Kapela přijela
Bikur Ha-Tizmoret
La Visite de la fanfare
The Band's Visit
Réžia:
Eran KolirinScenár:
Eran KolirinKamera:
Shai GoldmanHudba:
Habib ShadahHrajú:
Sasson Gabai, Ronit Elkabetz, Saleh Bakri, Khalifa Natour, Uri Gavriel, Tarik Kopty, Eyad Sheety, Rubi Moskovitz, Taiga Nakano, Hilla Sarjon, Hila SaadaObsahy(2)
Osem hráčov Alexandrijského policajného ceremoniálneho orchestra pricestuje do Izraela z Egypta. Muži majú zahrať na otvorení arabského kultúrneho centra v Petah Tikva, ale pre chybu v komunikácii odídu autobusom do Beit Hatikvy, celkom iného mesta uprostred Negevskej púšte. Egypťania v policajných uniformách spoznajú niekoľkých miestnych izraelských obyvateľov, ktorí so zvedavosťou reagujú na ich skupinu, sú priateľskí a obozretní a počas ich návštevy im poskytujú útočisko, jedlo, hudbu a spoločnosť. V ten deň už nepremáva žiadna doprava do mesta a v púštnom mestečku neexistujú žiadne hotely, kde by sa mohli ubytovať. Členovia kapely stolujú v malej reštaurácii s jej majiteľkou Dinou (Ronit Elkabetzová). Tá ich pozve, aby zostali v noci v jej byte, v byte jej priateľov a v reštaurácii. Nikto sa do nikoho osudovo nezamiluje, ale vzduch je nabitý napätím, nevyslovenou túžbu a bolestnou osamelosťou. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (61)
pomalý nevtíravý artově laděný film, příběhem však jednodudušší a veškeré dění tvoří "běžné" rozhovory mezi všemi postavami a napětí většinou nedorozumění vzniklé rozdílem kulturních a náboženských postojů. Přesto však velmi lidské a decentní. Humoru tam tolik není a do komediálního žánru bych ho osobně nezařadil - jak je uvedené v infu o filmu. Dávám slabší 4* ()
Lehce komediální melodrama, v němž se zdánlivě nic neděje a přitom je plné příběhů, které předkládá divákům bez zbytečné ukecanosti, zato s patřičnou dávkou suchého humoru. Nejvíc jsem se nasmála při randění ve třech s nápaditým využitím kapesníčku a lahvinky šnapsu. Během sledování filmu jsem se kromě jiného utvrdila v tom, že arabština je vskutku krásný zvukomalebný jazyk, a také, že chytlavé rytmy zdejší tradiční hudby dovedou nabít silnou pozitivní energií. (80%) ()
Plně samostatná egyptská policejní kapela by měla v Izraeli libými hudebními tóny oblažit své místní arabské bratry, leč osud a komunikační qui pro quo to zařídili jinak. Všech osm členů dobrovolně ztroskotalo v kulturou netknutém městě, ale spíše městečku, které omývá moře leda imaginární. A podvečerní procházku po jeho břehu film ze všeho nejvíce připomíná. Navazování vztahů a předávání zkušeností probíhá jenom za sporadické účasti slov. Ty po špičkách ustupují momentům kouzelně trapného mlčení, jež občas trvají o pár zbytečných vteřin déle, ale současně vyvolávají milé vzpomínky na rané filmy Formanovy a Passerovy. Kéž by napjaté vztahy mezi Izraelci a Araby šlo také v reálu řešit s empatiemi namísto předsudků. 75% ()
Miluju tyto nenápadné filmy, v nichž se prolíná židovská a arabská mentalita... Tento mě doslova pohladil na duši... A jak jeden z hudebníků vyjadřuje milostné pocity z milování v arabštině, to je jako když vás někdo krásně pomiluje jen zvukem... Více takových filmových perliček, které nepředstavují Židy a Araby jen jako dvě nesmiřitelná etnika, když k sobě mají z historického i jazykového hlediska stejně nejblíže... ()
Skvělý tragikomický film balancuje na pomozí absurdního dramatu, černého humoru, dokáže pohnout (vkusně bez vydírání) diváka osudem svých postav, které působí reálně. Velmi zajímavý film, jaký jsem už dlouho neviděl, rozhodně mě zaujal, není třeba mluvit, důležitější se vcítit a něco správně udělat... ()
Galéria (23)
Fotka © Bleiberg Entertainment
Zaujímavosti (1)
- Film byl státem Izrael oficiálně vyslán do soutěže o Oscara pro nejlepší cizojazyčný film, ale protože se v něm mluví převážně anglicky, byl Akademií diskvalifikován. Místo něj tedy Izrael nominoval film Beaufort (2007). Angličtina ve filmu slouží jako dorozumívací prostředek mezi egyptskými Araby a izraelskými Židy. (Iggy)
Reklama