Carlitova cesta

Tentokrát mne De Palma nezklamal v tom nepříliš pozitivním smyslu - tedy natočil film, který odpovídá modelu, v jakém většinu jeho filmů vnímám. V Carlitovi všechno tak nějak funguje, ale funguje to také tak nějak šedivě, aby v té šedi nakonec zazářilo několik v pravdě geniálních scén. Vrcholem Carlitovy cesty je bezesporu virtuózně zrežírovaná honička na nádraží a k její dokonalosti nemá daleko ani několik dříve se objevivších momentů. Zbytek je tuhle dobrý, tuhle velmi dobrý, ale nikde vynikající. Při srovnání s jinou ikonickou gangsterkou od De Palmy, Scarface, musím na jednoznačného vítěze pasovat příběh Tonyho Montany, který si buduje vlastní pravidla a vlastní svět, v němž se cítim skoro tak dobře, jako v tom (nepřekonateném) kmotrovském. Výrazně komornější a intimnější Carlito obsazuje svět budovaný jinými filmy už v minulosti a ten po mě takovou přitažlivost nemá. 70% (25.05.2009)

Cekal jsem vic. Pribeh gangstera, kterej bejval legendou a chce toho nechat, sice neni tak obvyklej a tudiz je i misty zajimavej, ale ve filmu se toho deje prilis malo, aby dokazal zabavit 140 minut. Pacino porad dokola opakuje, ze uz nechce a vsichni okolo neho se ho snazi zase zpatky stahnout a nebo ho podrazit. Do toho vseho misty otravnej Pacinovo hlas popisujici situaci a od prvniho momentu, kdy se objevi na platne, jasnej Pacinuv vrah. Navic je to vsechno takovy ubreceny, i kdyz se porad vsichni tvari jako drsnaci a opravdu napinavejch nebo akcnich scen tu je jen par. A do toho vseho spis nudna hudba. Takze to, co nezvladl scenarista, musi zachranit herci a to se nastesti povedlo. Pacino si strihnul presne roli, kterou zvlada nejlip a hraje skvele, navic ma cool vzhled. Pak tu je, podle me, jeste lepsi Sean Penn, ze zacatku sice upouta jen svym harem, ale jakmile vlitne na drogy, je z neho paradni magor. Z ostatnich hercu me jeste zaujal docela k nepoznani nalicenej Viggo Mortensen, sice ma malou rolicku, ale je dokonalej. Mezi nejlepsi gangsterky se tohle nezaradi, ale kriminalka je to nadprumerna. (22.08.2006)

Ach tahle stará poctivá škola se dneska už skoro nevidí. První část hodně tahá AL Pacino, sledovat však jeho způsob hraní to je nirvána, důraz na poslední slovo, důraz na první slovo, pohyb tělem, cokoli, cokoli. Scénu s Viggem jsem si pustil třikrát. Druhou půli se film dostává do neskutečnýho tempa a všechno graduje filmařsky bezkonkurečním finále....takhle točí filmy skutečný mistři oboru. (03.06.2016)

"Sorry boys, all the stitches in the world can't sew me together again. Lay down... lay down. Gonna stretch me out in Fernandez funeral home on Hun and Ninth street. Always knew I'd make a stop there, but a lot later than a whole gang of people thought... Last of the Moh-Ricans... well maybe not the last. Gail's gonna be a good mom... New improved Carlito Brigante... Hope she uses the money to get out. No room in this city for big hearts like hers... Sorry baby, I tried the best I could, honest... Can't come with me on this trip, Loaf. Getting the shakes now, last call for drinks, bars closing down... Sun's out, where are we going for breakfast? Don't wanna go far. Rough night, tired baby... Tired...." Jeden z nejlepších mafiánských filmů všech dob. (26.10.2006)

Mafiánská cesta z poněkud jiného pohledu žánru svědčí, zvláště pod režijní taktovkou Briana De Palmy. Epické vyprávění na téma „očista“, jenž trvá dvě a půl hodiny, však dojíždí na úplnou zbytečnost. Ať se to vezme z jakékoliv strany, tak scénář Davida Koeppa by si sám o sobě stěží vystačil na devadesátiminutovou stopáž. Bohudík De Palma projevil silnou dávku invence a vyhrává si s každou scénou do posledního detailu. Jako celek to odsýpá neuvěřitelně rychle a to i za předpokladu, že se ve filmu dohromady nic pořádného neděje. Herecké výkony velmi nepokrytě pokukují po různých oceněních, zvláště Sean Penn, jenž prodělal velmi radikální proměnu a skvěle dostává klasickému heslu, že „právníkům se prostě nedá věřit“. Carlitovi, Ala Pacina jsem pomalu stárnoucího gangstera věřil do poslední kapky krve, kterou musí na své cestě prolít. Snad tedy ještě menší výtka k absenci větší dávky „DePalmovského násilí“, kterou však vynahrazuje přestřelka na eskalátorech, a každý můžeme jít svou vlastní cestou (17.09.2005)