Cloverfield: Monštrum

Scénář: Drew Goddard .. I had a good day. Bestiálně dobré!! Jedno z nejklasičtějších filmových témat - monster thriller - v jedné z nejlepších variací. Moderní digitální kabát, trendy a módní důraz na autentičnost zkrátka celému projektu sedí jako ulité. Cloverfield je snímek působivý a zatraceně intenzivní. Děj má strhující tempo, vždy chvilku klidu rychle vystřídá něco výtečného, v rámci dění zcela uvěřitelného. Takhle se na Monster film musí - když si vzpomenu na Goemul, kde armáda dostala dovolenou, ještě jednou se musím zasmát. Matt Reeves režíruje výborně, za málo peněz jsou triky skutečně super, zvuk excelentní a pro poničený New York mám skutečně slabost (neasociovat s 9/11/01!). J.J. Abrams má můj upřímný "klobouk dolů." ___ Pindání nad tím, že uvidíme monstrum jen několikrát a vždy poměrně krátce jsou zcela irelevantní, protože tito kritici jaksi pozapomínají na zvolenou formu celého filmu a to co vidíme, je skutečně dostačující. ___ Stoprocentně film pro VELKÉ plátno, takže nebuďte hlupáky a běžte do kina. Osobně si nedovedu představit, jak už tak "špatně" natočené materiál vypadá v kinorip verzi - a ani nechci. Těm rozumnějším radím vydržet v sedačce i přes celé závěrečné titulky - doprovodný hudební motiv "Roar! (Cloverfield Overture)" prostě nemá chybu!! 85%. (24.01.2008)

7/10...Abrams a jeho režisér Reeves velmi chytře využívají všech slabostí generace Ztracených, posedlé až dokumentarizační obsesí zachytit duch času, tíži chvíle, zažít něco neobyčejného a mezitím točit cokoli obyčejného, být při tom a zároveň být viděn. Pokud jste byli někdy před kamerou, víte, že v okamžiku spuštění červeného tlačítka se přepíná i cosi v nás a veškeré pokyny režiséra „buď přirozený“ jsou jen zbožným přáním, ale jak pravil jeden mrtvý bílý muž, všichni lidé jsou herci. Tak proč tenhle pud nevytěžit komerčně? Cloverfield je film na jedno použití pro generaci YouTube, noční můra o apokalypse v hledáčku amatérské kamery, intenzivní projížďka městem hrůzy s nezbytnými obludami místo horské dráhy a centrifugy. Točení stylem žaludeční neuróza spolu s dalšími technickými hejblátky a pseudoreálným snímáním navozuje při sledování hrdinů stav "Kdyby se něco takového stalo mně, tak bych..." a staví diváka do situace člověka, který si ukládá na filmová políčka svůj všednodenní život a najednou se mu naskytne být jakýmsi osudovým kronikářem, válečným novinářem z epicentra boje. Kdo by nechtěl riskovat vlastní krk, když se najednou stane osou dějin? Typologický výběr herců včetně vartanovsky přirozeného hlavního hrdiny, šmodrchání přediva vztahů mezi nimi a úsporné, ale hybné skicování naprosto banálních charakterů v první dvacetiminutovce konstruuje velmi silnou základnu pro další slasher honičku mezi mrakodrapy. Zábava ? Nepochybně, ale tak neuvěřitelně popcornová, že přes brilantní zvukovou a obrazovou stránku zůstala obrovská díra v atmosféře (tísnivost jako v hitchocovkách nebo v povedených dílech jeho ctitele Shyamalana chybí) , logice a především nevyplouvá na povrch nic skrytého, protože divák v realtime není ani chytřejší o fakta, ani bohatší o složitější narativní úrovně, a jelikož na rozdíl od hrdinů neběží o život, může se nechat pohltit, ale nabízí se mu prožitek pohříchu prefabrikovaný. May contain spoilers....Samotné monstrum působí jako hysterická ještěřčí těhotná, která si pro svůj těžký porod přerostlých Frenzíků, kteří utekli Optimovi z lopaty, vybrala Manhattan a porodní bolesti si krátí klácením mrakodrapů. Druhá možnost je ještěrčí batole procházející fází odmítání s průvodními příznaky: extrémní žravost a agresivita. Deficit informací ohledně motivace a geneze oné příšery, které reprezentuje cosi prastarého, je při sledování přebit atletickým tempem, ale možná jsem pro čistě popisné reálné docu-drama příliš zhýčkaný divák, který si přeje být znepokojován. Cloverfield jsem si tudíž užila jako zábavný experiment, ale probouzí příliš málo emocí a otázek, než abych se na něj vydala znovu. Pamatovat si ho budu: coby přelomový 3D-simulátor s nesmírně zručnou a chápavou obsluhou, na který jsem viděla chytlavé reklamy a neodolala. Chápu to nezměrné nadšení. Jeden den na Matějské (strach, napětí a cukrová vata included) by vás vyšel mnohem dráž:) (26.01.2008)

Odhliadnuc od (pre mna tazko uveritelnej) absurdity samotnej podstaty "inakosti" filmu - t.j. vytrvalost v natacani pri tak zivotu nebezpecnych vypatych situaciach, je Cloverfield skvelym upgrade toho, co pred rokmi naznacil (pre mna velmi slaby) Blair Witch. A nie je to len vacsou atraktivitou katastrofickeho pribehu a posilenim faktorov mediality a medialnosti, ale hlavne dorazom na maximalne vyuzitie hesla "za malo penazi, vela muziky" (viralny marketing pre tieto ucely neberiem v uvahu ;) . Efektne snimanie s vybornym zvukom dodava scenam silnu atmosferu, v dvoch pripadoch priam az fantasticku. Uz pri pozerani si sice uvedomite, ze zvoleny pristup "katastrofa skrz pohlad priameho ucastnika" so snahou o posilnenie pocitu "na vlastnej kozi" dostava trhliny v prevazne modelovo vykreslenych zmenach charakteru postav, ovsem tie su uspesne tlmene spravnym davkovanim zimomriavkovych sekvencii podnecujucim vasu vlastnu fantaziu smerom "co ak by...". Druhe pozretie uz mozno tak intenzivne nebude, ale to je irelevantne. PS: Na vytrvalych divakoch po zaverecnych titulkoch (za zvukov vybornej hudby odkazujucej na hudobne motivy z monster filmov 50´s minuleho storocia) caka maly audio dodatok... . (21.01.2008)

V Monstru nelze vysledovat tradiční filmový vodítka, jelikož je dělaný výhradně přes jednu (handy) kameru a film se musel vypořádat s nemožností střihu. Nejzajímavější je ovšem problematika týkající se postav. Ty jako by vás mezi sebe nechtěly vpustit, jde o metrosexuály, extroverty na hranici sympatičnosti a sexy holky. Slouží hlavně pro pohled. Což byl záměr. Autoři filmu nechtějí, abyste byli jednou z postav filmu, ale abyste se stali další postavou, prostě sami sebou a mohli si příběh prožít na vlastní pěst. Už nemusíte být Cruisem z Války světů či Owenem z Potomků lidí. Tenhle koncept potlačené identifikace je velice důmyslný a ze všeho nejvíce se blíží počítačovým hrám. Anoncuje věk virtuální reality. Navíc nechává tvůrcům volné pole působnosti a je na nich, zda chtějí zakončit děj šťastně, nebo nešťastně. Můžou klidně všechny postavy vybít, protože o ně vůbec nejde, podstatný je „osud" diváka. Monstrum je dokonce natolik výtečné, že by vůbec nemuselo přepínat do dramatu, ale klidně se mohlo dovalit do konce na vlně romantiky a pokračovat v party ze začátku. (19.04.2008)

Mohlo to být skvělé sci-fi, dobré téma, dobrý výběr herců, ale.... já si prostě na tu roztřepenou kameru nemohu zvyknout. Připadám si ochuzen o detailní pohled na nestvůru i DD 5.1 mi při takovém to filmu připadá zbytečné - prostě nebaví mne to! Takové ty mžiky domácí kamerou mi nestačí! Tak jako jsem nebyl spokojen s filmem "REC", tak jsem nebyl spokojen s filmem Cleverfield. Já jen doufám, že se filmaři nezblázní a nechytnou se tohoto filmového stylu ala home video. :-( To bych se z toho asi po...l. (07.04.2008)