Carlitova cesta

Scéna, ve které Al v dešti, s víkem popelnice nad hlavou pozoruje nadpozemskou Penelope, která mu v očích vyčaruje slzy se mi vpálila do šedé kůry a nechce pryč. Špičkový film, ve kterém De Palma úchvatně pracuje s emocemi, napětím, romantikou i s cejchem tragiky, která jak od začátku víme, musí příběh uzavřít. Onen konec však ale přeci jenom považuju, za jedno ze slabších míst, stejně jako příliš čitelné pozadí literární předlohy, které občas zubatě, flakatě a nevhodně prosákne skrz umný scénáristický nátěr. Přestože se jedná o jeden z nejlepších mafiánských filmů, nechám si pátou hvězdu zatím v záloze a počkám na další projekci. 80% (13.10.2007)

"Ty budeš půjčovat auta? - Znám je. Kradl jsem je od čtrnácti let." Gangstery nemám v lásce a na pohádky o polepšených mafiánech nevěřím. A ani ta o čestném sympaťákovi Carlitovi Brigantem není výjimkou. Sice mi na něm bylo sympatické, že po předčasném vysvlečení pruhovaného hábitu nehodlal tento oděv znovu zařadit do svého šatníku, ale celkově byl ten pobyt mezi mafiány na můj vkus tradičně příliš dlouhý. (12.05.2016)

Ach tahle stará poctivá škola se dneska už skoro nevidí. První část hodně tahá AL Pacino, sledovat však jeho způsob hraní to je nirvána, důraz na poslední slovo, důraz na první slovo, pohyb tělem, cokoli, cokoli. Scénu s Viggem jsem si pustil třikrát. Druhou půli se film dostává do neskutečnýho tempa a všechno graduje filmařsky bezkonkurečním finále....takhle točí filmy skutečný mistři oboru. (03.06.2016)

Miluji Carlitovu cestu z mnoha důvodů - je to totiž film mnoha vrcholů. Sean Penn podal nejednou obdivuhodný výkon, ale jeho roztěkaná kreace v Carlitově cestě mne ohromí naprosto pokaždé, když film vidím. Schopný De Palma, který se ve své kariéře nevyhnul občasným slabším kouskům, zde podává jedny z nejúchvatnějších nepřerušených záběrů své kariéry (závěr, kdy kamera poletuje po nádraží, je prostě ohromný). A k tomu lahůdkový Al Pacino jako Carlito Brigante, který si prostě musí získat sympatie (a obavy) naprosto každého diváka. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků vůbec... (02.01.2006)

Tentokrát mne De Palma nezklamal v tom nepříliš pozitivním smyslu - tedy natočil film, který odpovídá modelu, v jakém většinu jeho filmů vnímám. V Carlitovi všechno tak nějak funguje, ale funguje to také tak nějak šedivě, aby v té šedi nakonec zazářilo několik v pravdě geniálních scén. Vrcholem Carlitovy cesty je bezesporu virtuózně zrežírovaná honička na nádraží a k její dokonalosti nemá daleko ani několik dříve se objevivších momentů. Zbytek je tuhle dobrý, tuhle velmi dobrý, ale nikde vynikající. Při srovnání s jinou ikonickou gangsterkou od De Palmy, Scarface, musím na jednoznačného vítěze pasovat příběh Tonyho Montany, který si buduje vlastní pravidla a vlastní svět, v němž se cítim skoro tak dobře, jako v tom (nepřekonateném) kmotrovském. Výrazně komornější a intimnější Carlito obsazuje svět budovaný jinými filmy už v minulosti a ten po mě takovou přitažlivost nemá. 70% (25.05.2009)