Valkýra

Zajímalo by mě, jakej pračůrák promítal v Cinema city v Praze na Flóře, 14.2. film Valkyra ?? Ten degen, totiž pustil film normálně jen na prostředek plátna v jakýmsi rámečku, nejspíš ve formátu 4:3 nebo spíše ve formátu mini : mini. Zbytek plátna, no zbytek, většina plátna byla "mrtvá". Za tohle jsem Vám, milá společnosti Cinema city dal prachy naposled, to si je příště radši strčím do prdele, pak je vytáhnu a sežeru, než abych je dal takovejm sračům jako jsou promítači v Cinema City. Mimochodem jestli je tady ještě někdo komu se tohle v Cinema city stalo, tak ať dá vědět, zavolám partu zfetovanejch uživatelů CSFD s kleštěma a letlampou, tady pro pana promítače a jeho prdel pozná středověk. K samotnýmu filmu nemám moc výhrad, možná kdyby byla věnována pozornost vývoji ve vlčím doupěti krátce po atentátu, přispělo by to na větší dramatičnosti, ale těžko říci, protože pidi prostor na kterej nám ta cvičená opice z promítací kabiny pustila Valkyru, umožňoval dobře si vychutnat leda tak tu černou pásku přes Cruisovo kukadlo, ta se na ten flusanec, na kterým se promítalo, totiž jako jediná vešla celá. (25.02.2009)

Film bez jakýkoliv chyb. Mainstreamová režie Bryana Singera, který se snaží evidentně nic nepokazit je doplněna úžasným scénářem. Film má dvě hodiny čistého času a přesto jsem v něm nenašel hluchá místa. I když je jasné jak vše skončí byl jsem v neustálém napětí a při závěrečné scéně jsem opět na chviličku přestal dýchat. Valkýra mě nezklamala a jsem za to rád. Bavila mě, zdravě nervovala, napínala a po odchodu z kina jsem jsem měl ten správný pocit z dobře zfilmovaného díla. Tom Cruise opět fenomenální. Neumím si na jeho místě představit někoho jiného. Nezbývá mi než souhlasit s komentářem Chlupise a Sharkyho. Singerův nejlepší film, co jsem viděl. 95% " We must show. We are not al of us like him " (18.02.2009)

Tímto filmem jsem uzavřela téměř veškerou zhlédnutou tvorbu Bryana Singera. Tom Cruise v nacistické uniformě a s páskou přes oko, je pro oko divákovo, velmi netradičním úkazem. Když jsem se kdysi prvně dozvěděla, že Cruise má v tomto filmu hrát, byla jsem zcela v šoku a říkala si, že se tento "megahvězdný" hollywoodský komerční hezoun do takové role vůbec nehodí. Poté jsem si přečetla článek, který zmiňoval možná nepříliš známý fakt, že roli Clause von Stauffenberga měl původně napsanou přímo na tělo Thomas Kretschmann. Dva dny před uzavřením smlouvy se objevil Cruise s tím, že by roli chtěl hrát on. Sám Thomas se vyjádřil: "Cruise je ztělesněním moderního amerického akčního filmu, ale když jsem si jej představil v uniformě, a s páskou přes oko, přišlo mi to spíše směšné." Sice mohl Thomas konečně dostat pořádnou hlavní roli nacistického důstojníka, které mu dokonale sedí, ale co už. Nemá smysl se rozčilovat, že:) Anyway, Tomík svou roli zvládl velmi dobře. Tempo filmu je tak dynamické, a děj propracovaný a velmi efektní, že ty dvě hodiny stopáže utekly tak rychle, až jsem byla překvapena. Kromě Cruisovy hlavní role, kde by mě měly nejvíce asi zajímat jeho činy a postupy, jsem se však především také velmi těšila na svého oblíbeného filmového nacistu, Thomase Kretschmanna. Sice zde neměl příliš velký prostor, ale mé první setkání s ním, když vylézá z bazénu, bylo velmi příjemné:) (25.10.2011)

"Pamatujte. Je to vojenská operace. Nikdy nic nejde podle plánu." Nepřišel jsem ve válce o oko, zápěstí, dlaň a sedm prstíků, ani se v mý palici nezrodil plán na odstranění uřvanýho strejdy s knírkem, ale přesto patrně nejsem jediným divákem, kterej měl jistý tušení, jak dopadne přímej útok na vůdcův život. Singer totiž nemá takový koule jako Tarantino, aby dokázal druhou světovou válku ukončit dle svých potřeb, ale to nic nemění na tom, že se mu podařilo vykouzlit větší napětí, než se dalo předpokládat. (15.10.2012)

Film chladný jako hlaveň nacistické pistole (takové té hnusně hranaté, němečtí inženýři si vždycky vystačili jen s pravítkem), ale stejně tak spolehlivý a pečlivě seřízený. Singer chytře spoléhá na herecké výkony, autentické kulisy a bezchybnou rekonstrukci nejslavnějšího atentátu na Hitlera. Vůbec nevadí, že víte jak to dopadne, zvyknete si i na perfektní angličtinu německých oficírů, protože jejich charisma coby herců je zkrátka větší než role, která je jim svěřena. Potíž je v tom, že Singer svůj ansámbl těží jen povrchově. Jsou to pro něj velmi výkonné figurky, která však nehodlá koukat pod čepice. Vzhledem k přehršli událostí v tehdejším Německu má sice film spíš problém s pochytáním všech souvislostí (raději si do kina vezměte nějakou související četbu, jinak vám všechny ty šarže začnou z hlavy vyskakovat nejbližším volným otvorem), ale dýku do zad mu vráží především emocionální plochost charakterů. Kdyby Cruise neměl pásku přes oko a další tucet tělesných deformací, byl by to pro vás člověk bez duše. Jednoduché rozřazení do dvou týmů (dobří Němci, špatní Němci) filmu notně ubližuje, a to i v závěru, který se důsledně, ale zcela marně, snaží být "nad věcí". Na thriller je to příliš dokumentární, na biografii příliš ploché. Na něco mezi jsem byl pravděpodobně příliš dobře naladěn, takže těsné čtyři. Ale mluví ze mě fanoušek pancéřových pěstí a nebudu zapírat, že jsem těm "hodným" fandil bez ohledu na výsledek. (23.01.2009)