Dôverní nepriatelia

"Myslel som, že napalm sa používa iba vo vojne." "Ale choď, neopužívaj také silné slová. My tu len udržiavame poriadok." A pri tom udržiavaní poriadku skapalo pol milióna ľudí. Schematické? Možno. Ale čo ste čakali? Že tam v záujme originálneho prístupu budú všetci poskakovať v ružových pančucháčoch a nariasených sukničkách? Vojnový film je žáner, ktorý sa podobne ako western či horor musí pohybovať v istých mantineloch. Bude sa strieľať, mučiť a zrádzať, príde dezilúzia a vytriezvenie z idealizmu, nejaký pokus o samovraždu sa tiež nájde, z humanistu sa stane kat, z milého domorodého chlapca hlavný partizánsky zabijak. Siri ponúka svoj zatiaľ režijne najuvedomelejší a najsústredenejší film. Hĺbkový ponor do psychiky vojakov v jednej zo "zbytočných vojen" 20. storočia to nie je, ale ako pohľad na dobu, priestor a ľudí to funguje dobre. (28.08.2008)

Je fajn, že se točí i filmy z koloniálních (post-koloniálních) válek stejně jako to, že se točí i mimo USA. Tenhle má povedené obsazení - zvlášť sgt. Dougnac je dobrý kousek. Bitevních scén moc není, těch několik jsou až na jednu navíc spíš přestřelky, naštěstí pohled na samotné vojáky, jejich přemýšlení i způsob vytěžování zajatců docela dokáže zabavit i bez toho. Těžištěm filmu je postupná změna nového velícího důstojníka z laskavého humanisty na válečného zločince, podobně jako třeba v Četě . Film se jakž takž snaží být historicky věrný, ale současná tendence západních vůrců nasypat si na hlavu tolik popele, kolik se jen vejde se tu projevuje celkem dost. Francouzská armáda tu připomíná spíš Ustašovce nebo nějaké trestné oddíly SS. Inu, vypadá to, že doba alespoň trochu objektivního pohledu na koloniální Evropany, třeba v Chartúmu nebo Úsvitu Zuluů je definitivně pryč. HISTORICKÁ POZNÁMKA: Francouzi logicky v Alžíru neviděli válku, ale potlačení lokálních nepokojů, protože to z jejich ústavy byla součást Francie a ne kolonie. Druhá věc je mimořádná brutalita povstalců a jejich teroristické metody boje. S těmi se Francouzi - a velmi úspěšně!! - vyrovnali až vytěžováním zajatců od něhož časem upustili. Neidealizujte si svět - každá soudná armáda se bude chovat v boji s fanatiky podobně. Druhá věc je filmová scéna, kde Francouzi vykosí kulometem celou vesnici. Já tedy vím, že třeba na chování legionářů byly stížnosti, ale o podobném incidentu jsem nic nenašel. (13.02.2010)

Francouzi válku natočit umí, o tom není nejmenších pochyb. K období koloniálních bojů o odtržení Alžírska se teď můžeme přichomýtnout i my, a rozhodně to nebude procházka růžovým sadem. Munice je čím dál méně, všudypřítomný písek štípe do očí, a ze spojence se rázem může stát nepřítel na život a na smrt. Mezi nepřáteli je velmi podařený pohled na důležitou část historie jedné z nejvyspělejších zemí Evropy. (07.01.2014)

Tak určitě jednoznačně oceňuji, že jsme se podívali do nové, exotické lokace a tak nedostáváme jen další pohled na Američany, Brity, Afghánistán či Vietnam. Ale zároveň je Siriho film tak naprosto nudně standardní a zaměnitelný, že jsem si ještě po první hodině říkal kde je sakra ta Diane Kruger, kvůli které jsem snímek vlastně chtěl vůbec vidět. Aha, tak nic... Naštěstí v druhé polovině dojde i na nějaké ty povinné psychomomenty, které jsou zručně natočené a klasické válečné motivy, jak vystřižené z příběhu mé nejoblíbenější (literaturu plně vykrádající) videohry. 60 % (19.04.2015)

Žádný válečný konflikt nemá smysl. Ať už je jakýkoliv, vždycky to odnesou pouze civilisté, kteří za nic nemohou. Nesnáším vraždění civilního obyvatelstva. Francouzi se svých kolonií vzdát nechtěli. Opustili Alžír až v roce 1961 a to na základě tzv. evianských dohod. Každý národ má právo na své vlastní sebeurčení. Člověk by neměl zotročovat člověka a profitovat z toho. Díky to mu to snímku si můžeme udělat představu, jak to tam vypadalo. Rozhodně to nebyla procházka růžovým sadem. Bylo zde poměrně málo bojových scén, ale za to byly natočeny precizně. (22.03.2009)