Réžia:
Alois MüllerScenár:
Jiří Svetozar KupkaKamera:
Jaromír ZaoralHudba:
Ladislav MatějkaHrajú:
Luděk Munzar, Soňa Dvořáková, Vladimír Brabec, Stanislav Tříska, Jan Miller, Vladimír Čapka, Karel Vochoč, Stanislav Šárský, Jan Fišar, Ivo Kubečka, Jana Janěková, Josef Haukvic st., Emil Wolf (viac)Obsahy(1)
29. září 1938 byla dojednána Mnichovská dohoda, a právě příběh z temného období okupace nás zavede do divadla, kde se střídají dva herecké soubory, český a německý. Český soubor se má ovšem za měsíc stěhovat do Lidového domu. Šéf českého souboru, populární herec Jiří Kylar (L. Munzar), zjistí, že inspicient František Jurda distribuuje v divadle protinacistické letáky, a rozčíleně mu vyčiní, že ohrožuje divadlo. Netuší, že letáky se už ocitly v rukou gestapa, které podezírá někoho z českého souboru ze spojení s moskevským parašutistou… Přesvědčení gestapa o tom, že parašutista se ukrývá v divadle, roste, a proto se rozhodne budovu obklíčit. V tento moment se „na scéně“ objevuje herec Kylar, na nějž pravděpodobně čeká nejtěžší role v životě… (Česká televize)
(viac)Recenzie (18)
Film sa snaží vysvetliť problematiku fungovania a produkcie divadiel v protektorátu v širších súvislostiach 2. svetovej vojny. Ide o príbeh herca, ktorý chcel byť osožný v prospech českého divadla a českého diváka. Divadelná scéna v Protektorátu Čiech a Moravy sa dňom obsadenia Čiech značne zmenila. V Prahe bola ihneď vrátené nemeckým Pražanom Stavovské divadlo, Osvobozené divadlo bolo ihneď úradne uzatvorené, Burianove divadlo D34 uzavreli v roku 1941 a všetky ostatné divadla ukončili činnosť dňom 1.9.1944 (Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo, Nemecké divadlo Prahy, Lidové divadlo Uranie a Pražské dětské divadlo). Divadla v období rokov 1938 až 1944 sa snažili udržať určitý štandard, snažili sa taktiež prežiť a príliš sa kariérne nespreneveriť svojmu poslaniu. Niektorých okupanti prinútili prisluhovať, ako to bolo v Národnom divadle dňa 24.6.1942 pri svojom Sľube Ríši.Po vojne disciplinárna komisia preverila stovky hercov, na jednej strane boli oprávnené tresty pre ľudí ktorí sa skutočne previnili ale v tejto sieti nenávisti uviazlo aj množstvo nevinných ľudí. ()
Poměrně zdařilý televizní film z doby okupace, který se tématicky podobá staršímu (a lepšímu) filmu Kat nepočká. Luděk Munzar odvedl standardně dobrý výkon v příběhu o tom, jak je těžké v nelehké době skloubit touhu po práci a zachování osobní cti. Stejně tak bylo příjemné vidět Stanislava Třísku v jiné roli než notoricky známého Škopka. Zaujme i Vladimír Brabec, který ze své kolaborantské pozice moci předvádí bravurní hru kočky s myší. Laciná a době vzniku poplatná byla zmínka o tom, že hledaný parašutista byl z Moskvy, když dobře víme, že parašutisti k nám přicházeli spíš z druhé strany. Přesto tomu celému něco chybělo a já se obávám, že časem zapomenu, že jsem tenhle film někdy viděl. ()
Film přináší zajímavou zápletku z období okupace, která na téma odboje nahlíží zase trochu jinak, ale bohužel doplácí na průměrné scénáristické, režijní i technické zpracování. Zejména v závěru je cítit, že vše mohlo být dramatičtější, napínavější a snad i akčnější. Režisér až příliš spoléhá na dramatický potenciál hereckého výkonu Luďka Munzara v hlavní roli (který ale rozhodně nezklame). Jinak důraznou poznámku, že parašutistu neposlal Londýn ale Moskva, si tvůrci mohli odpustit... ()
Ale tohle se ostravské televizi náramně povedlo. Protektorátní drama, kde atmosféra houstne a houstne až do vrcholného finále. Obrovská role pro Luďka Munzara jako úspěšného herce Kylara a také Vladimíra Brabce, herce, který je v Kylarově stínu a jako kolaborant mu jde po krku. Hodně silné drama a jak říkám, dusnota, co snímkem prostupuje, vhání divákovi pocit, že by se v něm při vyhrocených situacích krve nedořezal. ()
Jedna z těch lepších ostravských inscenací. Alois Müller byl sice rutinér, Jiří Svetozar Kupka se také celý život točil jen okolo jednoho tématu a celý rozpočet zřejmě padl na dovezení pražských herců Munzara a Brabce, ale i tak je výsledek překvapivě slušný. Drama je dobře vystavěné a znalci divadelní historie si mohou přidat hvězdičku na víc. Jako dobovka to sice selhalo na plné čáře, ale vždycky je tu možnost si podobnou inscenaci pustit jen jako audio a nenechat se rušit neexistujícím ostravským fundusem. ()
Galéria (30)
Fotka © Česká televize
Reklama