Max a Maxipríšerky

Když jsem šel do zhlédnutí tohoto filmu, tak jsem vůbec netušil, co z toho nakonec vzejde. Původně jsem si myslel, že to bude infantilní pohádka o klukovi a maxizrůdičkách. Omyl! Aspoň tedy pro mé mozkové závity. Tento film nabízí něco mnohem hlubšího a silnějšího. Základní pilíř a samotný námět jsem snad pochopil, takže musím říct, že je to tu originálně podáno bez sebemenších příkras. Na druhou stranu by však neuškodilo, kdyby byla stopáž klidně o čtvrt hodinu kratší, protože jsem se místy krapet nudil. A pak (tohle není výtka!) ... občas mi ty maxipříšerky připomínali Teletubbies, tím jak se pohybovali, ale to je jen tak na okraj. Takže musím říct, že jsem dostal víc než jsem očekával a to zejména materiál k zamyšlení a úvaze. Celkově takové ošemetné, ale pořád 4* (75%). (04.04.2010)

Štyri hviezdy tomu dám, lebo si ich to zaslúži, ale pravdupovediac som na tento druh filmov nikdy nemal nervy. Aj keď chápem o čom rozprávali v skutočnosti (a fungovalo to), tak či tak sa tam predovšetkým kopa plyšákov dve tretiny stopáže hádže v lese o zem. A deti, na ktoré by to mohlo mať naozaj nejaký vplyv, si to aj tak nepozrú. Alebo to nepochopia. (17.12.2019)

Wake Up od Arcade Fire v traileru bylo stokrát lepší než to hrůzné kvílení Karen O v celém filmu. Trošku jsem očekávala, že na konci snímku budu s otevřenou pusou zírat na obrazovku /jo, obrazovku, žádný plátno, čeští distributoři si zaslouží smrt, hlavně po tý masivní reklamě, co byla posledních 8 měsíců v kinech/., ale nějak se to nepodařilo. tak příště, Spiku. (22.12.2009)

Warner bros pictures nechalo své logo obkreslit bílou tužkou do podoby jedné maxipříšerky. Maxův řev je ušidrásající, tak zlostné dítě jsem dlouho neviděl. A ani k tomu nemá důvod, zdá se, že matka ho má ráda, nebije ho a vychází mu vstříc. Podle mého je Max spíš rozmazlenej. Dětem bych ten film nepouštěl. (08.05.2010)

Je to film od Spike Jonzeho, nic normálního v tom tedy nehledejte. Nějak jsem se ale, seč jsem se snažil, nedokázal vpravit do Maxova myšlení a do těch příšerek, které se kolem něj pohupovali. Byli zvláštně roztomilé, ale to bylo asi to jediné, co na nich bylo pěkné. A jak jsem minutu a minutu spěl ke konci, tak jsem si vlastně uvědomil, že jsem v tom nenašel ani nic jiného, co by si alespoň vysloužilo označení - divné, ale dobré. (25.11.2018)