Střepy v hlavě

Výtečná počáteční atmosféra s pořádnou dávkou strachu z neznáma by měla postupně gradovat a dostat se k šokující pointě. Bohužel postupně spíše uspávala a dostala mě až k neuvěřitelně debilní pointě. Pokud jsem to tedy dobře pochopila. Ale jak čtu níže, evidentně to nechápe skoro nikdo. Jak je to možné? Kde udělali soudruzi z NDR chybu? Následující text je SPOILER, tedy doporučuji nečíst, pokud jste film ještě neviděli!!! To opravdu sázeli tvůrci na příběh, kde si nějaký démon, nadpřirozená bytost, smrt či jako tu zrůdu mám nazvat, vyskočí ze zrcadla, zabije svůj originál, potom nasedne do auta a způsobí autonehodu, při které ztratí paměť a celý film se snaží přijít na to, že je to zlo ze zrcadla.. Ale no táááák, to přeci nemůžete myslet vážně? Asi ale jo…Prostě katastrofa. Vraťte se zpátky za zrcadlo! (27.04.2010)

Přes všechny hororové prvky a atributy a zajímavé záběry Londýna a tajuplnou hudbu a ruchy a přese všechny lekačky naprosto chladný film, který ve mně nevyvolal žádné emoce, žádné napětí. Možná proto, že je obsahově vyprázdněný a odnikud nikam nejde. Např. v Omen se dějí nějaké věci, které když se prozradí, dají smysl a ovlivní to jednání postav. Tady se něco děje, co nemá pravidla, ve výsledku nedává smysl a postavy vlastně nijak nejednají. Závěrečná pointa je hezká, ale to v každém dílu Krajních mezí, a je to o hodně kratší. Vlastně ve chvíli, kdy to konečně začalo být zajímavé, tak to skončilo. (04.09.2010)

Slastně pomalý mysteriózní softhorror s klidnou a pečlivou kamerou, pohledným vizuálem, působivou zvukovou stopou a krásnou Lenou Headey, které to s krvavým očičkem slušelo ještě víc než obvykle. Takže forma bez jediného kazu. Lehoulince lynchovský příběh mě taky hodně zaujal, je to přesně ten druh introvertních surreálních(*) příběhů, které mám tolik rád. A jako bonus jsem si rozšířil své znalosti psychických poruch o Capgrasův syndrom, což je fakt hodně zajímavá záležitost. Takže mi nezbývá než pětit, velepříjemný a meditativní filmový zážitek. Škoda jen, že s tak krátkou stopáží, vždyť zápletka nabízí spoustu dalších možností pro rozšíření scénáře. Jediná moje výtka patří (výborné) scéně s dvojnicí v koupelnovém zrcadle, která je bezostyšně obšlehnutá z Below (2002), nebo o rok mladšího korejského Geoul sokeuro / Mirrors. (*Já bych nejradši napsal 'surreálných', ale údajně je to správně takhle.) (14.05.2015)

Najvýstižnejším komentárom ku tomuto anglicko-francúzskemu psycho horrorovému thrilleru je krátky citát z diela amerického spisovateľa Edgara Allana Poea, ktorý si tvorcovia tohto snímku zvolili ako úvodné motto: "Zvíťazil si a ja som sa vzdal. Napriek tomu si od tejto chvíle tiež mŕtvy. Mŕtvy pre svet, pre nebo, pre nádej. Existoval si prostredníctvom mňa a v mojej smrti vidíš tvár, ktorá je tvoja vlastná. Ako dokonale si zavraždil sám seba." ** (18.06.2016)

Thriller založený na atmosféře, který mi svou formou i obsahem připomínal všechny ty zbytečné předělávky asijských hororů, které stejně vznikly jen pro to, že američani neradi titulky. Až mě zarazilo, že jsem nepřišla na žádného asijského předchůdce i u tohoto kousku, který je podle mě úplně stejně zbytečným, jako všechny ty americké temné vody, nenávisti, kruhy, zmeškané hovory atd. atd. (27.11.2010)