viac)

Reklama

Reklama