Max a Maxipríšerky

„Ten večer si Max vlezl do své vlčí kůže a zlobil…“ Where the wild things are je bezesporu nejdrzejší a nejukřičenější film za posledních několik let. A i přes drobné vady na kráse, kterými jsou hlavně prostinký a křehký příběh, se divákovi dostává příjemná a originální podívaná, která jde za hranice lidské představivosti až tam, kde žijí divočiny. 8,5/10 PS: Konec mně naprosto smetl. (22.12.2009)

No nevim, jesli je zrovna nejlepsi napad natocit film o tom, jak se malej kluk chova jak naprostej kreten a utece na ostrov plnej divnejch potvor, ktery se taky chovaj jak kreteni a pak spolu hodinu pobihaj po lesich. Ale budiz no, jista originalita se tomu uprit neda. Problem je, komu to je vlastne urceny, jako detska pohadka moc depkoidni, jako fantasy zas moc infantilni. Proste nechapu, co tim chtel Jonze rict, obzvlast, kdyz se nekona zadna pointa. Takle proste hodinu a pul sledujem naprosto prisernyho malyho srace, kteryho jsem mel chut co minutu nakopat do drzky, jak pobiha s urvanejma a kretensky se chovajicima potvorama, co vypadaj jak velky, tlusty, zmutovany plysaci. Tady se fakt nic jinyho nedeje, ale je s podivem, ze tomu Jonze dokazal dat docela sviznej styl a urcitou atmosferu, misty to pusobi docela depresivne a hlavne tu je misty sice infantilni, ale paradni hudba, takze to ty 3* nakonec da. (05.02.2010)

S WWTA mám stejný problém, jako někteří další. Max je pro mě hrozný, sobecký, zlý spratek a celý film jsem doufal, že dostane nařezáno nebo jinak za vyučenou. Ony i ty "maxipříšerky" nebyly zrovna model ideálního chování, každý trpí nějakou "poruchou", ale u nich se to ještě dalo snést. Z traileru jsem očekával radostné dovádění, a toho se mi ne úplně dostalo. Spíš toho, jací lidé k sobě umí být. (27.12.2009)

Takto vyloženě dětský film jsem neviděl, ani nepamatuji. Autoři obohatili prostou knihu Maurice Sendak o vrstvu, jež poněkud jednoduchému ději dodává punc psychologické črty, jenže o tu nikdo nestojí. Where the Wild Things Are jsou tak jedním obrovským výletem za dobrodružstvím, které vede od tepla rodinného krbu zase zpět, protože tam je přeci nejlépe. Jsou to prázdniny, které by si každý malý kluk přál. A dovolím si ocitovat CheGuevaru, snímek je natočen: "S láskou, upřímností a porozuměním." (01.03.2010)

Je to film od Spike Jonzeho, nic normálního v tom tedy nehledejte. Nějak jsem se ale, seč jsem se snažil, nedokázal vpravit do Maxova myšlení a do těch příšerek, které se kolem něj pohupovali. Byli zvláštně roztomilé, ale to bylo asi to jediné, co na nich bylo pěkné. A jak jsem minutu a minutu spěl ke konci, tak jsem si vlastně uvědomil, že jsem v tom nenašel ani nic jiného, co by si alespoň vysloužilo označení - divné, ale dobré. (25.11.2018)