Carlitova cesta

"Měla jsem sen, ale probudila jsem se. A teď ten sen nenávidím." De Palmův a Pacinův komorní melancholický přídavek/alternativní doslov a zároveň protipól k Zjizvené tváři (z níž se tu mihne několik herců), který narozdíl od ní nevypráví o cestě přes mrtvoly, ale o cestě od mrtvol a tu neprovází paranoia mocných, ale smutný fakt, že v téhle branži opravdu nemůžete nikomu věřit a vaše zásadovost a víra v přátelství, loajalitu či čest vás stáhne dolů. Opět výborný Pacinův výkon (když jsem film viděl poprvé v pubertě, Carlito mě uhranul a chtěl jsem být jako on, odsud také černý kožený kabát v mém šatníku) a stejně tak výkon Seana Penna. V době svého uvedení kritika film nedocenila a nevedl si moc dobře ani v kinech, o to většímu zájmu se ale těšil na videu. Lahůdková gangsterka se srdíčkem. (09.01.2003)

Parádní gangsterka ze staré školy, kde Pacino opět předvadí to nejlepší co umí. Jeho Carlito je přesně na tom pomezí mezi zásadovým prima chlapíkem a chladnokrevným zabijákem takže si ho člověk prostě musí zamilovat. Už jen úvodní monolog člověka chytne za srdce. Slizký Sean Penn hrál taky na výbornou a už vím kdo byl předobrazem Kena Rosenberga z GTA: Vice City. De Palma si tradičně hraje s kamerou, hlavně při závěrečné honičce, která jen potvrzuje jeho režisérské umění. (12.06.2009)

Jak já Carlitovi přál, aby se na své cestě dostal až na konec a užíval si se svojí milou milou Gail na Bahamách. To se sice nestalo, ale já si alespoň užil dvě a půl hodiny perfektní filmařiny, Brian de Palma natočil výbornou gangsterku a do hlavní role obsadil boha jménem Al Pacino, který by mohl dělat cokoliv, a přesto by to bylo brilantní. Soundtrack stylově vybraný a Cockerova pecka na konci ještě více umocnila moje pocity. Začínám mít pocit, že Kmotr zase tak dobrej vlastně není. (10.04.2008)

Carlito Brigante byl právě postřelen a pokud si může být něčím jistý, pak ne dlouhým životem. Leží na nemocničním vozíku, jeho pohled ulpěl na plakátu slibujícím cestu do ráje, a začíná si zpětně „přehrávat“ událostí, jež následovaly po jeho propuštění z basy, kde během pěti let přišel o víc, než si sám připouští. Zprvu o něm nevíme nic. Na rozdíl od bývalých parťáků. Dá se jim věřit? Carlitovi ano, Carlitovi věřit budete, charismatu Ala Pacina nemožno odolat. A potom je tady jeho vnitřní monolog, jednoduchý komentář k tomu, co vidíme i co nevidíme, pouze tušíme. Společně s Carlitem, malou velkou rybou, která by ráda odplula do poklidnějšího rybníku. Zde pro něj není místo, moc přebírají mladší a dravější konkurenti. Na hlavním hrdinovi mi byla sympatická skromnost jeho cílů – vydělat pár desítek tisíc a se svou životní láskou odletět na Bahamy. Pravý opak Tonyho Montany, marnotratné zrůdy s hlavou věčně zanesenou bílým svinstvem. Milostná linie se, což může u gangsterského filmu znít paradoxně, postarala o ty nejsilnější momenty. Když Carlito pozoruje svou lásku v baletní škole, když ho ona po několikaletém celibátu a za zvuků sladkobolného songu „You Are so Beautiful“ vláká do své ložnice… jistěže, dvě akční scény jsou rovněž úžasné. Mám rád De Palmův vizuální styl, jeho cit pro zachycení specifické nálady, dlouhé záběry bez střihu, deestetizaci násilí - celá historka (podle románu bývalého soudce) mi bohužel přišla velmi schématická, neoriginální a nebýt vynikajících herců i nezajímavá. 75% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Wormboy (23.02.2008)

Scénář: David Koepp .. Brian de Palma nikdy nebyl extratřída. Natočil sice tématicky podobné, přesto trochu jiné filmy o gangsterech než božské gangster trio Scorsese, Leone, Coppola. Co se ocenění týče, zůstal skutečně „jen“ čtyřkou, ale jeho snímky si určitě zaslouží stejnou pozornost, jako nejlepší díla zmíněných mistrů. Carlitova cesta je jedním z nich. Cesta o těžkém úniku před stínem minulosti, jenž je v téhle branži přeci jen černější než jakýkoliv jiný. Al Pacino zde fantasticky ztvárnil muže, jenž po 25 letech života v ulicích a kšeftování z drogami a 5 letech vězení vše věší na hřebík a poklidnou prací ve vedení klubu se snaží vydělat potřebný obnos na svůj malý sen.. „Escape to paradise!“ Jenže ta cesta tam je tak nesnadná, když se vám do plánů pořád pletou bývalí „kolegové“, zkorumpovaný právník, otravný prokurátor a další individua Přesně vykreslená atmosféra, vyváženě kladný hrdina s mizernou minulostí a režisér jenž si určitě zaslouží pochvalu. To jsou hlavní klady nijak přelomového, ale určitě pozornosti hodného dramatu s hořkosladkým naplněním. (21.12.2005)