Misia na Mars

Po těch všech záludnostech, naschválech, nezdarech i smrti, které scénárista a režisér nastražili na hrdiny mise, se nakonec dozvíme, odkud se na Zemi vzal život a komu se vlastně podobáme ... no ... aspoň vzdáleně :-). ___ Pro mne osobně vizuálně nejhezčí scénou je vstup do "tváře" - bílé pole a tři lidé u základu černé vertikály - krátce řečeno úsporná estetika. (24.05.2011)

De Palma vybočil zo svojho chodníčka a hups. Ale je tam jedna ohromne! napínavá a jedna skvelá akčná scéna. Vizuálne pekné ale nedotiahnuté. Príbeh veľmi triviálny a vo finále tak polopatistický, že to (napriek dovtedajšej snahe) úplne stráca nádych existenciálneho či filozofického sci-fi. Oproti RED PLANET však veľdielo... (21.11.2005)

Carrie, Zúrivosť, Zjazvená tvár, Dvojník, Nepodplatiteľní, Carlitova cesta... Brian De Palma je tvorcom mnohých špičkových filmov, no tentokrát som zistil, že so sci:fi mu to vôbec nevyšlo. Mal k dispozícii dokonalé herecké obsadenie, slušné triky, zaujímavú hudbu. Film je však prekliato nudný, nezaujímavý, so scenárom to nie je o nič lepšie, chýbajú emócie. Vydržať sa to dá, ale sklamanie je to však obrovské. (25.08.2007)

Slabé tři za slušnou výpravu a triky. Ale jinak ve srovnání třeba s filmem Red Planet je to zdlouhavé, bez tahu na branku, užvaněné a nezajímavé. Red Planet je aspoň survival thriller, a v rámci něho funguje (i když jsem čekal něco jiného, třeba že budou zkoumat planetu). Když jsem vlastně i zde viděl, jak (mikro)meteority zničí kosmickou loď a posádka se nouzově zachraňuje, říkal jsem si, že v tom NASA musejí stavět rakety pěkní bulíci, když jim každou kosmickou loď jen tak bez problémů proděraví jakékoliv smetí, co letí kolem. To není dobrá reklama na rakety NASA. Taky jsem si říkal, že NASA je pověstná tím, že se buď všichni zachrání (Apollo 13), nebo zhebnou (raketoplán Challenger) - jen ve filmech se vždy jeden obětuje, aby se zachránili ostatní. Příběh Mise na Mars je v podstatě jednoduchá povídka, a myslím, že dnes už nejde o žádný spoiler, když prozradím, že jedna expedice na Marsu cosi objeví, a druhá, záchranná, tam nakonec plážovým krokem vejde, odhalí číslo 42, a každý jede domů. Mezitím hromada patosu, srdceryvné a slzopudné historky, loučení, shledání, nehody, záchrany na poslední chvíli, nezáchrany na poslední chvíli a další hromada patosu. Už jen úvodní barbecue na zadním dvorku, trvající deset minut, mi bylo z duše protivné, protože slouží jen k tomu, aby si postavy řekly to, co o sobě vědí desítky let, jen to teď musejí zopakovat divákovi. Když přihlédnu i k poslednímu filmu Marťan, docela se těším, až se ve vysokorozpočových studiích najde pár drobných na film, kde se všechno nepodělá, a kde se třeba chvilku bude ten Mars i zkoumat. Protože třeba dějově je takový céčkový snímek Dobyvatelé rudé planety (Crimson Force) zvratů plnější a zábavnější, pořád se tam něco děje. (15.02.2016)

Bože, mě se to tak líbilo? Možná to bylo tím prostředím, nevím...fakt nevím...Brian de Palma? Gary Sinise? Tim Robbins? Já prostě nemám výhrad, snad až na dvě, kdy se s prvními záběry na Marsu vkrádal pocit umělosti a potom při hudbě Ennia Morriconeho, který se snad vykrádal, poslední dobou mi připadá, že všechno skládá podle podobného mustru (jeho hudba zde mi připomněla Misi a Věc - při scéně "Stav nouze.") (10.08.2004)