Cesta

Postapokalyptický snímek, ve kterém se toho sice moc neděje, ale přes to mě to docela bavilo. Hlavně pro tíživou a bezútěšnou atmosféru umírajícího světa a citlivé a zároveň drsné vykreslení vztahu mezi otcem a synem, kteří se snaží přežít jak to jen jde. 3,5* (22.05.2010)

Až na nesympatického herce v roli syna, který neustále opakuje slovo tati v jekavém tónu. Mě film celkem oslovil. Viggo Mortensen neztratil svůj herecký um ani jako vyzáblý na kost. Temné scény s lidmi a putování skrz zbídačenou krajinu byly fascinující. Bylo překvapivě citlivě až hororově vybarveno, čeho je schopen člověk pro život podstoupit. (25.05.2010)

Takto podobne si predstavujem apokalyptickú budúcnosť aj ja. Drsné, neľútostivé podmienky pre prežitie jednotlivcov, len s veľmi malou nádejou na svetlú budúcnosť, chrobák. Zamyslite sa, v ktorej skupine preživších by ste ostali vy, možno ostanete prekvapení. A pre porovnanie s The book of eli, tu ide o život a nie o knihu. (29.05.2010)

Toto filmové zpracování je oproti knize a divadelnímu zpracování hodně slabé a to nemluvím o celkovém díle:((( (06.06.2010)

Nějak jsem nepochopil pointu.. žlutý světlo? a to přežili lidi a né hmyz nebo krysy? má to moc logických chyb.. celý film je jen o vztahu umírajícího otce a mladičkého synka, který nemá v téhle době xxxx vůbec zjizvenou tvářičku.. za srdce mě to nevzalo, jako chodit po zdevastované Zemi a hledat konzervy.. cesta na jih? za teplem?.. tohle móóc přitažený za vlásky.. (08.06.2010)

Namlsán předlohou, těšil jsem se na film jak malej kluk, zároveň jsem byl plný obav, jak vůbec dopadne. Dokonce jsem i odolal si jej stáhnout z netu a počkat až na velké plátno. Jsem nadšen, věrná adaptace knihy, tak jak jsem si ji v duchu představoval. McCarthy si v předloze vystačil s popisem katastrofy dvěmi větami, a jsem rád, že to tak zůstalo i ve filmu, žádné velkolepé scény konce světa, něco se prostě stalo a je to. Deprese a bezmoc sálá z každého záběru, ve světě, kde vládne barbarství a kanibalismus, je velmi těžké udržet si poslední zbytky lidství. A pokud chtějí otec se synem dál „nést oheň“ je třeba jej občas přikrmit malými radostmi – koupelí, nalezenou plechovkou s kompotem nebo cola colou. Přesto je to právě otec, který snad už na vše rezignuje či snad v předtuše brzkého konce učiní jedno z největších filmových klišé, a to že zahodí snubní prsten a fotografii své ženy, jako klasický symbol „chci na tebe zapomenou“, ač dle mého názoru by si člověk měl v tak kruté době ponechat jakoukoli pěknou vzpomínku. Film tak šedý, že až jsem byl rád za každý křiklavě barevný reklamní plakát po cestě domů. Velké plus také dodává filmu překrásná melancholická hudba. (19.06.2010)

Vzpomínám si na vleklé spory ohledně konce filmu. Nebude se vám líbit ať jste knihu četli nebo o McCarthym nikdy neslyšeli. Okay, okay, okay? ;) *SPOILER* V knize moře představovalo naději, ne vše vymřelo, někde bude lépe. Ve filmu to byl záběr jako z typického čínského přístavu. Ryby bříškem nahoru, odporná šedivá voda leptající pokožku. A pak ten chroust. Znamenalo to, že je nablízku život? Nebo jen vyletěl po svých 5 letech ze země. Časově by to odpovídalo. Proč nejedli brouky? Představoval otec boha nebo jen hledám hlubší smysl? Konec se mohl s předlohou rozcházet více a nebo se jí pevně držet. *SPOILER* Podobné: Children of Men / Potomci lidí (26.06.2010)

Hnus, nouze, hrůza, bída, smrt, všudypřítomná šeď a hlavně nekonečná beznaděj. Prostě všechny depresivní emoce narvané do jednoho strhujícího příběhu... (28.06.2010)

Viggo Mortensen santusáky umí. Při sledování filmu vás napadne myšlenka – a co bych dělal já? Jaké by to asi bylo? Film nám ukázal, že žádná sranda. Četl jsem knihu, takže jsem byl opravdu zvědavý, jak zfilmují příběh o ničem, kniha má hlavně existenciální rozměr. Žádné filosofování, zamýšlení se, pouze snaha přežít, a to každý den (příliš dialogů zde není :o). Atmosféra knihy je chladná, neosobitá, silně naturalistická, příběh je vyprávěn er-formou,. A to se přesně režisérovi podařilo zachytit; jen s tím rozdílem, že se film posunul do ich-formy, aby se usnadnilo vyprávění, tím je film o něco subjektivnější než kniha (jeden známý mi řekl zajímavý dojem: herci z toho plátna fakt smrděli . . .:o) Režisér dobře zobrazil postkatastrofický svět (to natáčeli na Ostravsku?:o)); zelenavě šedý svět, vše zničené, spálené. Děj ubíhá pomalu, stejně jako jejich cesta. Díky retrospektivním prostřihům do minulosti hrdinů se dovídáte souvislosti. Někteří poukazovali, že je to doslovný přepis knihy (ale nejdrsnější scény tam přece jenom nedali). To je pravda, žádná invence od režiséra. Ale proč ne, lepší to zopičkovat, než tam dát nějakou kravinu. Viggo hraje perfektně, vše mu uvěříte. Ten klučina nebyla šťastná herecká volba. Hudba také pěkně podbarvuje atmosféru. A závěr: jsem v přímé opozici s T2, který podle mě film nepochopil, zřejmě nezná předlohu, film není o akci, film je o životě. Protože přesně to, co mu vytýká, o tom je tak kniha. Když je kvalitní předloha a režisér citlivý, úspěch je zaručený. Doporučuji shlédnout (ale pozor, opravdu to není pro slabší povahy). (30.06.2010)

Nuceně depresívní, rozvláčné, místy absolutně nelogické. Nejdříve jsem se těšil na film a po chvíli na jeho konec a ani za Mortensena nedám víc než 3 hvězdy. Pro mě zklamání. Kniha byla jiné kafčo. (30.06.2010)

Postapokalyptické filmy nemám zrovna v lásce, přesto jsem film doslova zhltnul. Myslím si, že kdyby nastal skutečný konec světa, tak by se lidé chovali stejně. Film měl jedinou vadu : Neustálé kňourání toho kluka ''PAPÁÁÁ, PAPÁÁÁ, PAPÁÁÁ''. Kdyby se jednalo o tříletého syna, tak bych to asi pochopil. (12.07.2010)

Film jsem shlédnul v letošní červenové výhni, musel jsem zatemnit žaluzie v celém bytě, abych na obrazovce něco viděl. A stálo to za to. Film mne dostal svou ponurostí, bezvýchodnou situací hlavních hrdinů, beznadějí - tou skličující atmosférou. Je to jeden z mála filmů, kde mi nevadí nedostatek děje či akčnosti, neboť ta atmosféra šedi mne dokonale dostala, neboť i Cesta může být cíl. V porovnání s Book of Eli toto dílo o 300% vede. Když film zkončil, trochu jsem se bál roztáhnout žaluzie, abych podobný obraz, jako na obrazovce, neviděl za oknem.Oddechl jsem si po záblesku ostrého slunečního světla a modré oblohy bez mráčku. Nicměně mi něco říká, že dříve nebo později se já nebo mí potomci na podobnou cestu budeme nuceni vydat také.... (18.07.2010)

Ponurý příběh s pomalým tempem, který zdařile vykresluje válkou zničenou Zemi, kde je navíc byť jen základní lidskost nedostatkovým zbožím a nezbývá než věřit, že přežít má skutečně nějaký smysl. Níc víc ani nic míň se film říci nesnaží. (28.07.2010)

Bol to svojský film a jeho podstatu budem musieť ešte asi hľadať, prežuť, stráviť. Bude to možno podobne úmorná cesta, pri ktorej je cieľ len krôčik v nekonečne. Mortensen je pôsobivý aj so svojím chlapcom, obdivovala som ho, ako tomu dieťaťu dokáže stále dodávať optimizmus. Veľa sa toho neudialo ale tu išlo skôr o filozofiu. Hľadanie ľudskosti. ktorá postupne mizne, ľudia sú už len zvery ženúce sa za potravou a loviace svojich vlastných. Niečo mi to hrozivo pripomína. Ťaživá depresia. Ak sa to dá, treba mať na tento príbeh náladu. A kľudne si môžte jednu hviezdičku pridať. (31.07.2010)

Depresia...čistá...vzhladom k tomu že to tento svet pravdepodobne naozaj čaká. (14.08.2010)

Postapokalyptická vize se pomalu táhne tímto filmem až do úplného konce. Ač se to zdálo nudné, na mě to zabralo. A k tomu fantastický Viggo Mortensen... (25.08.2010)

Nedotiahnutý film. Naprosto sa stotožňujem s Civalovým názorom. (02.09.2010)

Putování šedou krajinou, hledání jídla a vyhýbání se problémům, resp. lidem. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat děj. Velký plus filmu Mortensen, fajn ponurá atmosféra, ale kdybych přišel v polovině filmu, asi se zeptám, co to je za dokument o lidech bez domova. Zkrátka jsem čekal trochu víc. (04.09.2010)

Jako velký fanoušek McCarthyho jsem byl nadšen. Na rozdíl od některých kolegů jsem ocenil věrnou adaptaci knihy a nechyběli mi v ní nějaké vlastní nápady režiséra. Pro mne je to nejlepší postapoaklyptický snímek, který mne drtí svojí surovostí, beznadějí, pomalým rozvláčným dějem, zvířecí agresivitou, ponurostí, strachem a napětím. Je to, alespoň pro mne, velmi reálná vize toho, jak by to tu mohlo jednou vypadat. Jsem zvědavej, kdo a kdy se pustí do McCarthyho Dítěte božího. (14.09.2010)

Postkatastrofický film o poutu mezi otcem a synem. Je v něm něco originálního, co nemůžu přesně popsat - snad je to tajemství, které se skrývá před začátkem a za koncem, ty otazníky, které mi trčí v hlavě?... Snad je to ta ponurost a šedivé scény, nebo ta křehká postava chlapce? Ale kde to jsme, když herci kvůli roli vyhubnou na kost a děti musí hrát útěky před brutálními lidojedy. A to mi na filmu vadí - víc než příběh mě zajímá všechno okolo. Ale něco na tom je. (01.10.2010)