Dôverní nepriatelia

Američani mají Vietnam, Rusové Afghánistán, francouzské trauma se jmenuje Alžírsko. "Mezi nepřáteli" je syrově a bez příkras vyprávěný příběh z jedné "špinavé" války, který dobře ilustruje skutečnost, že když vám jde o kejhák a kolem umírají kamarádi, ideály musí stranou a člověk je nucen jasně si zvolit stranu na které bude stát, byť se to úplně neshoduje s jeho přesvědčením. Děj se možná podobá mnoha jiným, ale zpracování je řemeslně kvalitní, herci výborní a na celkovém dojmu se nemalou měrou podílí i vynikající kamera a hudba. (28.09.2008)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $3,885,069║ Na Francúzsku produkciu je tento film dosť silná káva a konečne vojnový film čo je niečo hoden a nielen nejaký povrchný vykvas ako býva zvykom posledné roky. A práve tu okrem technickej stránky, dominuje aj ponurý príbeh poukazujúcu na zákernosť vojny, kde sa moc servítok pred ústa nedáva. Výhodou filmu je aj kľudnejší rozbeh na úvod aby nám bolo zrejmé kde sa príbeh bude odohrávať a v akom duchu sa bude formovať aby z toho v konečnom dôsledku vznikla silná dráma o ľudských osudoch. „Vojna je hnusná, zákerná vec, kde sa neberie ohľad na nič a o tom akú ma skutočnú tvár, nám ukáže tento film.“ /100%/ (03.01.2009)

Vo Francúzsku sa podarilo natočiť efektné dielko, ako po efektovej, tak aj po obsahovej stránke. V hlavných roliach mi herci sedeli, ale tie správne dosadené boli práve vedľajšie (napr. Rachid). Film ale zanecháva trošku skromnejší príbeh, ktorého sa drží takmer dvojhodinová dráma. Z vojenských sekvencií je poznať vlastný štýl, ale nevyhli sa miernemu napodobovaniu. Vo vojenských stretoch za každú cenu využívať - až zneužívať - moment prekvapenia nebola stále tá správna možnosť, takže som len čakal kedy bude ticho a vedel som, že vtedy niekto dostane head-shot alebo niečo podobné. Ale inak dobre natočená, skromnejšia dráma o nepriateľovi vo vlastných líniách, ktorého nech si každý vysvetlí ako chce. 75%. (26.02.2008)

Je to jen ostřejší forma bitvy o Alžír.Tady je konflikt soustředěn do hor mezi domorodce.Jednotky pravidelné francouzské armády se tady pokouší čistit kraj od rebelů-tedy těch, kteří bojují za nezávislost Alžíru.Opět se tu sváří síla po svobodě národa s vůlí agresora.Ani moderní technika ani vůle po vítězství nemohou vzdorovat motivaci těch, kteří bojují za nezávislost vlastní země a náboženskou svobodu.Francouzi se nepoučili z Vietnamu a v Alžíru si to zopakovali.A jiné země si totéž zopakovaly v jiných zemích.Násilí nic neřeší, byť je motivováno ušlechtilými cíli.Che Guevara a Castro šířili cosi po latinské Americe.Američané zase razili cosi v Iráku a Rusové zase v Afghánistánu.A jak to všechno dopadlo, či ještě dopadá??Má smysl vůbec šířit demokracii, či cokoliv jiného na bodácích?Nicméně zlu se musí vzdorovat, a tady se to překrývá.Tak kde je tedy pravda? (01.10.2014)

Standardní žánrový příspěvek, který připomíná vesměs všechny klasické motivy z válečných filmů. Škoda, že je tolik vidět, že Florent Emilio Siri je akorát řemeslník s citem pro vkusné vizuály, a ne nějaký přemýšlivý impresário, který by vpouštěl do výšek i hloubek. Neurážející, leč nijak oslnivé dvě hodiny, strávené na důvěrně známém teritoriu. (05.11.2007)