Misia na Mars

Film plný hvězd a to ať už před kamerou nebo za ní. Výsledkem je ale bohužel pouze průměrný sci-fi snímek. Částečným zklamáním byla poměrně nevýrazná hudba Ennia Morriconeho. Brian De Palma si prostě nevybral správný příběh. S takovýmto ansámblem bych se opravdu nezlobil, kdyby se rozhodl převést na filmové plátno třeba některou z knih A.C. Clarka, či jiného klasika žánru. (14.12.2009)

Zezačátku solidně vypadající inteligentní scifi s prvky dramatu se postupem času mění v rádoby fylozofickou blbinu, které nepomůže ani relativně slibně vypadající vizuál, vysoce kvalitní herci a napínavost děje. Čím více se blížíme k cíli, tím větší nesmysl tento počin je. Začne to monumentálním zvedáním vlajky, pokračuje to přeživším ztroskotancem a mocný finiš můžeme vidět v podobě tváře a faktu, že "oni jsou my a my jsme oni". Demence. De Palma úplně mimo, aneb takhle to vypada, když si někdo pustí fantazii na špacír a nedrží se toho, co umí nejlépe. (01.10.2007)

Uznávám, že Mise na Mars není nějak extra velký majstrštyk ani letní blockbuster, ale tak nějak jsem si k němu vybudoval jakýsi vztah a vždy se na něj z radostí a natěšeně znovu podívám. Ani nevím, čím to je. Dějově to odkazuje (vykrádá?) na pár jiných filmů, zápletka není nic moc (ale její průběh je fajn a najde se i pár dobrých scén - taneční kurzy ve stavu beztíže, genetický model dokonalé ženy) a na mě to má až moc digitální a na city hrající konec (ti ufoni jsou otřesní). Ale na druhou stranu část odehrávající se ve vesmíru, než přistanou je docela dobrá, má to skvělou hudbu a i výběr herců je hodně dobrý, Sinise mám rád, Robbinse jsem snad neviděl hrát špatně no a Connie Nielsen je prostě strašně živočišná ženská a dobrá herečka. Sice chápu zdejší procenta, ale já musím dát za 4. (02.09.2009)

„Čo je toto za záchrannú misiu?“ V roku 1998 mali premiéru dva filmy o smrteľnom asteroide: Armageddon a Drvivý dopad. Dva roky nato sa situácia zopakovala, keď do kín vleteli dve snímky odohrávajúce sa na Marse koketujúce s myšlienkou jeho osídľovania resp. mimozemskej formy života: Červená planéta a Misia na Mars. Dobrou správou (v zmysle každý si nájde favorita) je, že sa na seba nepodobajú a každá si ide svojou vlastnou letovou dráhou. Takže kým Červená planéta bol „len“ marťanský survival s ubúdajúcim počtom hrdinov, Misia na Mars je o poznanie (aj dve) náročnejšia a ambicióznejšia. Režíroval ju Brian De Palma (čo bol len 2 roky od Hadích očí risk, mám ten film veľmi rád, ale vznikal vyčerpávajúco a vcelku drasticky sa prestrihával), na scenári pracoval Graham Yost (Operácia: Zlomený šíp, Nebezpečná rýchlosť) s bratmi Thomasovcami (Predátor, Konečné rozhodnutie), produkoval David Goyer (scenárista Bladea) a Ted Tally (scenárista Mlčania jahniat!), kameramanom bol Stephen H. Burum (Nepodplatiteľní, Vojna Roseovcov) a hudbu zložil nezameniteľný Ennio Morricone. V dobe premiéry tvorcami proklamované šokujúce rozuzlenie je v skutočnosti dänikenovský (a iný) šlabikár. Celé finále je ako zo zlého sna a možno by bolo lepšie, aby postavy na Marse nič nenašli. Kým Červená planéta stála 80 miliónov a na celom svete zarobila škandalóznych 33, Misia na Mars síce zarobila pekných 110, čo však pri rozpočte 100 tiež nemožno pokladať za úspech. Misia na Mars ma bavila o jednu hviezdu viac, ako Červená planéta. Rozpočet je z nej cítiť (vesmírne stanice a lode, marťanská základňa), má divokejší scenár (a teda nepredvídateľnejší a teda zábavnejší, aj keď miestami nechceným spôsobom), kasting je silnejší a postavy sympatickejšie (v Červenej planéte to boli až na výnimky samí kreténi a blbci). V ktorom inom filme vedľa seba uvidíte Tima Robbinsa (Vykúpenie z väznice Shawshank), Armina Muellera-Stahla (Hra), Connie Nielsen (Gladiátor), Dona Cheadlea (Sopka) a hviezdičky Vreskotu 2 Jerryho O´Connella a Elisu Neal? Nie je to vyvražďovačka á la Červená planéta, konca sa každopádne nedožijú všetci a minimálne u jednej postavy vás likvidácia zaskočí (aj keď poradie v úvodných titulkoch čo-to naznačuje). Sinise vyzerá ako keby to prehnal s alkoholom a mal každú chvíľu vrhnúť šabľu, ale k jeho role sa to chodí, už som ho videl podať aj zbedačenejšie výkony. Jedna z najzvláštnejších (ale tým pádom i najoriginálnejších) nehôd vo vesmíre. Povedal by som, že na tom, že Misia na Mars je miestami taká svojrázna, majú podiel tvorcovia, ktorí sa k tomuto žánru (resp. k vysokorozpočtovému hollywoodskemu sci-fi celkovo) absolútne nehodili a značne si to prispôsobili (medzi producentmi nechýbali dvaja muži, ktorých hlavným zamestnaneckým pomerom je pozícia scenáristov, režisér sa až na pár výnimiek dovtedy špecializoval na filmy o mafii, hudobný skladateľ mal v tom čase na konte 4 nominácie na Oscara za drámy atď.). (01.11.2004)

De Palma vybočil zo svojho chodníčka a hups. Ale je tam jedna ohromne! napínavá a jedna skvelá akčná scéna. Vizuálne pekné ale nedotiahnuté. Príbeh veľmi triviálny a vo finále tak polopatistický, že to (napriek dovtedajšej snahe) úplne stráca nádych existenciálneho či filozofického sci-fi. Oproti RED PLANET však veľdielo... (21.11.2005)