Cesta

║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $8,117,000║Tržby Celosvetovo $27,635,305▐ Tržby za predaj DVD v USA $8,814,575 //počet predaných kusov 490,474║ Prvá polovica filmu ide strašne uvlečene, proste dej do prázdna, v tej druhej sa konečne dočkáme aj nejakých lepších momentiek, keď sa hľadajú tí dobrí ľudia, čím sa dej spruží a vytvára nejaké zázemie. Film je svojím spracovaním dosť chladný k divákovy a tým pádom si nenájdeme ani cestu k putujúcej dvojici postapokalyptickou krajinou. Potenciál to malo slušný ale režisér to podľa mňa nezvláda a aj keď rozbehne nejakú tu pestrejšiu scénku, rýchlejšie ju ukončí než by mohla v niečo vyznieť, je to skratkovité, bez citu, bez skutočných emócii, Mortenesen je snaživý ale nemá fakt čo hrať a ani spomienkové momentky otec(Mortenesen)-matka(Charlize Theron)-syn nič deju nepomôžu lebo su strašne prázdne, bez kúska lepšieho spojiva s plynúcim dejom. Nepomôžem si ale režisér Hillcoat mi jeho chladným štýlom vyprávania príbehu vôbec nesedí. /40%/ (22.01.2010)

Takhle depresivní atmosféru už jsem dlouho nikde neviděl. Zobrazení šedivého, mrazivého, postapokaliptistického světa se povedlo na jedničku. Pomalé tempo tomu ještě přidává na působivosti a některé scény jsou opravdu mrazivé. Viggo Mortensen předvádí další bezchybný výkon a dětský herec Kodi Smit-McPhee hodně příjemně překvapil. K tomu si připočtěte ještě mrazivou hudbu a až na pár slabších míst výbornou režii. V této budoucnosti bych opravdu nechtěl žít. (04.02.2010)

Cesta mě, upřímně řečeno, spíš zklamala. Nemá totiž jiskru, označení "komorní" tady spíš maskuje režijní bezradnost. Existují snímky, které se odehrávají na mnohem menší ploše jedné místnosti, skalní rozsedliny nebo rakvi a přece dokážou udržovat diváka v neustálém napětí. Cesta sice zobrazuje postkatastrofický svět, kde každý den představuje zápas o holé přežití, neumí ho ale náležitě prodat. Má v sobě energie jako člověk po maratonu. Postkatastrofický žánr často sklouzává do pitomých akčních béček typu Šíleného Maxe. Cesta měla jedinečnou příležitost ukázat realistický zánik pyšné lidské civilizace v celé bezvýchodnosti a hrůze. Schází tu ale atmosféra a mnohdy i napětí. Angažmá hvězdy světového formátu, jakou představuje Charlize Theron, mi přijde na několik těch nevelkých flashbacků vyloženě zbytečná, tohle by klidně obstarala kterákoli neznámá televizní herečka. Dialogy jsou příliš úsporné a zjevně se jim nevěnovala velká pozornost. Cesta ukazuje svět po blíže nespecifikované katastrofě (velmi pravděpodobně pádu většího kosmického tělesa), ale ten obraz má slabiny. Pokud by dopadlo do moře, vyvolalo by obří tsunami, které by spláchlo pár set milionů lidí z pobřežních oblastí a nížin a zasolením rozsáhlých ploch by došlo k lokálním hladomorům. Z hlediska lidské civilizace by to byl sice úder, ale určitě ne smrtelný. Pád na pevninu by vymrštil takové množství horniny a prachu, že by na celé planetě vyvolal nejspíš na pár stovek let změnu klimatu. Říká se, že civilizovanost končí 3 dny poté, co se zhroutí zásobování, ale ten obrázek bezcílně se toulajících jednotlivců, dvojic a skupinek mrtvou krajinou by nejspíš vypadal úplně jinak. Ze dne na den by skončila fajnová liberální civilizace s kulturou, lidskými právy a konzumním obžerstvím. Začalo by nemilosrdné soupeření o zcvrkávající se zásoby a zdroje, bylo by ale nejspíš organizované a vysoce sofistikované. Spíš než kanibalismus by hrozilo použití zbraní hromadného ničení a velké války vedené tentokrát bez ohledu na veřejné mínění a do krajnosti. Narozdíl od filmových tvůrců si nemyslím, že by hrozil nedostatek střeliva. Jestli má něčeho lidstvo dostatek, tak právě zbraní obecně. Tady by se pracovalo ve velkém. Dnešní státy by rychle skončily a vzaly by s sebou bezradnou politickou reprezentaci, k moci by se dostali ti s pevným odhodláním a zatraceně tvrdými lokty. Ve filmu několikrát zazní otázka, zda jsou ti či oni dobří. Podobné termíny by v postkatastrofické společnosti ztratily význam (přinejmenším ten dnešní). Úkolem doby by bylo zredukovat 8 miliard obyvatel dnešní Země na pár milionů schopných se uživit v postkatastrofickém světě. Lidem, kteří by přežili, by hrozilo něco horšího než hlad a zima. Ztratili by totiž soucit a lidskost. I kdyby na Zemi dopadla planetka, která kdysi vymazala dinosaury, příroda i člověk má mimořádnou schopnost přizpůsobit se. S ohledem na téma a s vědomím, že Hillcoat nechtěl natočit lacinou akční záležitost, dávám slabé 3*. Celkový dojem: 50 %. (08.03.2013)

Komentáře typu "zbytečný film" nebo "zbytečná adaptace" jsou povrchní, alibistické a značí jen nevyspělost samotného tvůrce komentářů. Filmové adaptace mohou být dobré či špatné, ale rozhodně ne zbytečné. Pokud má autor (v tomto případě režisér John Hillcoat) určitou vizi, stoprocentně se na ni zaměří a obětuje ji vše (v případě Cesty co nejvěrohodnější převedení literární předlohy na filmové plátno), je příliš jednoduché mu to vyčítat a hlouběji se nad tím nezamyslet, zvlášť, když je to tak kvalitní film. (14.03.2010)

Říká se člověk člověku vlkem a v tomhle případě to platí dvojnásob. Minimalistická sonda do života dvou cizinců bez domova, kteří hledají nejenom cestu na jih, ale i jeden k druhému nedopadla úplně nejhůř. Vlastně dopadla nad očekávání výtečně. Snaha užívat si malé věci utopené v provazcích deště, jež smývá krev na cestě. Oba pronásledování stínem minulosti stejně tak jako přízrakem budoucnosti. Všechno je lží, jen smrt je skutečnou. John Hillcoat namíchal atmosféru z níž je cítit, že i kyslík musí být řidší. Předkládá obrazy, které divák znalí předlohy poznává, ale ve filmové řeči nemají až takový tah na bránu, jaký má ona literární předloha, což může být ve výsledku na škodu. Nicméně je to podívaná intimní a podobně depresivní jako předloha, což se v tomhle případě velice cení. Navíc má Hillcoat jedno eso v rukávu a tím je dokonale padnoucí hudba Nicka Cavea. (05.03.2010)