Oblečen na zabíjení

Neskrývaně hitchcockovské. Scénářem echt hloupoučce debilní. Co však De Palma kazí jako scenárista, to mohutně dohání jako režisér. Navíc se nebojí využít schopností Bodeho a Donaggia. Nejedna scéna by se tak mohla z fleku dostat do učebnic jako příklad "kterak beze slov pomalu záběr po záběru budovat scénu navozující intenzivní podprahové napětí" či "kterak se několik minut procházet po galerii a nedýchat u toho". (30.05.2024)

Pracně budovaná hitchcockovská atmosféra dostává velmi brzy první trhliny. Což je samozřejmě problém, protože pak to šokující odhalení nefunguje tak, jak by fungovat mělo. Inspirace Psychem je zřejmá: všechny herečky se tu ocitají ve sprše, kde se dlouho a velmi detailně myjí a mydlí... Jako bychom o každém druhém filmu říkali, že je inspirován Pánem prstenů, protože v něm chlapi nosí prstýnky... Nooo nic. Oblečen na zabíjení je spíš lehce podprůměrný film, ale Michael Caine to zkrátka umí a jeho přítomnost film vytahuje na tři hvězdy. (11.06.2018)

Myslím, že tohle přirovnávat k Hitchcockovi je urážka Hitche. Nabuzený De Palma, který v každém filmu musel mít každou herečku (nebo aspoň její dublérku) nahou, mi svým sexuálním postižením připomíná Kachyňu nebo toho současného českého pedofilního rejžu tureckého původu. De Palmovy filmy mi přišly vždy přeceňované - možná právě kvůli těm nahotinkám, kterých na plátech kin v 80. letech moc nebylo a chlapa vzrušil o odhalený kotník herečky, ale in neumí ani jako režisér a tenhle film je toho zářným příkladem - špatná postavení kamery, špatná mizanscéna, mizerné dialogy, prostinký příběh na 20 minut, a ne celovečerák... No, chtěl jsem se po letech, kdy to ČT znovu uvedla, ujistit, že mé dřívější dojmy se nezměnily, a ujistil jsem se, že je to ještě horší, než jsem si myslel. (08.05.2019)

Krimi-thriller takmer Giallovského razenia. ústredný príbeh s maniakálnym vrahom ktorý sa prezlieka za ženu a vraždí s výhradne britvou. pekné dámy ma bavil. Michael Caine ako psychiater, ktorý príde na to že vrahom je jeden z jeho pacientov, na mňa pôsobil vierohodne. Jeho kultivované vystúpenie a rozhovory tvorili dôležitú časť tejto snímky. a vlastne pripravovali diváka na nie až tak nečakaný koniec celého príbehu. Chvíľku trvá kým sa človek v tejto snímke nájde pretože do prvej vraždy akoby išlo o úplne iný film, je to také.... nevyvážené. Brian De Palma nepatrí k mojim favoritom. (08.05.2014)

Tak mám za sebou první setkání se slavným režisérem Brianem De Palmou. No byla to jedna primitivní hororová kravina a ještě z větší části nudná. Slavnému Psychu Alfreda Hitchcocka jsem nadělil 3 hvězdičky a ač jde o zdařile natočený film, nemůžu se u něj zbavit jisté pachuti prvoplánového děsení diváka, stejně jako znuděného pocitu z nekonečného rozjezdu. De Palma na Hitchcockův styl přímo navazuje, či dle některých vyjádření přímo vykrádá, nicméně žeby ten brakový příběh o vrahovi v ženských šatech získal v jeho podání nový zajímavý rozměr navíc... no, pro mě bohužel ne. Spíše bych řekl, že tak silná inspirace notoricky známým filmem byla spíše na škodu, protože pointu zde divák poměrně brzy vytuší a nedokáže už ani tolik šokovat. Režisér se až nechutně vyžívá v zabijáckých scénách plných krve a současně nahoty, ale mezi tím si na chvíli u mě napravil renomé, když se mu podařilo vybudovat v druhé polovině působivou atmosféru, včetně zajímavých vizuálních nápadů (zejména s prodělením plátna, kdy v jednu chvíli sledujeme dva děje kolem klíčových osob souběžně). Ovšem i to napravené renomé si znovu stihl skazit lacině psychopatickým zvratem k závěru. No nic, pokud jde o variace na Hitchcockovy slavné motivy, pro mě osobně legendární zůstávají Chabrolovy Kloboučníkovy přeludy (1982). 35% (08.02.2021)