Sluha

Slúžim, slúžiš, slúžime. V každom sluhovi kus pána. Pretože len oni dvaja majú rovnako intímny prístup všade. Nakoľko podriadený vzťah je z hľadiska prirodzeno právnej teórie rovnosti všetkých prirodzene neprirodzený, každý otrok sa snaží zachytiť odlesk trblietavej nádhery toho, pre koho pracuje. Záleží len na jeho šikovnosti a vynaliezavosti, koľko sa komu podarí uchmatnúť z vládcovho bohatstva, moci a manierov., a ako dlho to vydrží. Losey v dômyselne zrežírovanom príbehu ukazuje pána, ktorý sa spočiatku snaží udržať hru v medziach rozkazovačne poslúchacích konvencií. No klinec do hlavičky udrie jeho frajerka, keď lakonicky skonštatuje: "Ty si tak lenivý." A ozaj - developer, ktorý sa dá nahovoriť na megalomanský projekt v Brazílii, extra pracovitosťou ani záujmom oň nevyniká. Vyvolenej srdca manželstvo síce sľúbi , no nekoná. Po tom, čo osirie jeho príbytok, nie je schopný sa postarať ani o jednoduchý poriadok. Prirodzene siahne po prosiacej ruke sluhu, ktorý už raz zradil. V skutočnosti ho potrebuje ako soľ. Úlohu zohráva i explicitne nevyslovená, no v náznakoch zrejmá, mužská erotická príťažlivosť. Je potom celkom prirodzené, že z kašírovanej pokryteckej hry sa stane to, po čom slabošský aristokrat v skutočnosti vždy túžil - nikdy sa nekončiaci dekadentne opilecký žúr. (05.11.2020)

Nahlížení do světa těchto artových filmů bývá pro mne často obrovskou houpačkou, některé podobné kousky mne úplně nadchnou, vyvolají silné emoce, jiné i přes své nesporné silné kvality spíše minou. U Sluhy jsem v poslední půlhodince už doslova trpěl, těžko se mi hledá odpověď, proč. Film jsem před nedávnem po zhlédnutí prvních minut odložil pro rozpoložení na daný styl, díval se úplně v klidu odpočinutý, v případě nutnosti udělal i přestávku. Zpočátku mne film hodně zaujal, už od prvních minut začal přinášet podivně depresivní náladu, ale dostával mne do očekávání, jak se načrtlé vztahy vyvinou. Občas jsem byl trochu otráven z poněkud monotónní formy ve znamení dusivé atmosféry na prostorách jednoho pokoje, ale definitivně to zazdila úplná destrukce všech postav spějící k závěrečnému dění, kdy se skoro ze všech přítomných stávala jakási podivná monstra a celé to začlo nabírat na surrealistických obrátkách. Ač mne povětšinu času zaujala minimálně osobitá experimentální kamera, za cca poslední půlhodinu (a mé dojmy z ní) nakonec musím jít s hodnocením ještě níž, než jsem předpokládal. S Josephem Loseyem jsme se ve finále totálně minuli. 45% (29.12.2019)

Sluha představuje kus poctivé práce na poli psychologického dramatu, výborné herectví, velmi dobře nasnímané scény, jenže celek nefunguje tak, jak by člověk předpokládal právě pro to, co ve svém komentáři popsala JitkaCardova. Zkrátka a dobře, scénář v sobě obsahuje nedodělky a postavy prochází podivnými psychologickými zvraty a postavy ve vývoji stejně podivnými divokými skoky. Je to tak 3,5*, tentokrát se přikloním k nižšímu hodnocení. Celkový dojem: 65 %. (08.02.2015)

Veľmi šikovne vystavaný príbeh o sluhovi, ktorý v úvode pôsobí ako ten najzodpovednejší človek pod slnkom. Ten istý sluha sa však po prijatí do služby mení rýchlosťou svetla na človeka, ktorý má všetko dokonale naplánované...Komornosť snímku neprekáža, naopak si myslím, že je jednou z predností filmu, rovnako ako čiernobiela farba. Charaktery a psychológia postáv je dobre prepracovaná a malé osobné súboje medzi pánom domu a sluhom film spoľahlivo poháňajú. Posledná tretina filmu, kde už nieje veľmi jasné, kto je pán a kto sluha snímok výborne uzatvára. 80%. (14.08.2014)

Je to síce otrepané klišé, ale aj film Sluha sa rozbieha veľmi zvoľna. Tušíme, že niečo nie je v poriadku a zároveň sa bojíme, že skrytá hrozba sa prejaví vo forme otrepaných klišé amerických filmov, ktoré však vznikli oveľa neskôr. Losey je ale nesmierne precízny v komponovaní záberov, vo forme dialógov, v budovaní napätia, ale najmä v nie tak úplnej predvídateľnosti deja. Je to jednoducho natočené veľmi inteligentne a s veľkým zmyslom pre detail, rôzne akcenty a film môžeme s kľudným svedomím nazvať psychologicky dôveryhodným. Veľkým plusom je atmosféra mesta, ktorú cítime aj napriek tomu, že z domu takmer nevyjdeme. (21.05.2014)