Carrie

Docela zajímavý a napínavý horor, který se dodnes docela vymyká. Přestože napodruhé by už to asi nebylo ono, po prvním zkouknutí působí prakticky perfektně. Napínavý děj, který se rozvíjí hned od začátku a docela dobré herecké výkony. Kingovská jednoduchost a krátká stopáž nedovolují začít se nudit, což u třicet let starých filmů není samozřejmost. Carrie se povedla a má co nabídnout i dnes. Co chtít víc? (13.12.2009)

"JÁ JDU, MAMI. NEMůŽEŠ MĚ ZASTAVIT A UŽ SE O TOM NEBUDEME BAVIT." Kingův první román, který se jako první dočkal zfilmování a jehož filmová podoba byla prvním velkým úspěchem Briana De Palmy (a naučila nás, co je to telekineze). Tenhle film mě kromě mnoha jiných věcí (např. pro DePalmu typických pečlivě promyšlených a naaranžovaných dlouhých záběrů a vynikající Sissy Spacek) vždycky fascinoval svým netradičním, nesmírně působivým použitím filmové krve. Ani v jedné z obou slavných krvavých scén není krev prolita násilně - ve sprše jde o krev menstruační, na plese zase o nastrčenou krev z prasete - a přitom vás pokaždé zasáhne mnohem víc, než kdyby stříkala z nějakého podříznutého hrdla. Protože tahle krev není jen nějaká hustá tekutina vypadající dobře na plátně, je to šarlatové stigma, které vás poznačí jako v obou případech hlavní hrdinku, symbolizujíce nejprve její proměnu v ženu a později ve vražedný stroj. Není možné, aby na vás krev, spouštějící se za idylické hudby po Carriině pihovatém stehně a unikající jí mezi prsty, nesmazatelně neulpěla a jako Carrii vám na plese neslepila vlasy a nevpila se vám do výstřihu, měníce vás před zraky všech z princezny zpátky v Popelku a následně v nelítostného anděla zkázy. Je to krev, kterou už ze sebe nikdy nedostanete. Za zmínku stojí také ironické pojednání náboženského fanatismu, viz. scény kdy matka ztluče Carrie knížkou s biblickými texty nebo Carrie matku ukřižuje. Jeden z nejdrastičtějších a nejsmutnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. (24.09.2005)

„Modlím sa, aby ste našla Ježiša.“ Tam, kde sa Kingova knižná prvotina topila v mori pseudo dokumentárnej žurnalistiky (mňa strašne nudila, kebyže knižky hodnotím rovnakým spôsobom ako filmy, čo odmietam, dal by som Kingovmu knižnému debutu ledva 40%), tam perfekcionistický Brian De Palma víťazí brilantnou technickou stránkou (kamera, hudba, strih, efekty, jeho milované „rozdelenie plátna“), kvalitným hereckým obsadením (obidve Whiteové boli nominované na Oscara) a výborným budovaním napínavej atmosféry (do prasknutia nervov predlžovaná scéna „pohľad na vedro s prasačou krvou“), ktorá vrcholí totálnou deštrukciou. Z čajového stredoškolského príbehu dokázal režisér vyťažiť niekoľko pôsobivých, ale i vtipných a dojemných scén. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/955/ (28.10.2007)

Další stará pecka, kterou nemám kdo ví proč okomentovanou. Jasně, že horor to moc není, ale já tenhle film ani nikdy takhle nebral. Spíš brilantní psycho thriller a celkem reflexivní kritika společnosti která nesnese, když se někdo odlišuje od takzvaného normálu. Chudák Carrie to nemá jednoduchý matka náboženská magorka co jí ani neřekne co je to menstruace a spolužáci a především spolužačky banda ukázkových debilů. A i když už to místy vypadá, že je to na dobrý cestě, tak všichni víme, že tahle přeměna popelky v princeznu nebude mít šťastný konec. Finále pak samo o sobě má nádech jisté kultovnosti a co se atmosféru a výkonu hlavní představitelky týče, tak tady naplno platí, že starej dobrej originál trhá ostatní verze na kusy.85% (11.03.2018)

Hrozná slabina filmu byl scénář, což je s tak silnou románovou předlohou (která ve světě literatury přinesla něco nového) tak nějak celkem katastrofa. Jakoby bylo osekané vše, co by nutilo k nějakému přemýšlení -- které bylo o Cariině mimoňství, vyřazení (se) z normálních vztahů, postupné předpřipravování na dějový zlom, napovídání, spoilerování v ději, abyste se těšili, tušili a byli napnuti... Co se týče hereckých výkonů -- špičková liga Sissy Spacek, mizerný okresní přebor ostatních. Smutné... (30.10.2011)