Cesta

Film ma jedinej zasadni problem, je to proste tezce stereotypni. Jestli vam utece zacatek filmu, skocite se behem nej na pul hodiny vysrat a podobne, o nic proste nepridete, fotrik se synackem jdou pres lesy, pres louky, pres plaze a po silnicich a furt jen jdou a jdou a nic se nedeje. Sem tam to je sice spestreny setkanim s nekym a podobne, ale to zabira vzdy jen minimum casu, proste je to film o chozeni. Moc tomu ani neprida celkovej look filmu, kde jsou neustale jen stromy a vse je sedivy a spinavy. Navic bohuzel typicky tema takovejchhle filmu, celej svet v prdeli a oni jdou nekam, kde si mysli, ze bude lip. No ale nejakym zahadnym zpusobem to nenudi, dokonce se na to diva docela dobre, film ma fajnovou lehce depkoidni atmosferu, pusobi drsne a realisticky, cely to prostredi, ac stereotypni, tak ma neco do sebe a hraje prijemna hudba. Navic zarostlej, spinavej a chrchlajici Mortensen je fajn. Co se tyce jeho synacka, Kodi to hraje slusne, bohuzel me jeho postava docela rozcilovala. Ne tim, ze by to byl typickej malej prechytralej parchant, tady je to presne naopak, malej, vecne s necim otravujici uplakanek. Co se tyce ostatnich, prekvapuje me, ze tu jsou takovy jmena jako Duvall, Pearce a Theron, kdyz jejich miniaturni role moh zahrat jakejkoliv vosoust. Co se tyce konce, o tom radsi pomlcim, nebudu se zbytecne rozcilovat. Ty 4* dam, je to proste docela zajimavej postapokalyptickej film, ale to hodnoceni na IMDB me docela prekvapuje, zas takova pecka to neni. (14.01.2010)

Pomalejší tempo, kterým se pohybujeme v ponuře zbarveném postapokalyptickém světě podporuje jakousi "konečnou" atmosféru, která má nejspíš být hlavní devizou filmu. Samotný děj totiž není nikterak bohatý, otec se synem kamsi jdou, naráží na pozůstatky někdejšího světa a ve flashbacích tesknou nad minulostí. Právě flashbacky se mi zdály zbytečně emocionálně přepálené. Film se snaží těžit z emocí, pohybujících se na hraně patosu, místo toho, aby rozpoutal nějaký opravdový boj o přežití, či bezútěšnou depresi... 6/10 (07.08.2016)

„Snažil jsem se vypadat jako každej jinej cestující zabiják. Ale srdce mi bušilo. A když jde o syna, pokládám si jedinou otázku. Dokážeš to, až nadejde čas?“ Svět, ve kterém otec předává synovi rady ohledně toho, jak se má správně zabít…Cesta je více než pochmurným postapokalyptickým obrazem světa po ehm, nějaké katastrofě (po jaké? Těžko říct, z těch pár flashbacků se moc nedozvíte). Na filmu se mi líbila atmosféra, ta mě hodně bavila (pošmourno, zamračeno, zlověstné zvuky v pozadí, všude spálená země bez života). Podstatně horší to ale bylo s protagonisty. Pokud k otci chováte jen malé sympatie a syn vám naopak silně leze na nervy (chápu nepříjemné srovnávání se s nutným předčasným vyspěním a převzetím plné zodpovědnosti za svůj život, ale když on byl tak strašně „na-přes-držku“), není zrovna jednoduché se do snímku plně ponořit. A konec (zjevně udělaný pro mainstreamové zámořské rodiny) film zrovna také nevytrhne. Takže stejně jako v případě Země bez zákona odměním Hillcoata jen lepším průměrem. (27.10.2019)

Tolik mi po shlédnutí filmu chyběly barvy, že jsem musel jít ven na slunce a pokochat se krásou přírody. Tón všech barev z filmu zmizel a vy už od počátku jste v depresích stejně jako hlavní hrdinové McCarthyho knihy Cesta. Skvěle adaptováno a vy nemáte téměř co vytknout. Trošku mě mrzelo, že se víc nehrálo s napětím. Zatímco u knihy se mi zastavovalo srdce na několika řádcích stránky, ve filmu to napětí uteče velice rychle a jste už v další kapitole dlouhé cesty. A já jdu ven se zase kochat barvama. (27.02.2010)

Asi jsem zdeformovaná povoláním, ale chyběl mi dramatický oblouk, šťáva, čatní, zkrátka aby se tam něco dělo. Schéma "bacha lidožrouti, radši utečem - štěká pes, radši utečem - krade zloděj, radši utečem" mě nedokázalo plně upoutat, nebo spíš jaksi donutit, abych si tu depku opravdu užívala. Taky ačkoliv se Viggo snažil, pořád jsem se nemohla zbavit dojmu, že sleduju stárnoucího Aragorna, jak si na hrudi hřeje mládnoucího Froda, to je asi taky deformace. Nepochopila jsem smysl flashbacků, respektive přišly mi takzvaně úplně zbytečné a taky mi chybělo víc lidí, třeba Pearce vypadal opravdu zajímavě, tak proč tam nebyl nějak solidněji využit? Asi mi prostě opravdu vadilo, že tam byli po celou dobu převážně sami a o nikom dalším nevíme nic jiného než to, že mu smrdí nohy a má špinavé zuby, což možná může být velmi chválihodné z hlediska dokumentarizace a realističnosti, ale já chci od filmu víc. (09.01.2011)