Odboj: Bielski partizáni

Defiance bych charakterizoval spíše jako nepovedené zklamání a když to srovnám s nedávno viděným a podhodnoceným snímkem Miracle at St. Anna, Spike Lee je na tom o poznání lépe. Zwick se více zabývá mezilidskými vztahy a problémy uvnitř lesního kempu, než nacistickou hrozbou, která tyto ovečky čekající na vyvedení ze zajetí svým spasitelem svírá. Navíc i tohle na mě působilo chladným dojmem a empatii jsem musel lovit kdesi v neznámu, abych se s nebohými lidmi nějakým způsobem vůbec ztotožnil. Defiance zároveň není ani válečným dílem, těch pár přestřelek + závěrečný boj je tam stejně jen na ukojení divákova oka v kinech a přiznejme si to natvrdo, zbytek je jen dvě hodiny trvající postávání židů pod stromem. Co se týče hereckých výkonů, většina obstála - Schreiber a Craig jsou ti lepší. Pan Bond je navíc docela univerzální herec, takže tentokrát i roli vůdce a partyzána zahrál celkem přesvědčivě a dostatečně dobře na to, abychom v něj uvěřili. Asi dost kritizuji, tak alespoň něco pochválím - Jamese Newtona Howarda, který mě svou nevtíravou hudbou potěšil. Hlavní problémy, které zde vidím, jsem již napsal a tak jen dodám, že tento umělecký výtvor zkrátka postrádá akci, napjaté dramatické situace jsou mu cizí a jako filmové zpracování historických událostí jej musím označit jako neuspokojivý. (6/10) (24.01.2009)

Typický Zwick. V tomto případě bohužel. Hrdinná story o neskutečném partyzánském dobrodružství s biblickou paralelou v druhém plánu, vystavěná na několik let dávno obnošeném modelu ze sekáče ‚based on true story‘, totiž potřebovala pořádnou dávku syrovosti a nikoliv kýčovité obrázky běloruského lesa. Zwickovi unikají postavy, což za předpokladu, že na nich příběh stojí, je zásadní problém, ze kterého jej nevyhrabou ani špičkoví herci. Chybí tomu jakákoliv osudovost při těžkém rozhodování (a že jich scénář nabízí požehnaně), která je nahrazena skládáním klišovitého puzzle z dílků dávno ohmataných jinde. Že se tak (zřejmě) dělo doopravdy mi bylo jedno, protože je to servírováno formou standardního bijáku na ukojení sentimentálních diváků. První půlku mě to strašně sralo, v té druhé už mi to bylo úplně volné. Věřím ale, že v závěrečném zúčtování na louce museli někteří fandit ve stoje. Já chtěl Zwicka nakopat do koulí. (21.01.2009)

Válečný příběh rozrůstající se skupiny běloruských Židů, kteří před hrozbou smrti a táborů zvolili partyzánský život v lesích. Židy sice hrají američtí a angličtí herci v čele s Danielem Craigem a režíruje oscarový Edward Zwick, ale filmu tato západní produkce spíše prospívá. Větší napínavosti snímku chybí výrazná zápletka, zato námět je dle skutečnosti. Vůdci - bratři Bělští - dokázali vrátit naději na život tisícům Židů, což trochu je řadí mezi velikány jako Oskara Schindlera a Nicolase Wintona. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=n-9eUXSzZNk (25.02.2013)

Chm. Jsem na rozpacích, jak tento film hodnotit. Začíná silně a brutálně a nezapomíná (alespoň částečně) na perspektivu nejmladšího bratra, což vždycky cením. A Daniel Craig se doopravdy snaží nějak vyjádřit a postihnout tu hlavní myšlenku různých podob hrdinství, že to může znamenat i "pouze" přežít na místo okázalých gest, a vůbec zkrátka dává najevo, že jeho postava je živoucí a že se v její hlavě odehrává i nějaký vnitřní život. A právě proto působí tak bizarně, že zbylé části filmu a hlavně konec toto vnitřní dilema totálně znehodnocují klasickou hollywoodifikací, kdy si přimýšlejí různé blbosti, dávají tam boj s tankem, který se v reálu nikdy nestal, a postavy nechávají promlouvat v plytkých a hloupě působících dialozích, které všechno shazují o několik úrovní. Liev Schreiber, jeho postava a jeho způsob herectví tohle akční vetřelcovství dokonale zosobňuje. Je až bolestné vidět, jak je vedle Craiga slabý a plochý, a jak prostě jenom chodí před kamerou z bodu A do bodu B. On a ta finální bitva mi velmi ztěžují snahu zapamatovat si z filmu raději to dobré/slibné. A ještě - překvapilo mě, že v dost scénách (respektive ve všech, kdy kdokoliv z ústřední komunity mluvil s outsidery), a to i velmi emocionálně napjatých a důležitých (jako pomsta rodičů), se mluvilo rusky. Sama sebe jsem se v tu chvíli ptala, kdy jsem naposledy viděla nějaký velkorozpočtový film, který by domorodce nechal mezi sebou mluvit domorodsky víc než jenom nějaký pozdrav na úvod před přechodem do angličtiny s přízvukem. Ale pak jsem si zase přečetla, že běloruští kritikové si stěžovali, že film vymazává běloruskou identitu svých postav, tak vlastně nevím, co si o tom myslet, kromě toho, že je to prostě takový nevyvážený, schizofrenní pokus. Určitě filmu také neprospělo, že jsem se nedávno dívala na Idi i smotri a podvědomě tak oba výtvory srovnávala, a to pro Odpor nemohlo vůbec skončit dobře. (22.05.2022)

Vec, ktorá mi na filme veľmi prekážala, aj keď som si na ňu asi niekde v polovici filmu začal zvykať, bola angličtina, ktorú sa všetci snažili transformovať do čo najvernejšej podoby ruštiny. Celé to pôsobí veľmi smiešne a filmu uberá na kvalite. Jednoduchý recept na filmy tohto typu (príbeh o skupine ľudí, nehovoriacich angličtinou, ale stvárnených angloamerickými hercami) je buď použitie originálneho jazyka zobrazovanej skupiny ľudí s titulkami alebo jednoduchší variant, pri ktorom by sa v tomto prípade Daniel Craig a spol. nemuseli učiť ruštinu, natočiť film v čistej nedeformovanej angličtine. Ale ako vravím, od polovice filmu si na to človek začína zvykať. (10.12.2012)