Misia na Mars

Zatím se shodujeme - zajímavá SCI-FI, dobře herecky obsazená a řemeslně zpracovaná. Úchvatná hudba, kterou pro film vytvořil sám bůh - Ennio Morricone - vám v některých chvílích připomene Vesmírnou Odysseu, a možná tady můžeme spatřit počátek rozporuplnosti celého filmu - při některých scénách budete okouzleni, ale při jiných se nebudete moci zbavit pocitu, že jste to všechno už někde viděli...prostě tahle hvězdná sestava měla na víc. (29.03.2003)

Před lety jsem ten film odsoudil jako dokonale natočenou nepovedenou nudu.. Po letech mi nezbývá než nasypat si popel na hlavut a přiznat, že jsem film velmi podcenil, o čemž mě přesvědčí každá další repríza, kterou si dám. Skvělé obsazení, dokonalé zpracování, strhující emoce, fantastická atmosféra, ve které se převaluje dokonalý mix tajemství a uvěřitelného pojetí, které nikde příliš netlačí na pilu a nesnaží se být efektně videoklipově cool ani nepředvádí bandu nežitvotně schopných supermanů, kteří si vždy vědí rady... Po letech a po ověření několika reprízami říkám, že z marsovských filmů je možná nejlepší, který kdy byl natočen. (13.09.2008)

Nemůžu si pomoct, ale já tenhle film mám strašně rád. Už jen kvůli té myšlence, kterou doprovází výborné herecké výkony v čele s Gary Sinisem a sice atypická avšak velmi chytlavá hudba. Rozhodně mnohem lepší jak konkurenční Red Planet, zejména závěr mě naprosto dostal. Ne kvůli zpracování, ale kvůli hodně atraktivnímu nápadu. Filmy tohoto typu miluju a Mission to Mars je pomyslnou špičkou. (27.12.2011)

Neuvěřitelně otravná čtvrthodina v úvodu, kdy se nad grilovanými klobásami vedly nudné kecy o ničem, shrnutelné do: „Zítra letíme na Mars. Sbohem a šáteček...“ Zaznělo sice i zajímavé: „Pojďme si ještě naposledy pozemsky vrznout!“, ale stejně nikdo nešel. Pouze jeden manželský pár kosmonautů se odvázal natolik, že se začali ocicmávat, ale jen nesměle, jako by byli na svém prvním rande. Chabé libido astronautů mě znechutilo a chtěl jsem film vypnout. Naštěstí loučení skončilo, De Palma slezl z višně a konečně (!) vlezl na startovací rampu. Na samotném Marsu už pak masakr docela odsýpal, což je uprostřed písečné bouře s chobotem celkem pochopitelné. Ač byla sestrojena emzáky-humanisty, obrovská Bílá tvář to s humanismem moc nepřeháněla: Tudududum... zkusili jste špatný signál, cha chá! Teď vás vcucnu do mixéru a rozmixuju vás na kosmoprejt! Bohužel samotné finále už opět spolehlivě v odpadu. Hrozně se to vleklo, do toho zdlouhavé vznešené kecy, přímo jak od emzáka národů J.A. Komenského. Zábava na kapačkách, v posledním tažení. (25.11.2014)

Ač to zprvu vypadalo na snímek s rozhodně dýchatelnější atmosférou než ta marťanská, ke konci jsem mohla už jen říct: Ennio, Briane, Time, Gary, do čeho jste to duši dali... Po tom, co jsme provláčeli jméno čtvrté planety bahnem jedné nevyvedené mise, Duchů Marsu a Rudé planety, bych se pranic nedivila, kdyby náš soused jednoho dne vyletěl z oběžné dráhy a napálil to přímo do matičky Země, aby zlotřilým pozemšťanům nedal už žádnou další příležitost. (04.02.2010)