Dedication

Dedication je americký nezávislý film...a ještě navíc stoupenec dosti osobité linie american romantic freak comedy, tedy hodně zvláštního pohledu na žánr romantiky, jdoucím proti mainstreamovému hollywoodskému proudu romantických komedií vystavěných na sladkobolných klišé. Stejně jako Michael Gondry ve Věčném svitu neposkvrněné mysli a Nauce o snech či Marc Forster v Horší už to nebude i Justin Theroux zkouší oslovit náročného diváka, tam kde Gondry oslňuje svou surreálnou fantazií a Forster naplňuje kritéria postulátů postmoderního filmového vidění, tam Theroux ctí zákony žánru a filmového cítění, předkládá však před diváka téměř antitezi romantického filmu svou záměrnou snahou zobrazit vztah bizarní, navíc vztah psychicky narušeného člověka (i když vyvarovat se úplně předpokládaných klišé se mu zvláště ke konci filmu úplně nepodařilo). Svět umělecky orientovaných jedinců navíc skýtá možnost satirického přesahu směrem k fungování amerického systému vydavatelských domů a nadstandardního života ,,umělců". Snímek sice není ničím novátorský a pouze volně rozvíjí již dříve objevené, ale dělá to způsobem nanejvýš sympatickým a s jistou obtížně definovatelnou grácií a šarmem - tak jako jsou svým způsobem bizarně krásné písně Joanny Newsom (jejíž skladby ve filmu zazní), tak je bizarně krásný i tenhle zvláštně romantický film... A právě práce s hudební složkou a její volné zakomponování do příběhu je asi největším příslibem tohoto atypického snímku. Justin Theroux se právem ze své původní profese herecké odhodlal vstoupit do ranku režisérského. Velmi silný debut. (10.07.2008)

Tak na ďalší film Justina Therouxa si posvietim aj keby to mala byť animovaná rozprávka, pretože to akým spôsobom podal tento romantický kúsok je exkluzívne a ten posledný záber ako vystrelila kamera do nebeských výšin skoro vystrelil aj moje hodnotenie k absolútnemu, pretože jeho vízia tohto filmu, jeho jasné a pevné uchopenie, vyplnená rovnako kúzelnými pesničkami dáva tušiť že z v podstate priemerného námetu dokáže vytvoriť výnimočný film na hony vzdialený akýmkoľvek podobne ladeným počinom. (08.09.2008)

Amerika jak ji mam rad. Lide s dobrym srdcem pod maskou svych bolesti a nejistot. Skvele obsazeni. Billy Crudop v hlavni roli proste exhibuje. Mandy Moore prijemne prekvapi a Tom Wilkinson s Bobem Balabanem predvadeji proste vykon s takovou kvalitou jakou jsme u nich zvykli. Pribeh je to ten nejprostsi, ale Theroux se s nim vyporadava ( za pomoci silneho idie-folk a rockoveho soudtracku ) ne bez chyb, ale o to s vetsim nasazenim. Emocionalne nevybiravy snimek, ktery si me jednoduse ziskal. Az si rikam jestli novopeceneho rezisera neceka podobny osud jako Petera Bogdanoviche jez si ve filmu strihne ne nesymbolicke cameo. (30.03.2008)

Příslib americkýho indie s britskou příměsí mě bohužel přivedl do stavu totálního neuspokojení a hraničního vyčerpání z toho, jak vehementně jsem tu prapodivnou kárku tlačil do cíle. --- Dedication je mimořádně WTF snímek. Má ohromně WTF rozjezd (v konečnym součtu, kupodivu, hlavně díky Tomu Wilkinsonovi to jediný plus); zlomový okamžiky se zpravidla dějou v nejvíc WTF momentech; a ty pak nejlíp následuje něco (pro jistotu) zcela ultimátně WTF jako třeba samotný vyvrcholení. Což je "vtipný", protože i přes tuhle WTF masku je film natřískanej klišé až k prasknutí. --- S hloupym vrstvenim příběhu souvisej i postavy - kapitola sama pro sebe. 1) Henry jednoduše neni z těch neoficiálních autistů, ke kterym bych si chtěl vytvořit vztah; natožpak vztah pozitivní. 2) Stejně tak Mandy Moore mi nedala moc důvodů věřit v její herectví; ne-li v její postavu. 3) A konečně Martin Freeman; toho tvůrci vyloženě zneuctili. Takovou lacinou roli jim tam mohl odehrát libovolnej céčkovej herec. --- Therouxe je mi docela líto. Jako debutant se vytasil se zajímavym rukopisem a prokázal úžasnej cit pro kompozici. Ale jinak sorry. I když teda ... brečel jsem u toho, ale to jen proto, že mám fakt brutální rýmičku. Přísahám. :)) (21.12.2013)

Prečo plný počet? Takže postupne: lahodný hudobný motív (do scén v ktorých znie sedí doslova ako riť na "šerbeľ"), otcovsky dojímavý Wilkinson, excelentne hrajúci Billy Crudup (taký švihnutý výkon až nadobúdam pocit, že to nehral), maznavá Mandy Moore (ktorá opäť raz pozoruje hviezdy, ale tentoraz sa teší o moc lepšiemu zdraviu), debutantská réžia Justina Therouxa (ak bude pokračovať v nastolenom trende máme sa ozaj na čo tešiť), debutanský scenáristický počin Davida Bromberga (jeho prácu by som rozhodne bez mihnutia oka posadil na čelo rebríčka tohto rozplývania) atď.. Určite sa nájde kvantum ľudí, ktorí sa s mojimi laickými názormi nestotožnia. Z môjho pohľadu sa aj tak jedná o moc zaujímavý počin (taký skrytý, dobre stavaný hríb medzi muchotrávkami). (15.06.2008)