Réžia:
Cristian MungiuScenár:
Cristian MungiuKamera:
Oleg MutuHrajú:
Anamaria Marinca, Laura Vasiliu, Vlad Ivanov, Alexandru Potocean, Tania Popa, Cerasela Iosifescu, Doru Ana, Eugenia Bosânceanu, Luminița Gheorghiu (viac)Obsahy(1)
Kontroverzní snímek, který natočil rumunský režisér Cristian Mungui a za který si odvezl Zlatou palmu. Snímek pojednává o dvou vysokoškolských studentkách za éry rumunského totalitarismu těsně před pádem železné opony, kdy během jednoho dne jedna z nich podstupuje tehdy zakázaný potrat. Film je drsnou výpovědí nejenom o těžké době, ale, a to především, i o silném přátelství.
Film získal nejvyšší ocenění, Zlatou Palmu, na letošním MFF v Cannes 07. Snímek byl také uveden na 42. ročníku MFF v Karlových Varech, v nové sekci, Otevřené oči, věnované výhradně filmům z letošního MFF v Cannes, které originálním způsobem posouvají vývoj filmového vyjadřování.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (357)
Skvělý film pro milovníky syrových dramat o skutečném životě. Doporučoval bych povinně pouštět všem odpůrcům legálních potratů. Napínavý příběh je o to lepší, že se obejde bez berliček v podobě litrů krve a sadistických výjevů – takový, jaký může prožít každý z nás. Namísto přímočarého fatálního konce prožíváme autentickou atmosféru strachu, která je sama natolik působivá, že nás plně vtáhne do děje a v závěru nic víc nežádáme. Díky patovému konci v nás přetrvává pocit vnitřního neklidu i po skončení filmu, ze kterého přímo dýchá agónie pozdní éry východního bloku, která se projevuje i v povahách apatických lidí a jejich zamotaných morálních hodnotách. Právě z této atmosféry nezájmu a morálního úpadku pro mě vystupuje do popředí důležitý podtext - a zároveň otázka pro diváka - zda si máme ztěžovat život a trápit se problémy druhých, zatímco oni k nim přistupují lehkovážně a naši pomoc si vlastně nezaslouží. Těhotná Gabriela si celým příběhem proplouvá bezmyšlenkovitě a nezodpovědně - jde jí jen o to, aby se její problém vyřešil. Nebere žádné ohledy na Otilii, která se jejímu problému obdivuhodně (či snad až šíleně) obětuje. Otilie se zároveň snaží zavděčit i svému příteli a stihnout narozeninovou oslavu jeho matky – přesně tu trapnou rodinnou akci,kterou nikdo z nás nechce zažít. Navíc se zde dočká i nevhodných „rozumů“ osazenstva. Obětuje se tedy absolutně a pro všechny, čímž si je však proti sobě zároveň popuzuje, protože všechno nemůže zvládnout na 100 procent. Poučení pro mě zní: Myslete na druhé, ale zároveň na sebe. Pomáhejte těm, kteří za to stojí. ()
Tohle pochopí jen ten kdo to zažil. Setmělé ulice, štěkot psů, kaluže, bláto, paneláky, ožralí policajti a Máte občanku ? Dogma 95 v rumunském podání. MASAKR ! ()
Veľmi silný príbeh, dokonale natočený na tému interrupcie. Na túto tému už bolo natočených niekoľko príbehov, ale takto pôsobivý sa nedá porovnať zo žiadnym z nich. Vôbec tu nehralo úlohu dobové prostredie, ale samotný hlboký pohľad do duší dvoch postáv mladých vysokoškoláčok, ktoré sa rozhodli vyriešiť akt interrupcie po svojom. Úžasná réžia sa postarala o nevydaný priebeh, ktorý gradoval a ponúkal divákovi domýšľať si hroziacu tragédiu, ktorá sa priam núkala. Záver bol iný, ale o to na zamyslenie hroznejší. ()
Drsně podané drama - jěště že jsem chlap:-) Scéna v hotelovém pokoji, která předchází samotnému "výkonu" mě odrovnala - ani jsem nedutal. A potom konec - ten měl až hororovou atmosferu - neosvětlené uličky, cizí lidé kolem, sem tam divný zvuk. Takový strach o hrdinku jsem už dlouho nezažil ani u hororu. Na druhou stranu "stolová" scéna byla úsměvná, přesto velice reálná. Film opravdu na člověka působí jako by se v té situaci ocitl sám. ()
Otilia je naprosto vyjimecny clovek.. jestli tohle vsechno udelala pro kamaradku, ktera je mimochodem naprosto vygumovana, tak si nedokazi predstavit, co vsechno je ochotna obetovat pro sve nejblizsi.. cely film jsem ji tise obdivoval.. oproti tomu Gabita co veta, to na facku.. nejvic me nastvalo, jak naprosto "v klidu" podcenila celou situaci, nechanim tehotenstvi dojit do pateho mesice pocinaje a porusenim vsech dohod s Bebem konce.. Gabita je osoba lhostejna a pasivni, ktera je naprosto neschopna zvladnout jakoukoli situaci, presny opak Otilie, ktera i pres moralni dilema, vycitky svedomi a drsnou dobu totality nasadi vsechny sve sily, aby pomohla sve kamaradce, kterou musi mit strasne rada, kdyz dokazala obetovat i sve telo.. ()
Naturalistické, surové, realisticické a nekompromisné! Opäť jeden z nízkorozpočtových filmov, pri ktorom miestami zabúdate dýchať. Výborné dlhé zábery bez strihu, hlavne na oslave narodenín, z ktorých priamo cítite tok myšlienok a stupňovanie emócií hlavnej predstaviteľky nenechajú človeka chladným aj vďaka autentickému výkonu Anamarie Marinci!Odporúčané na premietanie do filmových klubov na zmiešaných internátoch! ()
Skvelá atmosféra filmu nedovolila mojej mysli ani na chvíľu odbočiť. Režisér perfektne vystihol ovzdušie v komunistickom Rumunsku. Tento pocit mi bol tak blízky a známy, že sa mi vžieral pod nechty a znel niekde v mojej hlave ako starý song. Zrazu som mala pocit akoby to neboli ani 4 mesiace, 3 týždne a 2 dni, keď podobné príbehy boli súčasťou života v našej republike. ()
Velice silný příběh. Film bez jediného použití klišé. Vše originálně pojaté. Tabu-interrupce. Špatná komunikace mezi postavami. Originálně budované napětí. Specifická formální stránka; syrová kamera, kamera z ruky, dlouhé herecké akce, apod. Na škodu možná trochu jen příliš dlouhá a popisná expozice, jinak film hraje v pořádku. ()
Mungiu natocil vskutku hnusny film. Hnusny protoze tak autenticky, utocici dovnitr cloveka a fyzicky. Vsechnu tu spinu, pachut a bezcasi totality jsem si odnesl z kina s sebou. Nekonecne dlouhe zabery se pak doslova zavrtavaly pod kuzi. Takhle se uctuje s minulosti, pane Hrebejku! ()
Za pribeh by som dala len 3*, ale musim pridat aj dalsie dve sa to uzasne stvarnenie doby. Pri niektorych scenach ma az mrazilo z tych farieb a tvarov socializmu. A ta atmosfera...proste nieco tak fascinujuce. Kedze sa film odohrava v roku, v ktorom som sa narodila, doplna mi zopar kuskov do skladacky tej doby. ()
drasavý, mrazivý snímek s výborně minimalistickou kamerou vás nenechá vydechnout celých 113 minut, všechno je tak úsporně autentické, že brzo naprosto ztratíte odstup, a tak závěr berete skoro jako holywoodský happy end ()
Chvály a odporúčania na tento pre mňa neznámy rumunský film ma prehovorili, aby som sa aj po viacerých odkladaniach doňho konečne pustil. Podľa mňa preceňovaný film, nevyvolal u mňa toľko emócií ako by som chcel. V rámci žánru takýchto filmov som videl filmy s omnoho závažnejšími problémami, silnejšími emóciami a lepším podaním. Nieže by som týmto filmom pohŕdal preto, že ma dosť neznechutil, nejde len o znechutenie ale o celkove podanie a vcítenie sa, no a tu som stále cítil priestor medzi mnou a obrazovkou, nesplynuli sme v jedno :) Koniec koncov, už som aj niečo zažil a videl. Čo ma ale zaujalo na tomto filme, je zobrazenie totalitného režimu a zmysel pre detail, jednoduché veci a činnosti, ktoré neustále v reálnom živote vykonávame, ale vo filme ich často nevidíme (napr., keď hlavná hrdinka nasadne do auta a vodič jej povie, nech zabuchne dvere ešte raz, lebo zle zavrela, a veľa podobného. Inak mi to celé dosť pripomínalo Slovensko a moje okolie, ako sídlisko, autá, rodinná oslava, chovanie ľudí... A ako posledná vec, chvíle, keď sa absolútne nič nedeje, nevedú sa dialógy, dokonca postavy par minút len zízajú do blba, boli podľa mňa až prehnané, minuli účel, o ktorý tvorcom pod)la mňa išlo a pôsobili na mňa ešte viac rušivo a prispievali k celkovému nudeniu sa pri filme. ()
Velice silný filmový zážitek. Pokud je film Hunger znám pro svůj nejdelší dialogový záběr (17 minut), tento rumunský film ho válcuje, protože je tímto stylem natočen celý. Nepředstavitelně precizní dílo, které stálo tvůrce ohromný kus práce. Krásný evropský film. Opět se ukazuje, že tvorba "Starého kontinentu" je zkrátka vyspělejší, než americké výbuchy, střílení a svaly. P. S. Film je navíc dokonalým protiargumentem demonstrantům za zákaz interupce. ()
velmi silne sceny niektore. hlavne tie dlhe repliky ma bavili dost ,pekny pohlad na byvaly režim mne ako človeku ktory to nezažil tento film dost vela ponukol z tohto hladiska. ()
Fenomén. Tento rumunský, nebojím sa povedať thriller, so štyrmi hercami a dejom, ktorý sa dá prerozprávať v štyroch vetách, svojou atmosférou a napätím hravo strčí do vačku väčšinu amerických veľkorozpočtových konkurentov. Jeho zdrvujúci dopad je navyše podporený ukotvením v realite doby nie tak dávno minulej (i nám, mladším divákom z bývalého východného bloku sú stále dôverne známe minimálne sivé, bezútešné kulisy). Cristian Mungiu je veľmi talentovaný režisér, čo potvrdzuje obrovská koncentrácia, s ktorou príbeh predkladá divákovi. Anamaria Marinca ukazuje tak autentický herecký výkon, aký si je vôbec možné predstaviť, a statická "nemá" scéna, v ktorej ju sledujeme počas rodinnej oslavy, by sa mala dostať do učebníc kinematografie. Film je natoľko kompaktný a zvládnutý, že ho bez váhania musím zaradiť medzi to najlepšie a najpôsobivejšie, čo som kedy videl. Upozornenie: aj najdeprimujúcejšie. ()
Prumerny film. Strasna nuda prvni puli (znazorneni socialismu je trochu nestastne). Druha pule tragedie koitu bez kondomu a 'pomocnika', ktery slecny vyskolil z efektivity v nouzi, to je holt pruser. ()
Tématika tohoto snímku, stejně tak i několik až naturalistických záběrů, je opravdu dechberoucí. Je to tak palčivé téma, jako doba sama. Příběh o interrupci v době komunismu a ještě takového ražení se jen tak nevidí. Na tíživosti dodává nejen téměř chybějící hudební podklad, ale i velmi uvěřitelné herecké výkony. ()
Jak názorně prakticky ukazuje, co se dalo dělat, když se přihodí, to co se nechce, mi běhalo chvílemi mráz po zádech. V půli filmu takový twist, že jsem se musel projít. ()
Jasně film bolí, ale česká kinematografie 21. století může takovový film jen závidět. Nádhera. ()
Syrové, depresivní, realistické. Ten svíravý pocit na duši budu mít určitě ještě pár dní. Otilia musela.mít Gabitu opravdu ráda... A Gabita je velmi jednoduchá a naivní. Tohle bych já asi nedokázala ani pro příbuzného. Z tohoto snímku nemůže být lehko u srdce snad nikomu. ()
Reklama