Cloverfield: Monštrum

Je to velké, je to naštvané, má to chuť ničit a musíte si na to počkat dobrých dvacet minut. Dvacet minut otravného seznamování s hrdiny, kteří stejně nejsou zajímaví a svými sklony k sentimentalitě si v katastrofické části vyloženě říkají o zašlápnutí. Přesto oceňuji, že na těchto úvodních dvacet minut tvůrci nerezignovali a dali tak vyniknout onomu zlomovému okamžiku, kdy se další utahaná párty mění v boj o přežití. Právě okamžiky bezprostředně následující „útoku“ jsou nejpůsobivější. Nikdo neví, „co se to doprdele děje“, lidi jímá panika, většina neorganizovaně vybíhá do ulic, někteří organizovaně rabují obchody, a ozbrojené složky se snaží zjednat pořádek. Následná sebevražedná výprava je v pořádku, pokud hned zkraje pominete fakt, že takhle by se nejspíš žádný rozumný člověk nikdy nezachoval (jestli stále věříte v čistou, nesobeckou duši a pravou lásku, máte můj hluboký obdiv). Zápletka tak jako tak není důležitá, forma žere obsah. Faktory nějak zásadně narušující dokumentární dojem, nejsou přítomné. Bez dokonalého ozvučení by spousta scén budila smích a závěrečné titulky… když už jsem stvořil dílo, za které se nestydím, tak se pod něj taky podepíšu, ne? Zatím jsem neviděl věrohodnější záznam fikce (ultralaciná Záhada Blair Witch není tak atraktivní z jediného prostého důvodu – málokdo by na YouTube dal před autentickým záznamem vymazání Manhattanu z povrchu zemského přednost bloudění skupinky nesympatických studentů řáholeckým lesíkem). Natáčeno standardním způsobem, je Monstrum (pravý opak „Top Secret“ názvu Coverfield) prachobyčejným sci-fi blábolem ve stylu Emmerichovy Godzilly, neznamená to však, že by bylo fajn, kdyby následovala tsunami napodobitelů, přesvědčených, že oni to zvládnou taky, vždyť na tom nic není. V žádném případě. Monstrum funguje tak trochu silou vůle a masivní reklamní kampaně a třebaže mu v rámci mantinelů vytyčených žánrem a zvolenou formou nelze nic vytknout, cesta, již se ubírá, by naráz nezvládla větší zátěž. Možná za nějakých deset let… . 80% Zajímavé komentáře: pshimi, Jhershaw, dezorz, Ferelen, Vodny, ing.Frosty (16.03.2008)

Dokonale neoriginálne a držiace sa všetkých schém a klišé podobných filmov, ale úchvatná forma to prebíja a vlastne dáva tej "otrepanosti" zmysel. Hra na "všetky tie veci, ktoré sme už videli v iných filmoch, ale nikdy nie takto" v druhej polovici mierne stráca tempo, ale pocit autentického zážitku je silný až do konca. Opakovane a na TV obrazovke by ma to asi nebavilo, ale premiérovo v kine je to šleha. (03.04.2008)

Tak to byli fakt GIGANTI. Byl jsem fakt vyšokovanej a žasl jsem. Totálně mě to vtáhlo a to prosím, i před tím, než se objevilo monstrum. Demoliční scény jsou dokonalé a třeba procházení tunelem nebo následné zjištění následků kousance je fakt šokující. Nejlepší je ale že i ty postavy byly hodně dobré a věřil jsem jim, že šli pro tu holku místo aby zdrhali. Pro mě největší pecka poslední doby. (06.02.2008)

Nemohu film ohodotit lépe, než jsem učinili. Prostě nemohu a to z jednoho prostého důvodu - připadám si ošizen. Viděl jsem montrum? Ano. Šel z něho děs? Rozhodně. Užil jsem si ho? V žádném případě. Za normálních okolností by mi to nevadilo, u filmu, jehož existence je postavena a přředevším podmíněna pouze a jedine existenci této obludy mi to vadí fest. Mohl bych ale pokračovat. Film pokládá spoustu otázek, nezodpovídá však jedinou. Ruční kamera sice umocňuje zážitek, tvůrci s ním však nedokáž pracovat, využít ho. Atmosféra je hutná, nikoliv však strhující, jako tomu bylo u Války světů, Já, legendy, nebo třeba i u Letu č. 93. Film nedovede strhnout, zmůže se jen na pár laciných (byť účinných) lekaček a strach z neznámého taktéž dělá svoje, výsledné dojmy jsou ale značně rozporuplné a ve výsledku převažuje pocit zklamání a s ním nevyhnutelně i pouhé 3 hvězdy (7/10, chcete-li) a otázka: A tohle je jako všechno? (21.01.2008)

I když se to tváří „blairwitchovsky“ s maximální mírou realističnosti, pořád to na mě v mnoha scénách (napadení malými alieny, nákaza milované, vrtulník atd) působilo hodně nepřirozeně. Prostě nejsem schopen věřit tomu, že v takových zlomových chvílích, kdy mi jde o holý kejhák (nebo mých nejbližších), bych byl ještě ochoten nahlížet okolí skrze displej kamery, to ani náhodou. Jinak ale perfektně odvedená práce (triky, výprava, vzhled monstra) a lahůdkově apokalyptická atmosféra s některými záběry, které nabývají až sladce surrealistického nádechu (jeden za všechny – bílý kůň táhnoucí kočár v epicentru řádění monstra). Zážitek mnohokrát znásoben, pokud je film viděn v přítmí kina na velkém plátně a se špičkovým ozvučením. (16.05.2008)