Rozhovory s mojím záhradníkom

Jean Becker rozhodne vie ako z minima vyťažiť maximum. Na prvý pohľad iba obyčajný príbeh o stretnutí dvoch starých priateľov zo školských lavíc, no je v ňom ukrytej toľko krásy, ľudskosti a dobroty ako len málokde. Príbeh si ma získaval pekne pomaly a postupne, pričom sa tu našlo aj veľa zábavných momentov, hlavne v spojitosti so záhradníkom a jeho vtipnými komentármi na báze zdravého sedliackeho rozumu. A ten koniec.... nádherne trpko-sladký. 85/100 (03.05.2017)

Veľmi príjemný francúzsky komorný film o jednom starom priateľstve. Samozrejme mi trochu nejde do hlavy, že bol film vo francúzskych kinách, keď ide skôr o materiál do televízie, čo ale nemyslím nijak hanlivo. Ďalej tiež nechápem, že ak hrá Auteuil v každom druhom domácom titule, ako ho tam niekto môže vnímať ešte ako postavu a nie ako jeho samotného, ale možno práve v tom tkvie jeho komerčný potenciál. Taktiež to hovorím s úctou k jeho hereckému majstrovstu, dokázanom aj v tomto filme. Lenže ten patrí ešte viac Jeanovi Pierreovi Darroussinovi, ktorého si oddnes budem určite viac všímať. Becker premyslel aj vizuál svojho filmu, prevažne teplé farby vás spoľahlivo prenesú do impresionistickej nálady. (22.01.2018)

Stárnoucí umělec, známý malíř, utíká z Paříže na venkov do starého rodinného sídla. V rozvodovém řízení a bez inspirace má pocit, jako by jeho život ztratil smysl a vášeň. Z úcty ke své mrtvé matce a díky nostalgii se rozhodne najmout zahradníka a obnovit zahradu kolem domu. Když se na inzerát přihlásí bývalý železničář v penzi, pozná v něm svého někdejšího spolužáka. Tím se rázem otevře zcela nová kapitola jeho života a celkový pohled na něj. Hořko sladké drama francouzského venkova, vyplněné jednoduchými, ale silnými dialogy, mi připomínalo temné a hluboké etudy Rudolfa Hrušínského podivně skloubené s legračně vážnou komedií Na samotě u lesa. Jako když si krásného letního dne lehnete do trávy, pozorujete líně se převalující mraky na blankytném nebi a čas začne ubíhat zcela jinou rychlostí, jako by ani neplynul. Tep se zpomalí a oči najednou vidí detaily, kterých si v dnešní době člověk nevšímá a jsou mu skryty. Tak nějak se tento snímek vkrade do vaší duše. Pomalu a plíživě, ale není to nepříjemné. Právě naopak. Vřele doporučuji romantikům. 90% (10.07.2016)

Rozhovor s mým zahradníkem plynul by zajisté o něco přirozeněji, nebyla-li by příliš okatě přítomna snaha ukázat, jak moudrý umí být ten nevzdělaný, přírodní a zemitý muž a jak zoufale nenaplněný život vedl neustále kamsi a čímsi hnaný malíř. Přesto se tento film-portrét o dvou stárnoucích mužích pohybuje povětšinou v mezích věrohodného - jde však o ledabylou šedou chůzi šmajdající k slzám, jež nemají doopravdy bolet. (07.09.2009)

nikdy jsem neviděla tak dobrý film, který je založený vážně v podstatě jen nadialozích. Nejdřív jsem si myslela, že by to mohla být docela nuda - "nějaké rozhovory", ale film nepostrádat vtip, lehkost, nadhled a zároveň i realitu. Vážně jsem moc ráda, že jsem na "rozhovory s mým zahradníkem" v Karlových Varech šla .. ráda bych se na to někdy podívala znovu. (28.12.2007)