21: Oko berie

Nadšení, úžas, příjemné překvapení, super filmový zážitek. To jsou pocity, které ve mně zavládly po zhlédnutí filmu Oko bere, od kterého jsem nic nečekal a na který jsem se podíval jen proto, že nic zajímavějšího v televizi v té době neběželo. A hned od začátku filmu jsem tomu geniálnímu námětu přišel na chuť a jen si užíval šikovnost hlavního hrdiny a promyšlený systém pana profesora jak obrat kasíno o velké prachy za pomoci logického uvažování. A přitom jsem nečekal, že zrovna příběh z prostředí kasín a hazardních her by mě mohl někdy takto zaujmout a nadchnout. Těžko říci, co je právě na tomto filmu tak výjimečné, možná je to fakt, že v popředí jsou mladí lidé, vlastně ještě studenti, možná za to mohla atraktivita filmu a asi to je i výsledek toho, že záběrů z kasína zde není více, než je nutné, takže kromě okrádání krupiérů sledujeme i soukromý život hlavního hrdiny, který je stejně atraktivní jako příběh o snaze za pomoci své chytrosti získat 300 tisíc dolarů na studium medicíny na Harvardu. Zkrátka tohle je velice atraktivní a napínavý film, který umí být zajímavý od začátku až do samotného konce. Ovšem považuji za nutné zmínit, že tenhle film je tak kvalitní především díky vynikajícímu hereckému výkonu Kevina Spaceyho, který je v roli vychytralého pana učitele prostě neodolatelný. V tomto případě není co řešit, film Oko bere ode mne získává naprosto zasloužených a mohu říci velice překvapivých pět hvězd. (18.07.2010)

Nevidieť nedávno nefilm "Gambler" tak by som pokus K. Spaceyho oživiť obohranú karetnú mašinériu považoval za menej než priemerný. Takto keď mám možnosť porovnania, prvú menovanú špatnosť opätovne hádžem do koša a po nenútenom zabudnutí na niektoré viditeľné kixy pasujem túto počítaciu partiu na pekný priemer, ktorý nevytočí, skôr zľahka spríjemní voľnú chvíľu. Ponechať nápad, strihnúť to na formát 90 min. a bola by spokojnosť ešte väčšia. (24.05.2009)

Výborný, chytrý film, Jim Sturgess věrohodně ztvárnil přerod chudého slušńáka na sebevědomého bohatého floutka. Radši jsem jednu hvězdičku přidala, když ostatním to připadá jako průměr - mě se to jeví jako výrazný žánrový nadprůměr a na rozdíl od většiny filmů se něco dozvíme z prostředí, do kterého bychom se asi těžko ve skutečnosti podívali. (16.10.2008)

Black jack přeci jen není tak vděčné téma jako poslední dobou čím dál oblíbenější texas hodl'em, ale i přesto si tahle hra zasloužila lepší zpracování. Snaha tvůrců zapůsobit na mladé publikum se zasekla někde v půli cesty. Z části zajímavý příběh není příliš cool, i když k tomuto dojmu má několik scén přeci jen nakročeno (!). Největším průšvihem je však scénář, který na sebe bez ladu a skladu vrství jednu scénu za druhou, aniž by dodržoval nějakou strukturu (jako nejjednoduší příklad poslouží samotné akce v kasínu, které se od sebe vůbec ničím neodlišují). Děj se tak mění v změť neustále se opakujících scén. Samotná zápletka je primitivní, ale snaží se s využitím podivně konstruovaných matematických pouček kontrolovat chytrým dojmem. V podstatě je to velká předvídatelná nuda... (28.06.2008)

Větší nudu nezažijeme ani my, my, kteří s Ferkem a Lakatošem sjíždíme také pořád dokola jeden nonstopáč ve frýdlantském výběžku. Tak pravda, nemáme tak sofistikovaná a nenápadná znamení jako filmoví pičusové a na gamblerské výroční schůzi zkusím navrhnout, zda by nešlo naše tajné heslo malinko zmodernizovat a přizpůsobit se době a velkému světu. Ono mlátit do forbesu penisem v rytmu Ódy na radost… voe, už bude dávat… není to pravé ořechové, ba i převlek, kdy se Lakatoš transformuje do role bohatého, árijského výrobce vibrátorů, nám taky sežral málokdo. Když jsme u míchání ras, asi chápu, kde se ve mně bere má zbrusu nová averze vůči rákoskám s rozcuchem… i čerňocha tam měli, to skrzevá vyvážení. Infantilní zápletka plná takových děr, že by mezi nimi nedokázal kličkovat ani Kličko ve vrcholné formě a Spacey buď neumí číst, nebo mu opravdu chybí čaulíře na ruletu, jinak si nedokážu představit jediný rozumný důvod, proč po přelouskání scénáře brát takovou posttýnejdžrovskou patlaninu. Dokonale předvídatelný příběh, hehe, výměny tašek, ztráta a znovunalezení dobrého atomového jádra hlavního hrdiny včetně zamilovaných sraček se starou/mladou školní běhnou. Kdyby byli herci o čtrnáct dní mladší, pak mohlo jít, za doprovodu pana Bíbra, o výborný dětský film na sobotní dopoledne. Tvářit se dospěle snímku opravdu nesluší a takové Voko mě nebere. Ať počítám, jak počítám, horší tři pizdy a to jen proto, že se občas Voko schovalo za bezvadný sluneční bryxle. (28.04.2014)