Cloverfield: Monštrum

Je to celkom dobrý sci-fi thriller. Má výborný príbeh o skupinke mladíkov, ktorí oslavujú v byte na Manhattane, ale oblasť je napadnutá neznámym obrovským netvorom zanechávajúcim za sebou spúšť a mŕtvoly a tak sa musia dostať do bezpečia. Zo spracovania mám pomerne rozporuplné pocity, film je až prekvapivo krátky, trvá len približne čistých sedemdesiat minút a napriek tomu má plno slabších miest, prakticky celý čas sa striedajú výborné scény so slabými. Úvodná štvrťhodina z oslavy je takmer až neznesiteľná, ale potom sa to už konečne rozbehne, netvor zaútočí a potom sa to už strieda, keďže po každej akčne ladenej scéne nasleduje ničím zaujímavá kľudná dialógová scéna. Ale našťastie toho dobrého je tu dosť na to, aby som si z toho odniesol skôr kladné pocity. Akcie je tu dosť a je výborná. Scény s netvorom sú správne veľkolepé, je tu plno veľmi dobrých efektov, rozsiahlych deštrukcií a s dostatkom nasadenia bojovej techniky. Ani sa nedá vybrať to najlepšie, vždy, keď sa deje to hlavné, tak sa je na čo pozerať. Herecké obsadenie nestojí vôbec za nič, z hlavných postáv neurazí možno tak jedna, zvyšok je dosť zlý a tie neskutočne hlúpe reči sú miestami na nevydržanie. Réžia je v akcii bez problémov, zvyšok je už na tom horšie a technická stránka je výborná, síce nie je prvotriedna, niektoré triky zaostávajú, ale v rámci možností rozpočtu to už asi ani lepšie byť nemohlo, takže som spokojný. Kvôli niektorým scénam sa tento film oplatí pozrieť aj viackrát, takže som pomerne spokojný, ale určite to mohlo byť aj lepšie, stačilo len lepšie podať neakčné scény. Objektívna kvalita filmu- 65%, film sa páči mne na 72%. (19.05.2008)

"I'm documenting." Neskonale mě mrzí, že je Cloverfield pouze průměrným snímkem. Nápad je ohromně sympatický (jakkoli ho předběhl španělský zombie film [Rec], na který jsem moc zvědav). S ním jde ruku v ruce i zdařilá stylizace. Práce se zvukem je bez přehánění dokonalá. Závěrečná titulková hudební kompozice přímo lahůdková. A v neposlední řadě je samotný film až do zteče armády naprosto pohlcující. Bohužel pak tvůrcům dojdou nápady a pouze recyklují ty již použité, zvolený styl najednou nemá co nabídnout a především chování postav dosáhne vrcholu nelogičnosti a začne aktivně štvát. Být to jen další klasická "godzillovka", tak by to nijak nevadilo, ale u pseudodokumentu, který si hraje na reálnost "co by, kdyby" je to opravdu s podivem a celou koncepci to shazuje. Všemu pak nasadí korunu závěrečná pětiminutovka. Proč to nemohlo skončit tím pádem? Takto to má sice pouze cca sedmdesátpět minut čistého času, ale i to je v konečném důsledku příliš. A je to ohromná škoda. (27.01.2008)

Na Cloverfield jsem se tak trochu těšil i netěšil. Autentická kamera mi totiž po Projektu Blair Witch, který byl PRO MĚ snůžka amatérsky natočených nesmyslů, rozhodně nepřirostla k srdci, myslím, že filmařům příliš zjednodušuje práci a navíc může posloužit i jako trapný alibismus pro případné špatné herecké výkony (jakože "chtěli jsme zachovat všední realitu" - což se naštěstí Cloverfieldu moc netýká). Ovšem na druhou stránu tvorba (resp. produkce) J.J Abramse + záruka zdevastovaného New Yorku znamená dobrý příslib zábavy. A zábava to skutečně byla, díky rozumné stopáži, atmosféra nepolevila ani na sekundu a dokonce ani ten, zde kritizovaný, úvod mi vůbec nevadil - rozhodně jsem už zažil i horší rozjezd pro akční thriller. Se skřípajícíma zubama musím také uznat, že autentická kamera k zážitku hodně přispěla, ale když už jsme u toho, přiznejme si, že bez ní by mnohem více vynikl jinak docela destilovaný příběh s pár klišé a celý film by byl minimálně o třídu horši... Za efektní, akcí nabitou podívanou v dobré atmosféře - 7/10 (18.04.2008)

7/10...Abrams a jeho režisér Reeves velmi chytře využívají všech slabostí generace Ztracených, posedlé až dokumentarizační obsesí zachytit duch času, tíži chvíle, zažít něco neobyčejného a mezitím točit cokoli obyčejného, být při tom a zároveň být viděn. Pokud jste byli někdy před kamerou, víte, že v okamžiku spuštění červeného tlačítka se přepíná i cosi v nás a veškeré pokyny režiséra „buď přirozený“ jsou jen zbožným přáním, ale jak pravil jeden mrtvý bílý muž, všichni lidé jsou herci. Tak proč tenhle pud nevytěžit komerčně? Cloverfield je film na jedno použití pro generaci YouTube, noční můra o apokalypse v hledáčku amatérské kamery, intenzivní projížďka městem hrůzy s nezbytnými obludami místo horské dráhy a centrifugy. Točení stylem žaludeční neuróza spolu s dalšími technickými hejblátky a pseudoreálným snímáním navozuje při sledování hrdinů stav "Kdyby se něco takového stalo mně, tak bych..." a staví diváka do situace člověka, který si ukládá na filmová políčka svůj všednodenní život a najednou se mu naskytne být jakýmsi osudovým kronikářem, válečným novinářem z epicentra boje. Kdo by nechtěl riskovat vlastní krk, když se najednou stane osou dějin? Typologický výběr herců včetně vartanovsky přirozeného hlavního hrdiny, šmodrchání přediva vztahů mezi nimi a úsporné, ale hybné skicování naprosto banálních charakterů v první dvacetiminutovce konstruuje velmi silnou základnu pro další slasher honičku mezi mrakodrapy. Zábava ? Nepochybně, ale tak neuvěřitelně popcornová, že přes brilantní zvukovou a obrazovou stránku zůstala obrovská díra v atmosféře (tísnivost jako v hitchocovkách nebo v povedených dílech jeho ctitele Shyamalana chybí) , logice a především nevyplouvá na povrch nic skrytého, protože divák v realtime není ani chytřejší o fakta, ani bohatší o složitější narativní úrovně, a jelikož na rozdíl od hrdinů neběží o život, může se nechat pohltit, ale nabízí se mu prožitek pohříchu prefabrikovaný. May contain spoilers....Samotné monstrum působí jako hysterická ještěřčí těhotná, která si pro svůj těžký porod přerostlých Frenzíků, kteří utekli Optimovi z lopaty, vybrala Manhattan a porodní bolesti si krátí klácením mrakodrapů. Druhá možnost je ještěrčí batole procházející fází odmítání s průvodními příznaky: extrémní žravost a agresivita. Deficit informací ohledně motivace a geneze oné příšery, které reprezentuje cosi prastarého, je při sledování přebit atletickým tempem, ale možná jsem pro čistě popisné reálné docu-drama příliš zhýčkaný divák, který si přeje být znepokojován. Cloverfield jsem si tudíž užila jako zábavný experiment, ale probouzí příliš málo emocí a otázek, než abych se na něj vydala znovu. Pamatovat si ho budu: coby přelomový 3D-simulátor s nesmírně zručnou a chápavou obsluhou, na který jsem viděla chytlavé reklamy a neodolala. Chápu to nezměrné nadšení. Jeden den na Matějské (strach, napětí a cukrová vata included) by vás vyšel mnohem dráž:) (26.01.2008)

Zřejmě jsem jeden z menšiny těch, na které film příliš nezapůsobil ... Jedno se musí nechat, to oceňuji nejvíce - film využívá mnoha opravdu klasických klišé tzv. "monster movies", které byly a jsou doménou zejména Japonska (Gappa, Godzila, Gamera, ...). Využití těchto klišé a "moderní techniky", kterou bych nazval osobně "jsem v tom a sleduji skutečnost", je výborný nápad. Člověk si tak může zhruba prožít dojem, jaké je to být ve městě, které boří neznámé obrovské monstrum. Dále musím ocenit technické zpracování celého filmu, to je opravdu úchvatné. Ale jinak mi film přišel prostě docela plochý ... Zejména díky hereckým výkonům a nelogičnostem v jejich chiování a projevech emocí. Ty jsou prostě otřesné, proto i když sleduji "reálné záběry z osobní kamery, která je při tom" a kolem mne vše řve, dupe a vybuchuje, tak nemůžu filmu "uvěřit" a vžít se do něj. Proto se vytrácí i jakýkoliv strach a napětí a jako horror tento film u mne naprosto selhává. Uvěřitelnější mi už přišlo chování postav ve filmu, který tento styl natáčení založil - "Cannibal Holocaust", a to už je co říct!! Prostě přátelé postav umírají a postavy filmu si pobíhají po městě jako by nic, občas uroní nějakou tu slzu, občas vykřiknou, ale aby zahrály opravdovou hrůzu, to ne ... Tím film naprosto ztrácí na dojmu, který má prvotně vyjadřovat - pocit, že se to skutečně děje... Mnohonásobně více v tomto směru oceňuji španělskou zombárnu "REC", která v v těchto ohledech, tedy projevech emocí, šoku a zmatků, dosahuje naprostého vrcholu. Ale i tak oba filmy hodnotím v obecné rovině stejně. Jsou to dobré filmy, ale nic, co by mne nějak výrazně překvapilo a bavilo ... "Prdící příšera mě prostě příliš nedostala ..." (26.07.2008)