Střepy v hlavě

Než v hlavě spíš Střepy na podlaze.. Ellis zasazuje mrtvolné postavy do neživotného světa plného napětí, otázek a lekaček. Pohrává si s divákovým očekáváním a klišé (co se stane, až se otočí zpátky?), ale především brilantně režíruje a celou dobu "baví". Ať už je pointa jakákoliv, tenhle film má blízko k nejvyššímu ohodnocení. (09.10.2012)

"Psycho" horor. Ztráta paměti, autonehoda, stále se vracející fragmenty autonehody, zdravotní testy, spousta náznaků, nedokončené záběry apod. Film se nejprve vleče jako slimák po solničce. Vše se točí kolem rozbitých zrcadel. Pak začíná pochodovat jako želva a skončí u slepičího běhu, s rychlostí toku děje to tedy není slavné. Film téměř s nulovou gradací, přesto zajímavý. Chcete mít svůj odraz v zrcadle? Zrcadlo je ale odedávna symbol smrti. Náš obraz v něm je poloskutečný...ale jen upíři přece nemají svůj odraz v zrcadle. Až se zítra ráno půjdu podívat do zrcadla na své vrabčí hnízdo na hlavě, dám si pozor. Pozor na rozbité zrcadlo, protože to je symbolem smrti našeho obrazu tady ve světě. Zbytečně nesmyslné, zbytečně nevysvětlené. (07.07.2009)

Thriller založený na atmosféře, který mi svou formou i obsahem připomínal všechny ty zbytečné předělávky asijských hororů, které stejně vznikly jen pro to, že američani neradi titulky. Až mě zarazilo, že jsem nepřišla na žádného asijského předchůdce i u tohoto kousku, který je podle mě úplně stejně zbytečným, jako všechny ty americké temné vody, nenávisti, kruhy, zmeškané hovory atd. atd. (27.11.2010)

Soustředěná režie Seana Ellise je v současných žánrových vodách k nezaplacení příjemnou změnou, ne-li přímo zářnou výjimkou, značící mj. komplexní režijní způsobilost. Zvolna budovaná atmosféra skrze rozvážný rytmus a uvážlivou práci s audiovizuálem, bez zaváhání či obvyklých žánrových přečinů a se smyslem pro detail i pro náležitě efektivní provedení takových (v žánru dlouho neiniciovaných, zaprášených) artefaktů typu „opakovaný flashback, rozkrývající zásadní dílek v dosud zastřeném účelu hrdiny“ (viz. Harmonika v Tenkrát na Západě). O to více zamrzí, že scénář neiniciativně staví na již provětrané šabloně, jejímž prohlédnutím film víceméně vyloží všechny karty (nemluvě o závěrečné, rovněž nepůvodní odbočce, po které vyvstávají otázky i tam, kde jich nebylo třeba). 7/10 (03.01.2010)

Výtečná počáteční atmosféra s pořádnou dávkou strachu z neznáma by měla postupně gradovat a dostat se k šokující pointě. Bohužel postupně spíše uspávala a dostala mě až k neuvěřitelně debilní pointě. Pokud jsem to tedy dobře pochopila. Ale jak čtu níže, evidentně to nechápe skoro nikdo. Jak je to možné? Kde udělali soudruzi z NDR chybu? Následující text je SPOILER, tedy doporučuji nečíst, pokud jste film ještě neviděli!!! To opravdu sázeli tvůrci na příběh, kde si nějaký démon, nadpřirozená bytost, smrt či jako tu zrůdu mám nazvat, vyskočí ze zrcadla, zabije svůj originál, potom nasedne do auta a způsobí autonehodu, při které ztratí paměť a celý film se snaží přijít na to, že je to zlo ze zrcadla.. Ale no táááák, to přeci nemůžete myslet vážně? Asi ale jo…Prostě katastrofa. Vraťte se zpátky za zrcadlo! (27.04.2010)