Odboj: Bielski partizáni

Craiga mám rád, ale tady mi prostě nesedl. Navíc ty jeho až svítící bleděmodré oči a světlé vlasy...Ideální by byl v černé uniformě s umrlčí lebkou na brigadýrce... Schreiber už byl trochu lepší kafe... Je skutečně úctyhodné co bratři dokázali a zajímalo by mne zda byli nějak oceněni v Izraeli nějakým oceněním (Spravedlivý mezi národy dostat nemohli protože byli Židé)... ve filmu o tom nepadla zmínka, přitom zachránit 1200 lidí!!!! Safra to je tedy sakra vysoké číslo. neumím si vůbec představit jak se to vše dalo organizačně zvládat. Hluboké divoké lesy Běloruska asi mohly poskytnout jakýs takýs klid, ale sama příroda se asi k uprchlíkům moc vřele nechovala a to nemluvím o zimách V Rusku. A že ty válečné zimy podle meteorologů stály za to! Jelikož jsem o tématu nic nevěděl a čekal moderní film o partyzánech, celkem jsem byl překvapen postupným vývojem. Bohužel film se věnoval hlavně záchraně prchajících Židů a jejich lesnímu společenství což jistě korespondovalo se skutečností, ale mně to těch 131 minut hlavně ke konci začínalo nudit... K několika slušným bojovým scénám také dojde (chválím nálet štuk na tábor!) ale to bylo jen takové občasné zpestření při pobíhání po lese, loupání brambor a řezání dřeva... Závěr si mohli tvůrci odpustit, myslím, že ten tank by jim všem dal co proto kdyby tupě nestál uprostřed louky a vylezlým velitelem do půli pasu! z věže!!! Ve filmu mi nesedli i někteří mírně afektovaní herci jako např. paní z České Spořitelny Iben Hjejle. A tak z toho celého převládá mírné zklamání a zároveň můj velký obdiv a úcta oběma bratrům Bielskim. Dávám 3 zásobníky z MP40! * * * (29.10.2015)

Po V Bruggách další příjemné překvapení. I přesto že se pravděpodobně jedná o ještě větší finanční neúspěch než Krvavý diamant, tak mě ty pohyblivé obrázky z "běloruských" lesů vtáhly dovnitř a já se během sledování cítil jako v sedmém nebi. Tentokrát se nestali herci, ani režie ba ani hudba mou nejoblíbenější složkou, tentokrát to vyhrálo prostředí, ve kterém se celý film odehrává. Hluboké hvozdy, které ještě nestihly zničit výdobytky lidské civilizace, vrzání smrkových větví a šumění stromů, přesně takhle to vypadá v lesích v místě, kde jsem vyrůstal. Ale zpět k filmu, Edward Zwick si opět bere na svá bedra látku, která už jen na papíře chytne za srdce a rozehrává před očima diváka divadlo na city plné sentimentu. U Edwarda mi to narozdíl od jiných režisérů nevadí, i když nám schéma Defiance říká: teď přijde romantická scéna, teď přijde akční scéna, teď na poslední chvíli přiběhne záchrana..., tak i přesto jsem oči z obrazovky nespustil (také zčásti díky výborné kameře). Já byl spokojen jako už dlouho ne, jen více takovýchto filmů. (17.02.2009)

Utrpení židovské komunity za druhé světové války, tentokrát pod taktovkou Edwarda Zwicka dopadlo přesně podle očekávání. Nulové výchylky od stylu pro amerického diváka, to je hlavní kámen úrazu. I samotný režisér tentokrát povolil a atmosféra už není tak intenzivní jak tomu bylo v předešlém Krvavém diamantu. Na druhou stranu hlavní protagonisté se snaží ze všech sil, hudba je také velmi povedená a skromné finále neurazí, naopak potěší. Krásná ukázka tříhvězdového filmu. (30.08.2009)

Na Posledního samuraje sice tenhle snímek nemá... A vlastně se mi o trochu více líbil i Krvavý diamant.... Ale co se týče "nových" válečných filmů, je rozhodně nadprůměrný. Došlo mi při něm mimo jiné to, že asi budu kýčař - někým kritizovaná kamera a záběry na lesy jsou podle mě naprosto úchvatné a finále na louce mi vzalo dech, ačkoliv jsem ho (o něco epičtější) očekával. Jinak herci (všichni bráchové) jsou ukázkoví (jen Schreiber mohl dostat o něco více prostoru), líbila se mi také postava židovského učitele. A akce? Ať se jde Annaud se svými stukami v Nepříteli před branami bodnout! Tady je vidět nálet, jak má být. Tři a tři čtvrtě. (21.04.2009)

Příčí se mi dát nižší hodnocení filmu s tematikou židovského pogromu (tuhle temnou stránku historie lidstva je potřeba si připomínat a za každý takový film jsem rád), ale co mi zbývá, když Zwickův autorský přístup dokázal zabít i takhle silný námět. Mám na mysli zejména typický hollywoodský trademark „na poslední chvíli“, zde zastoupený závěrečným spásným útokem na tank, který celý zážitek poslal spolehlivé do kopru. Proboha, koho tohle ohrané a stokrát viděné klišé ještě baví? Hollywood si zase šupácky hrál na vojáčky, s tvrzením „pravdivý příběh“ ať mě nekrmí a Zwick by potřeboval zlískat záda sedmiramenným svícnem. Herci, hudba a atmosféra běloruských hvozdů (potažmo litevských, kde se film točil) skoro bez chyby. (31.01.2009)