Réžia:
Koen MortierScenár:
Koen MortierKamera:
Glynn SpeeckaertHrajú:
Dries Vanhegen, Norman Baert, Gunter Lamoot, Sam Louwyck, François Beukelaers, Bernadette Damman, Joris Van Der Speeten, Nancy Denijs, Nomie Visser (viac)Obsahy(1)
Každá díra ve Flandrech má svou provinční rockovou kapelu, která hraje, kde se dá, a marně sní o slávě. Tři postižení muzikanti, kteří se podobně jako jejich idoly obrátili k drogám, hledají bubeníka pro svou skupinu The Feminists. Známý spisovatel Dries by byl ten pravý, ale má to háček – neumí totiž bubnovat. Přesto se tento arogantní manipulátor za skupinou vypraví, a odstartuje tak osobní šarvátky a rodinné sváry, jež dávají všanc křehkou budoucnost kapely. Násilí narůstá a Dries posléze dokáže muzikanty přimět, aby vzájemně pili svou krev. Ex Drummer rozhodně není konvenčním filmovým přepisem literární předlohy známého vlámského spisovatele Hermana Brusselmanse. Je drsný, vzdorný, hrůzný a příležitostně i komický a podobně jako Mortierovy krátké filmy je to především expresivně natočený hudební snímek. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (151)
Zvrhlá, agresivní, anarchistická, surová, brutální.... ale opravdu zajímavá a fascinující podívaná ponuře natočená, kterou doprovází jedinečný výběr skladeb. I když jsem v některých pasážích měla chuť film vypnout, neudělala jsem to, za což jsem ve výsledku vděčná. A ne, nechtěla bych mít nic do činění s Big Dickem... :D ()
Belgický režisér Koen Mortier inscenoval něco jako filmovou performanci. Experimentální snímek natočený netradiční uměleckou formou, která se asi nejvíce blíží britskému kultovnímu Trainspottingu, společným jmenovatelem je jak prostředí sociálně vyloučené komunity drogově závislých a dalších vrstvev z absolutního společenského dna, přemíra násilí a expresivního výraziva, ovšem tam, kde Danny Boyle použil humor a metaforu, tam se Koen Mortier kvalitativně pohyboval o několik pater níže. Jeho primární záměr šokovat a provokovat diváky byl ovšem naplněn bezezbytku, v této souvislosti si dovolím použít známý citát surrealisty André Bretona, který tenhle film vystihuje až překvapivě: „Nejprostším surrealistickým činem je sestoupit do ulic s revolverem v ruce a nazdařbůh střílet, pokud možno do davu. Kdo neměl alespoň jednou chuť skoncovat tímto způsobem s titěrným systémem obvyklého zhanobování a oblbování, má již v tomto davu své vyznačené místo, a to s břichem ve výši hlavně…“ Po zhlédnutí Ex Drummera ale dobrovolně zůstávám v davu... ()
Krváky mě neberou, ale když se oprostím od zaujatosti a na film se dívám s nadhledem, tak vidím zvláštní a zcela nekonformní dílko plné drogového humusu, oplzlosti, šílenosti, špíny fyzické i duševní a na druhé straně dobrá hudba, černý humor, úlet, nadlehčenost vyprávění těch nejdivočejších scén (včetně toho obrovského ptáčka, či spíše megaptáka), skoro všechno naopak včetně závěrečných titulků … 5565 ()
Experiment, šílenství a především provokace, která se nadmíru podařila - což rozhodně není až tak běžné. A na absolutní počet to vykopává geniální soundtrack. Chtěl bych být šťastným vlastníkem CD Feminists - http://www.youtube.com/watch?v=V4eWU-pg3uI ()
„Už se prali?" Punková špína, jak to mají mazlíčci z ulice rádi! Zpočátku tak trochu ubíjející, jak ale začali zkoušet, příběh nabral dech a rozjel se naplno. Možná více než punk připomíná všechno to křepčení, mlácení, šoustání, řvaní, krvácení a zvracení dada. Ale anarchie tam samozřejmě je, snaha popřít i sebe sama, všichni jsou žumpa a já to lejno v ní plavající a hrajeme jen jednou, No Future. A ke všemu výborná hudba, co dělá z toho hnusu a hniloby fajnový zážitek - Mogwai, Isis, Funeral Dress, Daisy Temple, Lightning Bolt, Colonel Bastard, Ghinzu... ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (7)
- Natáčení probíhalo ve městech Middelkerke a Ostend v Belgii. (Terva)
- Film měl původně natočit režisér Jan Bucquoy. Pro nedostatek peněz bylo však natáčení odloženo a započato až s desetiletým zpožděním. (Terva)
- Fiktivní kapela Harry Mulisch je pojmenována podle významného ninozemského spisovatele. (Terva)
Reklama