96 hodín

Výborně zpracované akční krimi, na které se znovu velice rád podívám. || Rozpočet $ 19,000,00 , Hrubý výdělek $164,383,901 ..... Na jeho zahajovacím dni ve Spojených státech, film celkem vydělal $9.4 milion. Od února 24. 2009, film celkem vydělal $ 95,034,161 ve Spojených státech, a $164,383,901 celosvětově. || (25.02.2009)

Každé zdravě paranoidní fotřisko dobře ví, že Paříž je nová Sodoma, v níž hordy albánských draků číhají na nevinné americké panny a przní je v ten okamžik, co se podvozek Jumboleviathanů jen otře o de Gaula. V křišťálové kouli, jež zove analytik, však gunman Papá spatří rodiště a zaměstnání pánů přistěhovalců a nakope jim prdel. Brutalita je ospravedlněna, unesli mu přeci dceru. Tatam je pozitivní tolerance předchozích let, přichází "oko za oko, zub za zub". "Dost jsme vám, vy Albánci a Arabové, my zápaďané, dopřáli povyražení. Serete nás k zbláznění a konečně přišel čas nakopat vám řiť," dalo by se číst sdělení filmu. Pokud je to tak, pak je film jen výrazem primitivního vzteku, snad i pochopitelného, který jen již rozlobeným přinese na okamžik pocit: "Dobře jim tak, hajzlům." A pokud tomu tak není, cítím jen snahu přinést hrdinu drsnějšího než přinesli jiní, přesvědčivější násilí, zběsilejší akci, kterou tady tvoří spíše střih a pohyby kamery, než herci a kaskadéři. Raději mám o dění přehled alespoň takový jako hlavní hrdina. Dobře mi to zprostředkovává např. scéna únosu, o dost hůře různé rvačky a automobilové honičky. Kol a kolem vzato, nesmysl, co občas mírně zvýší hladinu adrenalinu v krvi. (12.05.2010)

Rychlejší, drsnější a vážnější než Kurýr. S kulhajícím Neesonem místo vysportovaného Stathama. A přesto funguje na jedničku. Morel sice musí ještě trochu pilovat střihovou skladbu, ale nebojí se násilí ve stylu Jacka Bauera a zdravě naštvaného taťku kosícího v Paříži albánské překupníky s bílým masem si musí zamilovat úplně každý... tak trochu to sice neví, jestli to chce být francouzskou kriminálkou nebo adrenalinovým akčňákem, ale tohle rozkročení mezi oběma žánry si nechám líbit. (07.08.2008)

Tento film je esenciální a současně maximalizované béčko. Nezabývá se nějakými áčkově odtažitými potížemi s identitou jednoho hezouna, nebo tím, kterak na nového Astona Martina nabalit žhavou modelku, ale naopak naprosto primárními věcmi (které evidentně sousta zdejších komentátorů mylně zaměňuje s primitivními). Únos dcery je zde zasazen do nelítostného prostředí, které ve své drastičnosti a obludnosti je tak neuchopitelné a zneklidňující, že jediným způsobem, jak se s ním vyrovnat je ho přejít – přesně jako hrdina, který s daným systémem může bojovat jen díky tomu, že jde pouze pro svou dceru a nezachraňuje žádné další dívky. To není naivita, ani žánrová zaslepenost, nýbrž bezmocná odevzdanost vůči faktu, že tento systém je tak prorostlý do společnosti, že ho prostě nelze zničit (viz scény ze stavby, zapojení policie a závěr mezi smetánkou). Z tohoto světa nevede jiná cesta, než zářivý happyend, který coby iluze dokáže přebít uchopení se vzpírající realitu. Díky zobrazení kuplířského prostředí, dravému tempu, přímočarosti a realismu (v intencích žánrového filmu) je 96 hodin devastující nejen jako audiovizuální jízda, ale i coby emotivní zážitek. Není tak stylově precizní jako bourneovky, ale díky tomu má mnohem větší účinek. (09.01.2009)

Johohó Liam Neeson jako ultimátní drsňák, který by klidně mohl chodit na pivo s Jackem Bauerem. Liam tam zabíjí tu albánskou špínu, jako by se nechumelilo, a když si na něj někdo otevře držku, nebo na něj nedejbože plivne, tak mu zabodne kolíky do kolen a usmaží no na homemade elektrickym křesle. Vše odsejpá, jak má na nudu není čas a všechny role mají známé tváře. Myslím že jedno zhlédnutí mi na obdivování Neesonova úctyhodného bodycountu nestačí. (25.09.2008)