Opouštět Petrohrad

Herecký koncert (otřepaný výraz, který tady ale platí) a zároveň učebnice pro scénáristy a tvůrce dialogů. Vyhraněné typy, vyhraněné názory, přesná palba replik, které opravdu vyrůstají jedna z druhé a staví promyšlenou strukturu inscenace. Dost možná vrchol Daňkovy televizní tvorby. S každým dalším zhlédnutím také víc a víc obdivuji Terezu Brodskou, s jakou přesvědčivostí zahrála nejtěžší roli celé inscenace. (11.03.2014)

Středněmetrážní televizní hra na Daňkovo oblíbené historické téma. Tahle psychologizující malá historická dramata Daněk jednoduše uměl a dokázal napsat postavy hercům přímo na tělo. Zápletka se točí kolem manželky carského důstojníka, který se zúčastnil děkabristického povstání a byl odsouzen do vyhnanství na Sibiř. Tereza Brodská coby manželka je rozhodnutá ho tam následovat. Hra je silná svým hereckým obsazením, za zmínku stojí v menší ale výrazné roli Josef Vinklář jako vysoký hodnostář carské ochranky. Je to typická záporná postava, jako vystřižená z jeho rejstříku. Celkový dojem: 60 %. (20.10.2007)

František Němec a Josef Vinklář v hlavních rolích. To je koncert pro oči. Pro milovníky českého divadla je tento dramatický film, s do nejmenších detailů dotáhnutými rolemi, koncert pro oči. Když k tomu připočteme skvělý hlasový doprovod krásného hlasu Aleny Vránové, můžeme se, tak zvaně, vznášet v oblacích. Jediné, co mi ve filmu vadilo, je trochu nepřirozená Tereza Brodská. Pro mě osobně ne moc šťastná volba v tomto případě do role Volonské, po které touží většina mužů. Jinak skvělé herecké výkony. (06.09.2010)

Oldřich Daněk je můj oblíbenec. Miluji jeho metodu historických útržků s báječnými dialogy, které vypovídají o době i o lidech, o lidech zvlášť. Takže jsou ve většině podpořeny kvalitními hereckými výkony (v tomto případě naprosto bravurními). Mám ráda i televizní inscenace, které dokazují, že i s málem se dá vytvořit hodně. Což mě vede k jedné obecnější stížnosti (než je současná televizní tvorba) a tou je současná úroveň scénářů a jejich naprosté nedocenění. Navrhuji zavést na ČSFD i kategorii scénárista. (31.08.2010)

Československá televizní inscenace odehrávající se v Petrohradě v roce 1825, těsně po skončení neúspěšného proticarského povstání a potrestání jejich vůdců, známých jako děkabristé. Komorní dílo geniálního dramatika, režiséra a scénaristy O. Daňka zachycuje carského ministra Speranského v podání J. Vinkláře, zpytujícího své svědomí kvůli tvrdým trestům, které rozdal odsouzeným povstalcům. Mezi povstalci, kteří své spiknutí vůbec organizačně nezvládli a byli snadno zajištěni policií, bylo hodně ruských šlechticů, a proto není divu, že k zamyšlenému soudci přijde kněžna Volkonská (T. Brodská) prosící o povolení k odcestování do tábora nucených prací v sibiřském Něrčinsku za svým mužem. Soudce a kněžnu doplňoval v jejich rozhovoru policejní plukovník Benkendorf (F. Němec) a mladý intelektuál Gribovský v podání O. Vetchého, o němž se později zjistilo, že ono prosincové povstání pomohl zneškodnit tím, že spiklence udal. Není snad třeba dodávat, že všichni účinkující předvedli vynikající herecké výkony, což mě překvapilo zejména u T. Brodské, jejíž hrdou kněžnu, toužící putovat za svým mužem přes téměř celé Rusko, hodnotím jako jednu z jejich nejpovedenějších rolí. Velmi mě zaujal rozhovor mezi kněžnou a soudcem, který se ji snažil od její nebezpečné cesty odradit, o poloze Něrčinsku, dnes patnáctitisícového města v Zabajkalském kraji, a jeho vzdálenosti od Petrohradu. Ačkoli poměrně prostý příběh vypráví o situaci českému divákovi poměrně vzdálené, díky skvěle napsaným dialogům a neméně dobrým hereckým výkonům se mi tento snímek jeví jako velmi působivý, ostatně jako mnoho ostatních děl od pana Daňka. Jeho jméno je pro mě zárukou kvality a vzhledem k tomu, že podobné historické televizní inscenace chovám ve velké oblibě, nemohu hodnotit jinak než nadprůměrně. (05.11.2020)