Misia na Mars

„Čo je toto za záchrannú misiu?“ V roku 1998 mali premiéru dva filmy o smrteľnom asteroide: Armageddon a Drvivý dopad. Dva roky nato sa situácia zopakovala, keď do kín vleteli dve snímky odohrávajúce sa na Marse koketujúce s myšlienkou jeho osídľovania resp. mimozemskej formy života: Červená planéta a Misia na Mars. Dobrou správou (v zmysle každý si nájde favorita) je, že sa na seba nepodobajú a každá si ide svojou vlastnou letovou dráhou. Takže kým Červená planéta bol „len“ marťanský survival s ubúdajúcim počtom hrdinov, Misia na Mars je o poznanie (aj dve) náročnejšia a ambicióznejšia. Režíroval ju Brian De Palma (čo bol len 2 roky od Hadích očí risk, mám ten film veľmi rád, ale vznikal vyčerpávajúco a vcelku drasticky sa prestrihával), na scenári pracoval Graham Yost (Operácia: Zlomený šíp, Nebezpečná rýchlosť) s bratmi Thomasovcami (Predátor, Konečné rozhodnutie), produkoval David Goyer (scenárista Bladea) a Ted Tally (scenárista Mlčania jahniat!), kameramanom bol Stephen H. Burum (Nepodplatiteľní, Vojna Roseovcov) a hudbu zložil nezameniteľný Ennio Morricone. V dobe premiéry tvorcami proklamované šokujúce rozuzlenie je v skutočnosti dänikenovský (a iný) šlabikár. Celé finále je ako zo zlého sna a možno by bolo lepšie, aby postavy na Marse nič nenašli. Kým Červená planéta stála 80 miliónov a na celom svete zarobila škandalóznych 33, Misia na Mars síce zarobila pekných 110, čo však pri rozpočte 100 tiež nemožno pokladať za úspech. Misia na Mars ma bavila o jednu hviezdu viac, ako Červená planéta. Rozpočet je z nej cítiť (vesmírne stanice a lode, marťanská základňa), má divokejší scenár (a teda nepredvídateľnejší a teda zábavnejší, aj keď miestami nechceným spôsobom), kasting je silnejší a postavy sympatickejšie (v Červenej planéte to boli až na výnimky samí kreténi a blbci). V ktorom inom filme vedľa seba uvidíte Tima Robbinsa (Vykúpenie z väznice Shawshank), Armina Muellera-Stahla (Hra), Connie Nielsen (Gladiátor), Dona Cheadlea (Sopka) a hviezdičky Vreskotu 2 Jerryho O´Connella a Elisu Neal? Nie je to vyvražďovačka á la Červená planéta, konca sa každopádne nedožijú všetci a minimálne u jednej postavy vás likvidácia zaskočí (aj keď poradie v úvodných titulkoch čo-to naznačuje). Sinise vyzerá ako keby to prehnal s alkoholom a mal každú chvíľu vrhnúť šabľu, ale k jeho role sa to chodí, už som ho videl podať aj zbedačenejšie výkony. Jedna z najzvláštnejších (ale tým pádom i najoriginálnejších) nehôd vo vesmíre. Povedal by som, že na tom, že Misia na Mars je miestami taká svojrázna, majú podiel tvorcovia, ktorí sa k tomuto žánru (resp. k vysokorozpočtovému hollywoodskemu sci-fi celkovo) absolútne nehodili a značne si to prispôsobili (medzi producentmi nechýbali dvaja muži, ktorých hlavným zamestnaneckým pomerom je pozícia scenáristov, režisér sa až na pár výnimiek dovtedy špecializoval na filmy o mafii, hudobný skladateľ mal v tom čase na konte 4 nominácie na Oscara za drámy atď.). (01.11.2004)

Mám veľmi rád sci-fi a Mission to Mars sa mi celkom páčilo, aj s tým filozofovaním technickou stránkou, nemám moc výtok. Ale čo ma úplne iritovalo (a tu extra) bola neskotočne patetická a úplné zbytočná podvojná dejová linka, ktorá neustále prerušovala (hlavne teda z počiaku), tu hlavnú, zaujímavú a dôležitú. Netuším pre koho to bolo určené (pre frajerky?, pre manželky?). Po šikovnom zostrihaní by to boli kludne 4*. (31.08.2005)

To se asi tvůrci nechali inspirovat tou slavnou fotografií sondy Viking ze 70. let, na které jeden objekt na povrchu Marsu připomíná... No, film to byl dobrý, lehce nadprůměrný a stejně tak koukatelný. Občas sice mise působila jako odpolední výlet za město řízený jedním dědou od kafe z ISS a taky účel marsovského objektu by asi byl v "reálu" poněkud širší... Záměnu nukleotidu za chromozóm tvůrcům odpouštím! (08.10.2012)

De Palma vybočil zo svojho chodníčka a hups. Ale je tam jedna ohromne! napínavá a jedna skvelá akčná scéna. Vizuálne pekné ale nedotiahnuté. Príbeh veľmi triviálny a vo finále tak polopatistický, že to (napriek dovtedajšej snahe) úplne stráca nádych existenciálneho či filozofického sci-fi. Oproti RED PLANET však veľdielo... (21.11.2005)

Nechápu to, že v Americe vznikly dva filmy na podobné téma ve stejném roce a oba svým způsobem dokázali tak u diváků pohořet. Tím druhým myslím Rudou planetu. Alespoň je poté větší chuť porovnávat a srovnávat mezi sebou filmy, které k sobě mají blíže než samotní astronauti na orbitě, protože co jiné divákovi zbývá, když ví, že ani jeden film, ač na to měl, nemůže být opravdu dokonalé sci-fi z prostředí, které zase tolik zfilmované není. Mise na Mars, dle mého názoru je přeci jenom na vyšším stupňi než jeho bratříček. Hlavně za to může filmový štáb v čele s režisérským jménem Brian De Palma. Od toho se čekalo opravdu dost a já se musím přiznat, že hodně jsem překvapivě dostal. Zajímavý příběh, který se nijak nerozvíjí, ale na konci závěrečná pointa rozvrátí celý film naprosto neuvěřitelným způsobem, možná stejně jako celkový názor diváka na samotný film. K tomu hudba od Ennia Moriccone, která je až moc fantastická. Sice do filmu zapadá, ale chvílemi už z toho všeho jde mráz po zádech. Celkově snaha, se kterou Brian De Palma šel do tohoto projektu se mu nevyplatila. Sice se ve filmu objeví slušná várka hereckých kvalit, závěrečná pointa také stojí za to vidět, ale i tak to bude film, na který se zapomene a když ne, tak se bude připomínat hlavně díky velké propojitosti s Rudou planetou --- Celá staletí jsme hledali původ života na Zemi. Hledali jsme na špatné planetě. (12.08.2007)