Carlitova cesta

Nádherný gangsterský snímek, Brian De Palma se tentokrát vydal cestou opačnou Scarface a místo epického vzestupu megamafiána se rozhodl pro skromnější příběh zašlého gangstera, který si chce jen vydělat pár dolarů a odjet daleko pryč od svého minulého života. Film je o poznání citlivější, emoce vzbuzuje silnější a k tomu i lépe než předchozí Scarface, je jednodušší sžít se s hlavním hrdinou a držet mu palce, k čemuž mimo jiné napomáhá také láska, která byla doposud v mafiánských filmech odsunuta na druhou (někdy i třetí) kolej. Co má Carlito's Way však se Scarface společné je brilantní výkon Al Pacina, jemuž navíc skvěle sekunduje i Sean Penn. Akce je zde myslím tak akorát, speciálně ta závěrečná má úžasně tísnivou atmosféru, až se budete u obrazovky bát dýchat. 9/10 (07.05.2008)

Pro mě možná o něco zásadnější a lepší než Scarface. I tady je Al Pacino skvělý a jeho spolupráce s De Palmou bezchybná, ale jak píše Rob Roy, Carlito je vlastně kladný hrdina a musíte mu fandit, i když předem víte, že sejít z cesty temna a dát se na dobro není vždycky úplně nejsnažší a budete za to většinou potrestáni. (06.12.2011)

Tentokrát mne De Palma nezklamal v tom nepříliš pozitivním smyslu - tedy natočil film, který odpovídá modelu, v jakém většinu jeho filmů vnímám. V Carlitovi všechno tak nějak funguje, ale funguje to také tak nějak šedivě, aby v té šedi nakonec zazářilo několik v pravdě geniálních scén. Vrcholem Carlitovy cesty je bezesporu virtuózně zrežírovaná honička na nádraží a k její dokonalosti nemá daleko ani několik dříve se objevivších momentů. Zbytek je tuhle dobrý, tuhle velmi dobrý, ale nikde vynikající. Při srovnání s jinou ikonickou gangsterkou od De Palmy, Scarface, musím na jednoznačného vítěze pasovat příběh Tonyho Montany, který si buduje vlastní pravidla a vlastní svět, v němž se cítim skoro tak dobře, jako v tom (nepřekonateném) kmotrovském. Výrazně komornější a intimnější Carlito obsazuje svět budovaný jinými filmy už v minulosti a ten po mě takovou přitažlivost nemá. 70% (25.05.2009)

Parádní gangsterka ze staré školy, kde Pacino opět předvadí to nejlepší co umí. Jeho Carlito je přesně na tom pomezí mezi zásadovým prima chlapíkem a chladnokrevným zabijákem takže si ho člověk prostě musí zamilovat. Už jen úvodní monolog člověka chytne za srdce. Slizký Sean Penn hrál taky na výbornou a už vím kdo byl předobrazem Kena Rosenberga z GTA: Vice City. De Palma si tradičně hraje s kamerou, hlavně při závěrečné honičce, která jen potvrzuje jeho režisérské umění. (12.06.2009)

Tak toto byla totální filmová extáze. Al je bůh a pro tyto role se jednoduše narodil. Na začátku zažehne motory a jede až do samotného konce. Ostatní nabroušené charaktery postav, k dokonalosti vypilované dialogy, geniální a strhující scénář se po Carlitově cestě vezou k úchvatnému a mistrovskému filmovému zážitku. Film bez jediného slabého, natahovaného či snad nudného momentu. Stopáž byla maximálně naplněna až po okraj. Skvělý soundtrack, především mě potěšila melodie Shake Shake Shake (Shake Your Booty), kterou znám z podání Scooter. Spousta nezapomenutelných scén, namátkou jmenuji, setkání s dávnou láskou, vroucí objetí a její následná návštěva. Bože, to, jak vyrazil její dveře za melodie You Are So Beautiful (čímž pro mě tento song svou vášnivou prezentací v tomto filmu získal zcela nový rozměr) bylo fantastické a já měla motýlky v břiše a slzičky v očích:), návštěva Kleinfelda v nemocnici, či grandiózní finální scény v klubu a metru. Ale jakkoli je toto vše výrazné a pro film důležité, tak Alova mimořádná herecká osobnost a výkon, to s přehledem všechno úspěšně válcuje. Těšila jsem se na Seana Penna. I ten se vedle něj však lehce ztrácel. Al Pacino a jeho Carlito Brigante. Chlapík s černými vlasy, pronikavýma očima, černou koženou bundou a bouchačkou za pasem. Chlapík s neodolatelným, ničivým charismatem a vizáží italského gangstera. Chlapík, který se chce vydat jinou cestou. Jenže to, co jste, nezměníte, ať půjdete kamkoliv. Ono si Vás to najde, ať budete kdekoliv. A fenomenální Al to má v kořenech, je to v něm, ta Sicílie... (31.10.2010)