Carlitova cesta

Popravdě jsem první hodinku a půl na filmu nespatřoval nic dechberoucího a kromě vynikající scény v kulečníkovém baru kolem mě Carlitova cesta pouze tak nějak proplouvala. Po lodním extempore Seana Penna ovšem film dostane neskutečné obrátky a grády. Začíná závod s časem, který Al Pacino velmi těžko může vyhrát, přesto se rve co to jde. Carlito Brigante udělal skrze varování tři základní chyby a všechny jej dostihnou. Nikdy už nemůžu mít rád Johna Leguizama. PS: Druhá projekce mi jasně ukázala, že tento film je bez jediné chybičky naprosto skvělou záležitostí. 100% (03.10.2009)

Napodruhé zvyšuji na maximální hodnocení téhle skvělé gangsterky, s De Palmou v plné síle. Zatímco ve Scarface byl Montana dokonale odpozující postavou, "staré školé" Carlitovi Brigantemu, s jeho morálními zásadami ulice (na které tak dojel), divák prostě musí fandit, ačkoliv díky svě drogové minulosti nebyl rozhodně žádným svatouškem. De Palmova schopnost poutavě vyprávět děj a zároveň uchvacovat režijními nápady se projeví už v první dramatické scéně v kulečníkové herně. Závěrečných patnáct minut pak neuvěřitelně graduje a scéna jízdy na sanitním stole s těžce raněným Carlitem a s jeho pohledem na reklamní plakát "cesty do ráje", za doprovodu melancholické písně, je pak nádherně smutná a povznášející zároveň. (14.07.2006)

10 let po Scarface natočil De Palma další vynikajicí gangsterku s Pacinem. Pravděpodobně ještě lepší, protože hlavní postavě musíte fandit a tudíž je emocionálně působivější. Al Pacino velmi dobrý ( na svůj výkon ve Scarface nedosahuje ), ale ještě lepší je Sean Penn, který má výborně napsanou roli a zvládl ji na jedničku. Jediné, co trochu brzdí tempo příběhu je pár trochu otřelých ( dialogy ) scén, kde Pacino navazuje vztah se svou bývalou láskou. Jinak to je brilantně zrežírovaný a napínavý film. V závěru se dočkáte špičkové přestřelky na schodech. Jedná se o další variaci scény z filmu Křižník Potěmkin ( ta první je v Neůplatných ). Co říct na závěr? Snad jen že uplynulo dalších cca 10 let. DePalma by měl brnknout Pacinovi a mohli by spolu zase trochu provětrat žánr. Fanoušci čekají... (21.03.2005)

Tak toto byla totální filmová extáze. Al je bůh a pro tyto role se jednoduše narodil. Na začátku zažehne motory a jede až do samotného konce. Ostatní nabroušené charaktery postav, k dokonalosti vypilované dialogy, geniální a strhující scénář se po Carlitově cestě vezou k úchvatnému a mistrovskému filmovému zážitku. Film bez jediného slabého, natahovaného či snad nudného momentu. Stopáž byla maximálně naplněna až po okraj. Skvělý soundtrack, především mě potěšila melodie Shake Shake Shake (Shake Your Booty), kterou znám z podání Scooter. Spousta nezapomenutelných scén, namátkou jmenuji, setkání s dávnou láskou, vroucí objetí a její následná návštěva. Bože, to, jak vyrazil její dveře za melodie You Are So Beautiful (čímž pro mě tento song svou vášnivou prezentací v tomto filmu získal zcela nový rozměr) bylo fantastické a já měla motýlky v břiše a slzičky v očích:), návštěva Kleinfelda v nemocnici, či grandiózní finální scény v klubu a metru. Ale jakkoli je toto vše výrazné a pro film důležité, tak Alova mimořádná herecká osobnost a výkon, to s přehledem všechno úspěšně válcuje. Těšila jsem se na Seana Penna. I ten se vedle něj však lehce ztrácel. Al Pacino a jeho Carlito Brigante. Chlapík s černými vlasy, pronikavýma očima, černou koženou bundou a bouchačkou za pasem. Chlapík s neodolatelným, ničivým charismatem a vizáží italského gangstera. Chlapík, který se chce vydat jinou cestou. Jenže to, co jste, nezměníte, ať půjdete kamkoliv. Ono si Vás to najde, ať budete kdekoliv. A fenomenální Al to má v kořenech, je to v něm, ta Sicílie... (31.10.2010)

Absolutně nejlepší gangsterka, jakou jsem viděl (a to mám pečlivě nakoukaného Coppolu i Scorseseho). FIlm, ve kterém není ani jedna scéna navíc, ani jeden záběr není samoúčelný a všechno do sebe zapadá. Proměna Seana Penna je fascinující, veškerou pozornost na sebe ale samozřejmě strhává Al Pacino. Trvám na tom, že Carlito Brigante je jeho nejlepší role. Tony Montana ve Zjizvené tváři byl hajzl - a přesto mu všichni fandili. Takže u Carlita, který právě vylezl z vězení a s minulostí nechce nic mít, to musí být zrovna tak. Bohužel tomuhle Portorikánci nic nejde zdaleka tak, jak by si přál. Brian de Palma je tady ve vrcholné formě, závěrečná "nádražní" patnáctiminutovka nemá ve filmovém světě obdoby, a palce na rukou i na nohou je třeba zvednout i pro hudbu Patricka Doyla. Stačí, abych si ji pustil samotnou, a tak nějak divně mi vlhnou oči... (03.10.2007)