Carlitova cesta

De Palma nikdy nebyl tak stylový, tak strhující ani tak dobrý. Režisérův nejlepší film je přesným protikladem ke Zjizvené tváři, Carlito je na rozdíl od Montany férovým chlapíkem, který nejde od nevinnosti až k vlastnímu zkažení, ale přesně naopak, snaží se vyhrabat z bahna a začít nový život. Díky Pacinově výkonu je pak tento souboj s osudem fascinující sólohrou se zlověstnou atmosférou a příběhem plným nekalých praktik a podrazů. Při finální naháněčce už jsem po předešlých prožitcích jen těžko popadal dech a ztrácel nervy. Problémy totiž někdy přijdou samy. A ten ráj umí být tak nesnesitelně daleko... (18.07.2007)

Popravdě jsem první hodinku a půl na filmu nespatřoval nic dechberoucího a kromě vynikající scény v kulečníkovém baru kolem mě Carlitova cesta pouze tak nějak proplouvala. Po lodním extempore Seana Penna ovšem film dostane neskutečné obrátky a grády. Začíná závod s časem, který Al Pacino velmi těžko může vyhrát, přesto se rve co to jde. Carlito Brigante udělal skrze varování tři základní chyby a všechny jej dostihnou. Nikdy už nemůžu mít rád Johna Leguizama. PS: Druhá projekce mi jasně ukázala, že tento film je bez jediné chybičky naprosto skvělou záležitostí. 100% (03.10.2009)

Carlito Brigante byl právě postřelen a pokud si může být něčím jistý, pak ne dlouhým životem. Leží na nemocničním vozíku, jeho pohled ulpěl na plakátu slibujícím cestu do ráje, a začíná si zpětně „přehrávat“ událostí, jež následovaly po jeho propuštění z basy, kde během pěti let přišel o víc, než si sám připouští. Zprvu o něm nevíme nic. Na rozdíl od bývalých parťáků. Dá se jim věřit? Carlitovi ano, Carlitovi věřit budete, charismatu Ala Pacina nemožno odolat. A potom je tady jeho vnitřní monolog, jednoduchý komentář k tomu, co vidíme i co nevidíme, pouze tušíme. Společně s Carlitem, malou velkou rybou, která by ráda odplula do poklidnějšího rybníku. Zde pro něj není místo, moc přebírají mladší a dravější konkurenti. Na hlavním hrdinovi mi byla sympatická skromnost jeho cílů – vydělat pár desítek tisíc a se svou životní láskou odletět na Bahamy. Pravý opak Tonyho Montany, marnotratné zrůdy s hlavou věčně zanesenou bílým svinstvem. Milostná linie se, což může u gangsterského filmu znít paradoxně, postarala o ty nejsilnější momenty. Když Carlito pozoruje svou lásku v baletní škole, když ho ona po několikaletém celibátu a za zvuků sladkobolného songu „You Are so Beautiful“ vláká do své ložnice… jistěže, dvě akční scény jsou rovněž úžasné. Mám rád De Palmův vizuální styl, jeho cit pro zachycení specifické nálady, dlouhé záběry bez střihu, deestetizaci násilí - celá historka (podle románu bývalého soudce) mi bohužel přišla velmi schématická, neoriginální a nebýt vynikajících herců i nezajímavá. 75% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Wormboy (23.02.2008)

Gangsterky mě moc neberou, takovým Casinem jsem se doslova pronudil, s Kmotrem to nebylo o moc lepší. Nicméně toto bylo úplně jiný kafe. Tohle není žádná zdlouhavě roztahaná sága, ale svižně odsýpající příběh "vysloužilého" gangstera, který šlape jak hodinky až do dechberoucího závěru. Al Pacino a Sean Penn byli výborní! Prostě parádní drama, které si maximální hodnocení určitě zaslouží. 85% (04.01.2014)

Ach tahle stará poctivá škola se dneska už skoro nevidí. První část hodně tahá AL Pacino, sledovat však jeho způsob hraní to je nirvána, důraz na poslední slovo, důraz na první slovo, pohyb tělem, cokoli, cokoli. Scénu s Viggem jsem si pustil třikrát. Druhou půli se film dostává do neskutečnýho tempa a všechno graduje filmařsky bezkonkurečním finále....takhle točí filmy skutečný mistři oboru. (03.06.2016)