96 hodín

"I will look for you... I will find you... And I will kill you." Yes! Trailery zase jednou nelhaly. Liam Neeson si razí cestu francouzským podsvětím, aby zachránil svojí dceru (ne, fakt jsem Maggie Grace tu sedmnáctku nežral) a zabíjí přitom úplně každého, kdo mu zkříží zorné pole. Po obligátním, vztahy definujícím úvodu, přichází vytoužená, nekompromisní a drsná procházka temnými zákoutími Paříže, ve které se Neeson nezdráhá střílet lidi do zad nebo do hlavy a zarážet jim do nohou hřebíky. Mile přímočarý scénář skáče z jedné akční scény do druhé se stejnou rychlostí, s jakou se tu kašle na nějaké zachraňování ostatních unesených žen, a kdyby nebylo přílišného okecávání ptákovin, pár až moc náhodných zvratů a pocitu, že to Neesonovi všechno prošlo nějak moc lehce, mohlo by se Taken směle podívat do očí i těm nejříznějším kriminálním klasikám z osmdesátek. Two thumbs up pro Morela, tohle už se dneska moc netočí. P.S. Hitman a spol. se můžou jít klouzat :) (26.07.2008)

Steven Seagal, Jason Bourne, Jack Bauer. Alespoň dvě z těchto jmen se vyskytují snad ve všech recenzích na tento film. A není to vůbec zcestné připodobnění. Liam Neeson je zde typickým Bauerovským otcem, který se vydává na cestu za záchranou své dcery po Bournovském způsobu a drtí své protivníky poseagalovsku. Scénář tedy moc originality nepobral, diváka může překvapit snad jenom to, jaká náhoda bude zase použita, aby se hrdina dostal o krok dál. Nicméně kvůli ději se na akční filmy nechodí. Nelítostné a nekorektní vybíjení Albánců a jiných podvratných existencí potěšilo moc. Takže 4*. (24.10.2008)

Křepká pohádka o paranoidním tatíkovi, co na výletě do Paříže pobije pár ošklivých Arabáků a Albánců, aby jeho princeznička štěstí došla a neskončila na gerontofilní holi vilného boháče. Morel a Neeson z dost nelogické a místy sentimentální podívané dělají neuvěřitelně adrenalinovou šlehu plnou brilantní akce a drsných hlášek. Tak perfektně nastříhanou a frenetickou akci jsem už hodně dlouho neviděl – a to se skoro výhradně pracuje s hodně úspornými choreografiemi. To pak člověk zapomene i na to, že příběh vlastně vůbec nedává smysl a je tam jen na ozdobu. (06.10.2009)

Macho verze Bez dcerky neodejdu. Je z toho na míle cítit drsný závan klasických francouzských chlapáckých snímků "jeden proti všem" s Belmondem či Delonem (především Slovo policajta to připomíná možná až moc). Jenže tak nějak vyčpělý závan. Nezajímavý prolog (pětadvacet minut) a epilog tomu zbytečně ubírají dost kladných dojmů. Opravdu dobré, nikoli však výtečné, to totiž začne být až po přesunu děje do Paříže. Dále se tu pak kecá více než je zdrávo, jenže postavy nemají co říci. Kdyby raději jednali. Záporem je i Maggie Grace, respektive její role. Ta je tak antisympatická, že se vlastně divím, že někomu stojí za to kvůli ní rozpoutat v pokojném městě nad Seinou takové peklo. No, ale pak tu jsou klady. Těch sice není nepočítaně, ale jeden stojí za vypíchnutí. Liam Neeson. Kdo by to byl do něj řekl, že se z něj v šestapadesáti najednou vylíhne takový drsňák. Po dnešku tedy již vím, že jestli někomu na téhle planetě není radno unášet dcerku, tak jedině Liamovi. Všichni ostatní jsou oproti němu vylouhovaní čajíčci. Kdyby býval pobral ještě špetku stylu, tak mu není co vyčítat. Morel prostě až příliš okatě sází na to, že obdobná sorta filmů dnes již takřka vůbec nevzniká, a tak mu toho divák ve výsledku hodně odpustí. (25.07.2008)

Liam Neeson si jde pro svoji dceru tak rázným krokem, že se mu vyhnete obloukem s radiusem 300 metrů. Jenže on už stejně o vás ví: nejen, že jste v jeho blízkosti, ale zná vaše rodné číslo, velikost bot, i to, že vám včerejší čočka k večeři příliš nesedla. Teď trochu přeháním, nicméně Neeson se s ničím a s nikým nepáře, rozhoduje se okamžitě a logicky, s využitím všech svých dosavadních zkušeností. Já jsem mu věřil úplně všechno! Normálně jsem přesvědčen, že by teď seřezal Seagala do velikosti pet lahve. Souboje, přestřelky na velmi dobré úrovni, při posledním boji s nožem (a nejenom při něm) jsem se skutečně zajíkal tím jeho dynamickým hrdinským projevem, že mi až připomněl neohrožené akční hrdiny 80. a 90. let. Fandil jsem mu ukrutně. Byť místy předvídatelné nebo lehce přitažené, celkově velice poutavé, jednoduché, strhující a impozantní. 216,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.02.2009)