Sirotinec

Tak mám trochu rozporuplný pocity. Ne, že by na mě tahle duchařina nezapůsobila, to fakt ne. Příběh je fakt hodně dobrej, stejně jako výborná Belén Rueda v hlavní roli. To spíš ta režie mi přijda taková krapet nevyvážená. Byly zde totiž pasáže, u kterých se atmosféra opravdu dala krájet a místy jsem se i bál. Potom ale následovala zase třeba delší pasáž, u které jsem se spíše nudil. I když uznávám, že na konci mě to vzalo úplně, i když ten konec byl takovej klasickej "deltorovskej". Prostě to chtělo lepšího režiséra, jinak bych byl naprosto spokojen. 70% (14.06.2009)

Rukopis del Tora je neprehliadnuteľný. Krásny horrorový príbeh, kde slovo príbeh je hlavnou podstatou úspechu. Nie je to totiž žiaden amatérsky počin, ktorý sa snaží divákovi nahnať strach pomocou obyčajných, zaužívaných metód. Ukážková dráma je krásne zahraná a nebezpečne profesionálne ukočírovaná nováčikom Bayonom. Del Toro ale asi vedel, komu vložiť do rúk projekt s tak obrovským potenciálom. Tragickosť príbehu však po čase nahradili mrazivé pocity, ktoré svojim napätím trhali v kine nervy nejedného diváka. Mysterióznosť zvládnutá do (pred)posledného detailu, pravá duchárska atmosféra a záverečný zvrat takého rozmeru, že by si ho vo svojej terajšej tvorivej kríze prial aj samotný Shyamalan. 90%. (11.12.2008)

Za posledných x rokov ma najviac vystrašili Tí druhí, REC a Diablova chrbtica. Ako to tí Španieli robia? Sirotinec až taký strašidelný nie je, ale rozhodne vie pracovať s "tušením skrytého" a v niektorých scénach spoľahlivo skrúca žalúdok a vyvoláva zimomriavky. Dejovo je síce otrepaný a zdanlivo predvídateľný, no príjemne nepríjemná pointa, herecké výkony a celkové spracovanie ho posúvajú kusisko nad priemer. V rámci súčasnej hororovej tvorby veľmi dobrý kus. 7/10 (09.07.2009)

Bravo. Španělé opět dokazují své výsadní postavení na hororové scéně. El Orfanato nepřekvapí originálním příběhem, nýbrž silným působením na naše podvědomí, schopností vyvolat opravdový strach a napětí. Na pečlivém a pomalém budování atmosféry celý tento film stojí, divák má nutkání se bát, ačkoli "reálně" není čeho - nejsou zde žádné infarktové lekačky, žádné časté zjevování hrůzných duchů, vše je založeno na zvucích, práci se světlem a tmou a na pohybech kamery. (14.02.2008)

Je pouze otázkou času kdy Juan Antonio Bayona nebude potřebovat ke zviditelnění svého filmu jméno producenta Guillerma del Tora. Takový talent prostě nemůže zapadnout. Místy sice ještě staví formu nad obsah, ale to ani v nejmenším neznamená, že by ho nějak opomínal či snad dokonce zanedbával. Atmosféra je perfektní. Ne přímo strašidelná, ale taková ta příjemně mrazivá (což neznamená, že mi párkrát řádně nezatrnulo). Velký podíl na ní má dokonalá hudba Fernanda Velázqueze a úžasná ruchová stránka filmu. Španělsko se na tento typ horrorů snad specializuje. Vyloženě geniální je pasáž s moderním médiem - ač je pro film nepodstatná. Co potěší je závěr. Ani ne tak (ne)pointa jako spíše jeho krása. Kdyby si byl Bayona více ohlídal tempo v některých pasážích (čtěte zkrátil to o deset minut), tak se dalo uvažovat i o vyšším hodnocení. Pomyslné absolutorium si tak odnáší aspoň Belén Rueda za hlavní roli. (21.03.2008)