Upírske denníky

Škoda a opravdu velké zklamání. Těšil jsem se, ale bohužel je to strašná blbost. Souboje a celkově akční scény dost zmatené a nepřehledné, efekty jsou hodně slabé, příběh a děj obsahuje plno chyb a klišé. Film nezachraňuje jak Ji-hyeon Jeon, tak ani Clint Mansell se svým soundtrackem, i přesto, že jsou jedinými klady na celém filmu. A co to bylo za závěrečný souboj a celkově závěr? Škoda mluvit. (24.08.2009)

Strašidelné, děsivé, temné × nerozpracované, slabé. Strašidelný to bylo. Krev taky tekla, teda krev, no jak se to vezme. Smysl to taky nějak dávalo. Ale byl to hodně slabý kulturní zážitek. Jen škoda herečky Ji-hyeon Jeon, kvůli které jsem se na tento děsuplný příběh dívala. Je to pohodovka, která pobaví svými nedokonalými triky, svou nedotažeností, zmatenou kamerou a praštěnou americkou holkou. (01.09.2009)

Po trailerech jsem se sice mírně těšil na přihlouplou ale stylovou akční jízdu, ale zdejší hodnocení srazilo má očekávání až někam k bodu mrazu. Ale ani to mě nepřipravilo na samotný požitek z filmu. Vážně nevidím smysl ve zpracování látek, které vyžadují minimálně dvojnásobný rozpočet než měli tvůrci k dispozici. Takhle byly veškeré ty dolary zužitkovány do akčních scén které nabízejí pár záběrů o kterých by se dalo prohlásit, že jsou stylové a líbivé, ale to nezachrání ani akční scény a ani film. Nahon se sice snaží co mu jeho režisérská neinvence stačí, a tak vykrádá od svých slavnějších kolegů, kteří nejenom že dostali do vínku více talentu, ale hlavně víc dolarů do rozpočtu. Ukázkovým příkladem je Zack Snyder a jeho 300 na kterého jsem při některých záběrech vzpomínal asi nejčastěji (SPOILER > třeba příchod Sayo do bitky Kata s přesilou ve flashbackové sekvenci, který je zabírán z boku a sem tam zpomalován při kosení nepřátel v naprosto stejném stylu jakým to předváděl Leonidas u Thermopyl, akorát že tady je to s mnohem horším technickým provedením). Pak se ale objeví nechutně udělaný CGI upír (už podruhé) aby se svezl na náklaďáku ve kterém jede hlavní hrdinka. Co to znamená? Ano, Chris Nahon zjevně viděl Underworld. Když se poté dotyčný náklaďák zasekne v zužující se propasti stejným stylem jako Pendolino ve Wanted, máte jasno. Nahon má vskutku nakoukáno. Největší utrpení mi ale stejně způsobilo, když se ve flashbackových seskvencích pokusil do svého bijáku zahrnout poetiku asijských filmů, v jeho případě ale jen ve sterilní vykalkulované a rádoby líbivé formě. Zdá se, že Nahonovu režii by na počet WTF? bodů neporazil ani Bay se svými druhými Transformers, ale opak je pravdou. Nahon našel přemožitele a to dokonce v rámci svého filmu. Opravdu netuším, jaké bylinky bral scénárista filmu, ale jinou takovouhle neuvěřitelně debilní splácaninu různých klišé aby člověk pohledal. Nezajímavý bladeovský příběh, opravdu příšerné dialogy, stereotypní postavy a tragické vztahy mezi nimi (sblížení Alice a Sayo, ehm... seriously?). Všechno pěkně pohromadě zabalené Nahonovsko-snyderovskou-wisemanvskou režií s hořkou pachutí asijských bojových filmů a jejich nepřenosné poetiky. Kde se v tomhle "filmu" vzala má oblíbená Ji-hyeon Jeon je mi záhadou. A to finále, to snad nemohlo být ani myšleno vážně. Nejdřív jeden předvídatelný, ale pořád hodně wtf? "skywalkerovský komplex", poté párkrát ťuťuňuňu s mečíky, výbuch a nazdar. V mém případě spíš sbohem. 20 % za cca 20 koukatelných záběrů. Jediné co Blood: The Last Vampire zachraňuje je jeho superkrátká stopáž, během které sice stihne skoro pořád nudit, ale být to ještě o něco delší, schytá to hodnocení nejhorší... (12.08.2009)

Céčková záležitost, kde máme digi krev, digi monstra, digi příběh...Dobře, příběh digi není, je jen klasicky tuctovej a nemá čím překvapit. Já nicméně hledal takovou tu jednohubku, co není extra dlouhá, něco se v ní děje a můžu u ní absolutně vypnout. A to u tohoto snímku rozhodně jde. "Nesmrtelnost" hlavní lidské hrdinky mi nevadila, neporazitelnost japonské verze Bladea v dívčím provedení mi rovněž nevadila, protože tohle je přesně ten typ filmu, kde je vše přehnané a divák s tím musí počítat. Takže jsem s lehce ironickým úsměvem na rtech sledoval, jak ty dvě holky všechno zvládnou, hlavně díky spanilé Saye, a dokráčí k předvídatelnému, ale pohodovému konci. (23.04.2017)

Tahle příšerně sestříhaná, lacině zrežírovaná a pitomým scénářem oplývající hraná verze slavné anime dělá svému staršímu bratříčkovi akorát tak ostudu…velkou ostudu. Absenci někoho talentovaného za psacím stolem bych ještě oželel, stejně tak herce-neherce, ale to, že i ta očekávaná akce ve výsledku za moc nestojí (nehledě na podprůměrné triky) a tvůrci se diváka snaží uchlácholit maximálně tím, že nešetří krvavými cákanci, mě už solidně naštvalo. Tohle se fakt nepovedlo, jen doufám, že se podobní packalové nerozhodnou 30% (08.03.2010)