Réžia:
Jean BeckerKamera:
Jean-Marie DreujouHrajú:
Daniel Auteuil, Jean-Pierre Darroussin, Fanny Cottençon, Alexia Barlier, Hiam Abbass, Élodie Navarre, Roger van Hool, Bernard Crombey, Nicolas Vaude (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Komediálny príbeh o priateľstve medzi dvomi celkom odlišnými mužmi... Úspešný maliar opúšťa Paríž a vracia sa do rodnej dediny v strednom Francúzsku. Dom, ktorý zdedil po rodičoch, obklopuje pozemok, na ktorého obrábanie nemá ani talent ani chuť, podá teda inzerát, v ktorom hľadá záhradníka. Na jeho veľké prekvapenie sa mu ozve dávny kamarát zo základnej školy. Jeho celkom odlišná životná skúsenosť a ňou ovplyvnený pohľad na svet otvára mužovi z veľkomesta úplne nové životné obzory... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (86)
Pomaly ale isto sa stavam obrovskym fanusikom rezisera Beckera. Toto je stvrty film, ktory som od neho videl a az na trochu slabsi ale stale prijemny film Effroyables jardins, to boli same kvalitne filmy s neskutocne prijemnou atmosferou. Tentokrat 90% filmu tvoria rozhovory ustrednej dvojky. Castokrat to su uplne banalne reci, ale napriek tomu su neskutocne zaujimave a prial som si, aby trvali co najdlhsie. V scenach v ktorych ustredna dvojica nie je spolu zabavnost klesa do priemeru a dufal som, ze sa co najskor zase stretnu. Dalsim mensim minusom je az prilis gýčovy zaver v galerii, ktory si mohli odpustit. Alebo ho natocit nejak lepsie. Ale az na tychto par drobnosti som z filmu nadseny a tesim sa na dalsi film rezisera Beckera. 8/10. ()
To je prostě kumšt. Na tom filmu vlastně nic není. Skoro dvě hodiny si v něm několik lidí jen tak povídá. Příběh je jednoduchý, napětí skoro žádné. Jenže z těch lidí ze všech zvolna a nenásilně, ale nepřestajně sálá člověčí dobrota - z každého jinak, z každého po svém. A člověku je z toho pěkňoulince u srdce. ()
Přátelství, to je někdy víc než láska... pěje Petr Rezek v dnes již kultovní písni, kterážto nese vcelku příhodný titul "Přátelství"; avšak "uměleckému světu" dal hodnotnější důkaz o tom, že tomu tak skutečně může být teprve Jean Becker svou hřejivou studií upřímného kamarádství s vcelku vágním názvem "Rozhovory s mým zahradníkem", jenž je, což vás může zajímat... vřelým, příjemným filmem francouzské provenience (tam na to mají talent), vskutku, o tom žádná, škoda jen, že jsem odhadl, kam že to scénárista - samotný Becker - směřuje. To, jak bude celý film ukončen, vypointován, je dosti průhledné, a to už od úvodních minut. 75% ()
Strašně milý film. Setkání umělce se svým bývalým spolužákem, prostým vesnickým člověkem, je zpočátku založeno jen na společných vzpomínkách. Čím dál víc však roste úcta a obdiv k člověku, který nikdy nebyl slavný ani nic velkého nedokázal, nepozná dokonce ani Mozarta v rádiu. Prožil úplně obyčejný život, přesto byl a je šťastný. Pařížský umělec se jeho prostřednictvím vrací ke svým kořenům a nachází i kus vlastního štěstí. Poklona oběma hlavním představitelům. ()
Zdánlivě obyčejná konverzace o zdánlivě obyčejných věcech ... ze kterých si můžete poskládat zdánlivě obyčejný život. Je empatická - jak jinak, když ji zahřívá prosté a nezkažené venkovské slunce ... ale na druhou stranu je taky maličko nezáživná - jakoby se jí stýskalo po opojných světlech velkoměsta ... takže je třeba ji v závěru náležitě zdramatizovat, aby mírně znuděný divák čirou náhodou neusnul. Jenomže ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- pomalu, ale jistě začínám být trochu alergická na ty nenápadné, navenek poklidné snímky, kde zčista jasna - a se zřejmým úmyslem - vstupuje do děje TA nemoc, která je noční můrou každého ... nebo alespoň převážné většiny z nás. Vím, že je to čistě můj problém, ale nemůžu si pomoct - jeho důsledkem jsou jen 3 *. Výstižný komentář: Subjektiv ()
Reklama