Ex Drummer

I když se tenhle film zcela vymyká hlavnímu proudu a vůbec tomu, na co jste zvyklí, tak by se připodobnit dal. Alespoň mě se občas blížil našim Mistrům. Ale tohle je nesrovnatelně větší nářez. Výborný pohled do punku a skvělá muzika. MONGOLOID! Aaaaaaaaaaaaaaa... Jo, a navrch tady zmiňovaný půlmetrový péro. :-D (16.12.2009)

Za prvních cca 20 minut by si asi zasloužil lepší hodnocení, ale pak se to zvrhlo v samoúčelnou kravinu a to co na začátku připomínalo pokus o recesi, zapadlo pod vrstvou trapností. Rozhodně se nepohoršuji nad zobrazováním násilí, sexu a všemožných nekonvenčních záležitostí, nicméně dělat kult z filmu, kterej si klade ambice snad jenom šokovat co možná nejbrutálnějšími scénami a přitom postrádá nějakou myšlenku mi přijde přinejmenším přehnaný(Se zamyšlením nad manipulátorstvím, které by se mohlo nabízet, se nespokojím). Ale dovedu si představit, že si na tomhle snímku někdo něco najde. Navzdory mnoha jiným odpadům, ale nemůžu říct, že bych litoval návštěvy projekce. Když nic jiného stal se podnětem k zajímavé diskusi. (06.07.2007)

Belgický režisér Koen Mortier inscenoval něco jako filmovou performanci. Experimentální snímek natočený netradiční uměleckou formou, která se asi nejvíce blíží britskému kultovnímu Trainspottingu, společným jmenovatelem je jak prostředí sociálně vyloučené komunity drogově závislých a dalších vrstvev z absolutního společenského dna, přemíra násilí a expresivního výraziva, ovšem tam, kde Danny Boyle použil humor a metaforu, tam se Koen Mortier kvalitativně pohyboval o několik pater níže. Jeho primární záměr šokovat a provokovat diváky byl ovšem naplněn bezezbytku, v této souvislosti si dovolím použít známý citát surrealisty André Bretona, který tenhle film vystihuje až překvapivě: „Nejprostším surrealistickým činem je sestoupit do ulic s revolverem v ruce a nazdařbůh střílet, pokud možno do davu. Kdo neměl alespoň jednou chuť skoncovat tímto způsobem s titěrným systémem obvyklého zhanobování a oblbování, má již v tomto davu své vyznačené místo, a to s břichem ve výši hlavně…“ Po zhlédnutí Ex Drummera ale dobrovolně zůstávám v davu... (24.08.2010)

Krváky mě neberou, ale když se oprostím od zaujatosti a na film se dívám s nadhledem, tak vidím zvláštní a zcela nekonformní dílko plné drogového humusu, oplzlosti, šílenosti, špíny fyzické i duševní a na druhé straně dobrá hudba, černý humor, úlet, nadlehčenost vyprávění těch nejdivočejších scén (včetně toho obrovského ptáčka, či spíše megaptáka), skoro všechno naopak včetně závěrečných titulků … 5565 (02.09.2023)

Velice ostré - nejen kvůli po rybě smrdící kundě a půlmetrovému péru. Drsný koktejl hnusu, násilí, humoru, zloby, snobství, pokrytectví a v neposlední řadě punku natočený Koenem Mortierem nás diváky staví do podobné situace jako hrdinu Driese - stáváme se zhnusenými pozorovateli životů třech sociopatů a jejich okolí, abychom se nakonci filmu z tohoto světa vrátili do toho našeho a blahořečili si a byli vděčni za to co máme. Co se posouvání mantinelů zobrazitelnosti a provokativnosti ve světovém filmu týče, vlaje vlajka Evropské unie hrdě jak v málosčem jiném. Otázkou je, jestli je na co být pyšný :-) Každopádně zážitek, který je třeba vidět - tedy za předpokladu, že na něj máte žaludek. 80% (05.12.2009)