Dedication

Dedication je americký nezávislý film...a ještě navíc stoupenec dosti osobité linie american romantic freak comedy, tedy hodně zvláštního pohledu na žánr romantiky, jdoucím proti mainstreamovému hollywoodskému proudu romantických komedií vystavěných na sladkobolných klišé. Stejně jako Michael Gondry ve Věčném svitu neposkvrněné mysli a Nauce o snech či Marc Forster v Horší už to nebude i Justin Theroux zkouší oslovit náročného diváka, tam kde Gondry oslňuje svou surreálnou fantazií a Forster naplňuje kritéria postulátů postmoderního filmového vidění, tam Theroux ctí zákony žánru a filmového cítění, předkládá však před diváka téměř antitezi romantického filmu svou záměrnou snahou zobrazit vztah bizarní, navíc vztah psychicky narušeného člověka (i když vyvarovat se úplně předpokládaných klišé se mu zvláště ke konci filmu úplně nepodařilo). Svět umělecky orientovaných jedinců navíc skýtá možnost satirického přesahu směrem k fungování amerického systému vydavatelských domů a nadstandardního života ,,umělců". Snímek sice není ničím novátorský a pouze volně rozvíjí již dříve objevené, ale dělá to způsobem nanejvýš sympatickým a s jistou obtížně definovatelnou grácií a šarmem - tak jako jsou svým způsobem bizarně krásné písně Joanny Newsom (jejíž skladby ve filmu zazní), tak je bizarně krásný i tenhle zvláštně romantický film... A právě práce s hudební složkou a její volné zakomponování do příběhu je asi největším příslibem tohoto atypického snímku. Justin Theroux se právem ze své původní profese herecké odhodlal vstoupit do ranku režisérského. Velmi silný debut. (10.07.2008)

Na Mandy Moore se skvěle kouká, se samotným filmem je to už však o něco horší. Jedná se o vesměs jednoduchou story, spíše dramaticky pojatou. Komediálních momentů se dočkáme minimálně. Postava Henryho je zvláštní, občas sympaťák, občas napřesdržku a možná i právě proto se mi do filmu hůře pronikalo. Špatné to nebylo, ale těžko si za týden na film vzpomenu, jelikož se do mé paměti zaryly mnohem chytlavější kousky. (02.03.2014)

Ne všechno zlato se třpytí, chce to jen vyleštit si zrak…dovolil jsem si známé přísloví upravit, jako krátké shrnutí mých pocitů z Dedication. Vezmu-li to obšírněji, tak bych začal tím, že jsem byl prvních pár minut zhrozen, co jsem si to vlastně pustil, než jsem se trochu zorientoval a přivyknul stylu režisérského debutanta Therouxe, který se s divákem rozhodně nemazlí a bez nějakého vysvětlujícího intra začne sázet rychlým špinavým střihem příběh „jak si přes počáteční nevraživost k sobě cestu nacházeli“. Člověk by si řekl romantická komedie-klasika. Ano i ne. Dějová linie se invenci vyhnula obloukem, zato postavy aby jinde pohledal. Právě kvůli nim a pár dalším vychytávkám se dostavuje pocit, že sledujete něco výjimečného. Netřeba to příliš okecávat, veškerou pozornost si právem krade Billy Crudup, který zde v roli trochu psycho autora dětských knížek totálně smazal hranici mezi hercem a postavou. Rozhodně poklad mezi romantickými filmy, který si plný počet zaslouží. 91% (02.04.2011)

„I když podle všeho jsi fajn osoba, je mi hluboce odporné s tebou pracovat.“ Nemají se rádi a každému je jasné, že se rádi mít budou. Já bych jim to snad i přál, ale nebaví mě dívat se na zamindrákované idioty a hodným holkám vždy přeji raději solidního chlapa, než trosku zaskládávající se knihami. Raději tedy zapomenu na bezchemickou romanci a vychválím skvělé mentorství Toma Wilkinsona, vyrovnaný klid Boba Balabana a to nepopsatelné něco, co vyzařovalo z Mandy Moore. (05.09.2012)

Promarněný potenciál. Dedication je takovým tím filmem, kdy musíte protrpět hodinu průměrného dramatu trpce čpícího nudou, přičemž ke konci se konečně hlásí o slovo bravurní půlhodina. Hodnocení tak stoupá od "sračky" k "to je hustý". Tvůrci asi nemají moc nakoukáno, když škatulkují tenhle psychologický blábol jako romantický film. Navíc chemie mezi ústředním párem veškerá žádná... Nevím, nevím - když přimhouřím oko a vzpomenu na ten konec, je to těsný průměr. Písničkový sondtrack není k zahození. (01.11.2010)