V tieni

Velmi solidní. Atmosféra je výborná, temná a depresivní, a zásluhou perfektních kulis a interiérů jsou napjatá 50. léta v každém záběru doslova hmatatelná. Příběh se sice odvíjí jako řada klasických kriminálek a vlastně nemůže ničím překvapit, ale filmařsky je všechno zvládnuto téměř bez chybičky- od kamery, zmíněné "deštivé" atmosféry, návaznosti všech zvratů až po výtečné herecké výkony. Ivan Trojan exceluje, potvrzuje pověst nejlepšího českého herce současnosti a na jeho procítěném výkonu stojí velká část snímku. Něco podobného se dá ale z pohledu německého diváka říci i o Sebastianu Kochovi, jehož major Zenke toho sice tolik nenamluví, ale charisma má na rozdávání. Pětihvězdičková lahůdka to není, na to je příběh pořád hodně okleštěný a málo emocionální, ale moje hrdost na českou filmovou tvorbu se po dlouhé době alespoň značně oprášila... 80% (21.12.2012)

,,JMÉNEM LIDU ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY VÁS ZATÝKÁME Z PŘÍPRAVY VRAŽDY, LOUPEŽE A POKUSU PŘEVÉST PENÍZE ZA HRANICE ČESKOSLOVENSKA“...... /// ,,Ve Stínu“ působí temně a to nejen proto, že furt (v 50tejch letech) vypadává elektrika (a už vůbec ne kvůli tomu, že by mluvili jak čuráci). Tahle dramatická krimi, která přeroste v boj jednotlivce proti ,,krakatici“ (co se nedá porazit), místy působí jako zjevení v naší kinematografii a zřejmě nebude náhoda, že to nejzajímavější, co v českým filmu vzniká, se týká (naší) temný minulosti. P.S.: A nemyslím si, že film je věnovanej měnový reformě…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že: ,,udělat popelku“, neznamená hromadný znásilnění Libuše Šafránkový. 2.) Jsem statečnej člověk, kterej se nebojí bojovat proti nespravedlnosti (teda, aspoň si to myslím….). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (25.02.2013)

Nejlepší český režisér současnosti se ukázal ve výborném světle. Domácí porevoluční tvorba mě až na několik čestných výjimek nechává chladným a abych si některý z novějších českých snímků pustil - musím dostat dobrý tip od důvěryhodné osoby filmu znalé, musí mě zaujmout nástin děje a velmi už se dnes řídím i podle jména režiséra. VE STÍNU splňuje vše výše zmíněné a já jsem dostal krásně natočenou kriminálku z 50. let, s vynikajícím Ivanem Trojanem v hlavní roli. Jan P. Muchow polaská naše slechy tóny, za které by se nemusel stydět ani Hans Zimmer v nejlepší formě a definitivně se zařazuje do první ligy domácích filmových skladatelů. Snímek má nádhernou retro atmosféru a i přes tíživý děj, si ho určitě vychutnáte. Jako bych sledoval historický film od Christophera Nolana, natočený v Praze, za účasti českých herců. Ve stínu je skutečně precizní filmařina a jeden z nejlepších českých filmů po roce 1989. Jak říkám - když kvalitu, tak film od Davida Ondříčka. (30.05.2013)

Na Ve stínu jsem se rozhodl jít do kina, protože si myslím, že takové snahy o dobrý film si moje peníze prostě zaslouží. A byl jsem překvapený, jak dobrý film se nakonec Ondříčkovi vyvedl. Herci byli bombastičtí. Musím pochválit Sebastiana Kocha, který měl tu chuť zahrát si v českém filmu. Rozhodně se mu to povedlo. Přesto ale nesmím zapomenout na hlavní roli Ivana Trojana, která byla maximálně skvělá. Ale i další byli fajn. A i když se ve filmu objevili jenom na pár scén, byla radost je vidět. A to ať už Myšička, Krobot, Babčáková nebo Štěpnička. Co se týče příběhu, přiznám se, že jsem čekal zapeklitou hádanku, ze které vyplyne zajímavé rozuzlení. Samotná podstata je ale daleko snažší a jednodušší, než by se vůbec dalo čekat. Každopádně za tu výbornou atmosféru 50. let, za tu krajinu a za ty kulisy, které doteď nechápu, kde tvůrci našli a hlavně, jak je dokázali tak skvěle upravit, ale i za tu skvělou výpravu...si tenhle film prostě pozornost musí zasloužit. (03.10.2012)

Plány sionistů zhati rudí vepři boubelati, aneb Don Quijote de la Hakl Ve stínu lopatek větrného mlýnu nápadně připomínajícího krakatici.. Sikorova úchvatná kamera nechávala tváře postav tak často Ve stínu, až jsem čekal, že se z přítmí vynoří Humphrey Bogart a zapálí si. Nechávala je Ve stínu šedi obludné doby, kdy barvu měli jen narcisy, tramvaj a krev rovného člověka. Doby, kdy spravedlnost tiše trpěla Ve stínu zvůle. Sic Ve stínu zůstalo Ve stínu světových bratříčků, v tuzemském měřítku se většina krčí v tom jeho.. Mám jen tři a půl drobné výtky: 1.) Příliš úderná hudba vše urychlovala a vedla divácké emoce zbytečně za ručičku, 2.) konstrukt detektivní zápletky neměl daleko ke konstruktům obžalob při komunistických procesech, tady Epsteinova práce trošku kulhala za ostatními nadstandardními filmařskými prvky, 3.) scéna s dědičností morálních vlastností zbytečně doslovná, vše mělo skončit Slavíčkem na zdi. A ta poloviční? Zvuk přílivu a skřehot racků, když má člověk z obličeje maso na hamburgery a chystá se „odejít“ - nevím, kdo s tímhle klišé začal, snad Leone u pana „Chu-Chu“ Mortona v Tenkrát na západě.. Toť však výtky nepodstatné s ohledem na poselství. Co je lepší? Moci se podívat na sebe do zrcadla, nebo moci ještě někdy zrcadlo vidět? Člověk není Bůh, aby odpouštěl. Nesmí se stát, aby zavřel oči, zapomněl a memento hrůzné éry nad ním kouzelnickým pohybem ruky udělalo své: „Puf…“ (31.05.2013)