Oblečen na zabíjení

"Jsem dívka v tomto mužském těle a vy mi nepomáháte dostat se ven." Když se něco dere na povrch, tak by tomu neměl žádný psychiatr bránit. Já tedy problémům transsexuality moc nerozumím, ale příliš mě nebavily. Nejhorší to bylo do chvíle první vraždy, protože to byla ohromná nuda, kterou kupodivu nedokázalo rozehnat ani nahé ženské tělo a venčení koziček s bobrem. To je velké umění, protože něco takového mne nudilo asi poprvé v životě. Následné honění vraha je už mnohem lepší, neboť má spád, napětí a na ženskou nahotu se naštěstí stále nezapomíná. Mě přitom bavil zarputilý vynálezce Peter, svůdná Liz a samozřejmě oplzlý detektiv Marino, jehož nezájem o případ byl jako vystřižený ze života. (13.05.2016)

PRE DOMÝŠĽAVÝCH MOŽNO NEPRIAMY SPOILER !!!!! DePalma sa snaží byť o krok pred divákom ale je bohužiaľ 20 rokov za Hitchcockom. Priznaná variácia na istý maestrov film , tak snaživá a dôsledná až si zničí moment prekvapenia ohľadom závečného twistu a navyše sa kvalite originálu nevyrovná. Ale inak veľmi pekná prácička a povinnosť pre každého filmového fanúšika. Len by ma zaujímalo kto na úvod filmu pristrihol 5 minút nemeckého 70´s porna :) (24.11.2014)

Pracně budovaná hitchcockovská atmosféra dostává velmi brzy první trhliny. Což je samozřejmě problém, protože pak to šokující odhalení nefunguje tak, jak by fungovat mělo. Inspirace Psychem je zřejmá: všechny herečky se tu ocitají ve sprše, kde se dlouho a velmi detailně myjí a mydlí... Jako bychom o každém druhém filmu říkali, že je inspirován Pánem prstenů, protože v něm chlapi nosí prstýnky... Nooo nic. Oblečen na zabíjení je spíš lehce podprůměrný film, ale Michael Caine to zkrátka umí a jeho přítomnost film vytahuje na tři hvězdy. (11.06.2018)

Větší či menší inspiraci Psychem nelze upřít. Hitchcockovství také ne. Nicméně, i když je Hitchcock ve filmu cítit, tak De Palma vytvořil své a osobité thrillerové krimi s přiměřenou dávkou hororové atmosféry. Od začátku je přítomno krásné mysterično, které s ubíhajícími minutami a dějem přidává na gradaci. Ale ne skokově, nýbrž postupně, nenásilně, až to člověku skoro nepřijde. Diváci podobných filmů znalý samozřejmě asi dříve či později odhalí kdo a co, ale nemyslím si, že by snímek byl až tak průhledný. Osobně jsem ale nepátral a nechal se unášet snímkem tak, jak mi byl vyprávěn a asi i proto, že jsem se ho nesnažil prokouknout a už vůbec přirovnávat k "Hitchcockovinám", jsem si ho poměrně dosti užil a sdílel napětí s pronásledovanou. Atmosféru naprosto skvěle umocňuje hudební podklad Donaggiho a dlouhé, až nervy drásající, scény jakbysmet. Hlavně scéna v galerii či poslední scéna mne naprosto dostaly a sledoval jsem je až se zatajeným dechem. Trochu chabě v tom kontrastu pak působí, až kečupoidní, barva krve, ale to beru, vzhledem k datu filmu, s rezervou. Člověka to sice do očí praští, ale zážitek nezkazí, což je podstatné. Dressed to Kill sice není mistrovské dílo, ani jím asi býti nechce, ale za shlédnutí podle mne stojí. (16.03.2014)

Netuším, jestli Brian De Palma zamýšlel svůj film jako poklonu celoživotnímu dílu Alfreda Hitchcocka, nebo jen napodobil jeho styl ve snaze dosáhnout stejného účinku. Kdybych chtěl být zlý, napíšu, že je to prachsprostá vykrádačka Hitchcockových režijních postupů, i tak se dá výsledek interpretovat. Každopádně snímek Hitchcockovy nejúspěšnější práce v dobrém i zlém silně připomíná. De Palma podobně dávkuje napětí, neúprosně stupňuje očekávání, aby v pravou chvíli zasadil tvrdý, emoční úder. Hitchcockovy snímky obvykle stály na vynalézavé režii, scénáře často bývaly slabší. A Oblečen na zabíjení funguje stejně. De Palma divákovi naservíroval několik lahůdkových scén, přidám se k těm, kteří za předčasný vrchol snímku považují vymazlenou dlouhou scénu v galerii, kde De Palma obratně pracuje s diváckým očekáváním a servíruje svému publiku nymfomanku i jejího potenciálního kata. Problém je v pointě, protože tu jen trochu bystřejší diváci pochopí nejdéle ve třetině filmu. Jako mnoho režisérů předtím i potom De Palma dává přednost efektním scénám před logikou. Na Nancy Allen se hezky dívá, Brian De Palma měl při výběru své životní partnerky vkus a Michael Caine podle očekávání film svou přítomností táhne. Celkový dojem: 65 %. (12.11.2018)