Hobit: Neočakávaná cesta

Ten otylý Novozélanďan mě opět dokázal přinutit sahat si tři hodiny v kuse vlhkou rukou na Pytlíka a slastně u toho vzdychat! Málokdy se podaří, a teď se na chvíli v té mlze otoč, Džejáráre, a zacpi si uši, natočit film, který předčí knižní předlohu. Z původně infantilní pohádky tu tak máme epickou, temnou fantasy, ze které jsem si uhnal tenisový loket. A to jsem byl zpočátku velmi skeptický a očekával jsem v podstatě Sněhurku, co otráveně vyflusla ohryzek a vydala se se sedmi trpaslíky zabít draka. Omyl. Ti, co kromě Heryho Potrata četli i nějaké opravdové knihy, mi teď jistě dají za pravdu, když řeknu, že Hobit je v podstatě pohádka pro dvanáctileté fakany a Mistr se erkově urval z řetězu až v Pánovi prstenu. Božský Pítr však na to jebal a ukázal, jak by to vypadalo, kdyby Tolkien nezačínal jako pedofil. Prostě bravo jak sviňa a jediné, čím jsem doopravdy zklamán je, že se budu muset dožít roku 2014, protože nějakého zasraného žida zase napadlo vylepšit si lichvu prodejem modrých paprsků. Klidně bych si v tom kině oseděl hemoroidy, abych to viděl v lajně! Ale to by zase nějaký Moše neměl na splátky na Maserati a musel by potupně jezdit v Medvědovi. Tenhle doktor Watson se pro Pytlíka opravdu narodil a stačilo mu pouze nedepilovat si měsíc chodidla. I trpajzlíci byli typově dokonalí a vrcholem tohoto dílu je bezesporu rozkokošný modrý skřítek, jehož plastikovou figurku v životní velikosti koupím dětem k Vánocům, aby se bály vylízat po večerce z pokojíků a neprudily věčným pitím a močením. Sountrack alá Basil Poledouris mě přivedl na zajímavý nápad. Když je teď tolik moderní rvát do jednoho filmu všechny ty superhomoklády ve slušivých, elastických trikotech, co takhle spáchat nějaký interesantní crossover jako Bilbo ničitel a Conan nepřemožitelný: Cesta tam (tak 4 hodiny) a Bilbo ničitel a Conan nepřemožitelný: Cesta zase zpátky (další 4 hodiny) o věrném přátelství a mnoha rozličných dobrodružstvích zuřivého liliputa a cimmerského hovada na cestě ze Středozemí do Aquilonie? Věz, Džeksne, že až to tu budeš zase jako každý den číst, práva bych Ti střelil za hubičku. Na žaluda. Ale chci to v celku!!! Ač rozličností diváckého vkusu obvykle pohrdám, nesnáším pseudoyntelechtuální virtuální entity, které plivou na mé dětské, dokonale zvizualizované masturbační fantazie! Proto jsem viděl docela rudě, když jsem se tu začetl do výblitků některých sebestředných buzerantíků, co patrně očekávali Bouřlivé výšiny či Vojnu a Mír a melou něco o příběhové prázdnotě a umělém nastavování, přičemž mohutně vrcholí u Společenstva prstenu, kde byly hodinové ohňostroje v Hobitíně téměř k nevydržení a jsem docela rád, že mám doma tlačítko FFW. No nic, musím se s tím nějak psychicky vyrovnat a ulevit si alespoň vzteklým "Jdi do prdele, Civale!". Doufám, že to přechytřelý hošššan nevezme doslova. Poruším teď veškerá svá pravidla a morální zásady a bez skrupulí tasím deset. Pět filmu a pět Pítrovi honoris causa za přínos světové kinematografii a komplexnímu ukojení strejdy verbala. "**********" (02.01.2013) (menej) (viac)