Warcraft: Prvý stret

Existují filmy, při jejichž sledování lidem naskakuje vyrážka. Já právě viděl film, při kterém mi vyrážka nejen naskočila, ale taky se sama zanítila, zmokvala, zatuhla, sloupla se, zahojila a vymizela. To byla tak intenzivní píčovina, že se mi během ní zrychlily v těle veškeré biologické procesy. Dokonce mám dojem, že mi někdy v půlce filmu na mozku vyrašil a hned zase odrašil nádor. Neméně šokován jsem byl i po navštívení zdejšího filmového profilu. Po spatření tak přemrštěného množství rudých komunistických hvězd mnou okamžitě zacloumaly všechny mrákoty, obličej se mi přeskupil v pohoršený výraz, a s rukama prosebně spjatýma k pomyslnému nebi jsem důstojně zahlásil: „Ach ne, nesmím nechat hněv cloumat svým majestátem!“. Jejda, překlep. Vlastně jsem to řekl trošku jinak: „Těm čurákům asi už úplně mrdlo!“. Nerozumím a nechápu. Na rovinu přiznávám, že jsem nikdy nehrál předlohu. Já byl vždycky ten typ člověka, který v životě spíš žije, takže mě tento strážce panictví naštěstí nechránil. Ale koukal jsem na to s člověkem, který na placených serverech Blizzardu strávil víc času než na bezplatných ulicích reality, a tomu povadla kouzelná hůlka ještě dřív jak mně. Takže očividně to může paralyzovat jak hráče, tak nás normální. Současná uprchlická krize v Evropě se mi zdá míň komplikovaná jak zápletka tohoto filmu, takže dějově jsem se nechytal vůbec. Neužil jsem si ani podívanou, páč animaci nejspíš naprogramovali v textovým editoru Nokie 3310. Navíc jsem to já absolutní kokot (Falus Infinitus) protrpěl s českým dabingem, takže mi většina orků zněla jako Optimus Prime s tuberákem. Ještě že ti herci aspoň hráli výborně. Sice asi v nějakým úplně jiným filmu, kterej jsem nikdy neviděl, ale tak nevadí. Bluáááh. Takže teď už to jsou dvě kategorie filmů, kterým se musím vyhýbat obloukem. Dlouhá léta to byla kategorie hororů, k nimž jsem si vypěstoval stejný vztah, jaký má člověk alergický na buráky k burákům, a nyní to musím rozšířit i o kategorii sračkoidních fantasty slátanin natočených podle jiných neméně sračkoidních slátanin, ve kterých je hromada ošklivých zlobrů, barevných obláčků a stupidních keců. (22.09.2016)

Co jsem čekal, to jsem dostal. Lehce nadprůměrnou fantasy, která se snaží být velkolepá a docela jí to jde, ale bohužel padá na hubu kvůli občas vyloženě odpudivé stylizaci (chápu, je to hodně subjektivní), ale hlavně kvůli nevydařenému obsazení dobré poloviny hlavních hrdinů a snaze všechno rychle odvyprávět a posunout dopředu. Díky tomu to občas nedává vůbec smysl, vztahy mezi postavami nefungují tak, jak asi měly a snaha ukázat co nejvíc potvor, míst, měst, kouzel a věcí ničí potenciálně zajímavý příběh, který je nakonec mnohem banálnější, než by mohl být. Fandové budou asi nadšení, ale já jsem dostal jen obyčejnou i když celkem epickou fantasy podívanou, která mě střídavě docela bavila a občas vyloženě lezla na nervy. Na druhou stranu beru, že je to první film a tvůrcům se povedlo rozdat karty tak, že sequel by mohl být celkem zajímavý a klidně si na něj za pár let zajdu. Potřebu vidět znovu První střet ale rozhodně nemám. (15.05.2017)

Nebavilo ma to. Alebo som tomu nerozumel a tak ma to nebavilo, alebo som tomu miestami aj rozumel, ale ani tak ma to nebavilo. Postavy nezaujímavé (páčil sa mi len aragornovský Travis Fimmel). Univerzum síce paradoxne napriek slabým postavám a nezaujímavým hercom MÁ potenciál na sériu a niektoré vizuálne nápady fajn (napriek tomu je snímka po trikovej stránke miestami značne podozrivá). (27.11.2016)

V podstatě by se dalo říct, že je to poměrně adekvátně natočené absolutní fantasy se vším všudy. Takže žádné Tolkienovské více history, než-li fantasy a nebo něco ve stylu Hry o trůny, kde si vlastně až na konci první série uvědomíte, že to není úplně seriál ze středověku, ale že v něm jsou také trošku prvky fantasy. Tady Vám to je jasné hned první digitální postavou orka, který se v první scéně objeví. V tu ránu mi došlo, že to vlastně ani jinak natočit nešlo, protože celý svět Warcraftu je založený hlavně na národech jako jsou elfové, orkové, skřeti, trpaslíci nebo nemrtví a lidé jsou zde spíše jen tak na okraj. Respektive mají také své místo, ale srovnatelné se všemi ostatními. Tudíž mi tedy celou půlku filmu trvalo, než jsem si na tento filmový svět zvykl. Barevné to bylo až běda, digitalisti také odvedli hodně velký kus práce a hledat na tomto filmu kus reálného světa by bylo stejně tak těžké, jako hledat dobré pivko mezi basou Staráče. Druhý filmový poločas mě ale dokázal zvednout ze židle a ačkoliv jsem původně myslel, že to možná ani nedokoukám, nakonec mě závěrečná válečná scéna víceméně uspokojila. Pokračování bych sice nevyhledával, ale na druhou stranu musím uznat, že si to Blizzard pohlídal. Fanoušek Wowek nebo Doty tady pravděpodobně vyteče blahem. (03.10.2016)

Neotesaný základní kámen, asi jako první herní Warcraft. Film, ve kterém se bije videoherní plytkost s extrémním zahuštěním fikčního světa, který se film snaží předložit, aby rozehrál události do budoucna. Výsledek nevede ani tak k přehlcení informacemi, (kdo nezpracuje čtyři výchozí lokace a půl tuctu archetypálních postav, měl by odevzdat diváckou průkazku) jako spíš k neschopnosti uspokojivě pohltit a dosáhnout emočního dopadu jako celek. Jones dokáže kouzlit se samostatnými scénami, ale k mému překvapení nedokáže nad celým příběhem uvázat okrasnou stuhu a vystřelit ho do publika jako vypravěčský "full package". V paměti tak zůstávají hlavně střípky a hrstka sympaticky se profilujících postav v čele s Fosterem (další feťácká role!), Fimmelem (Ragnar reloaded!) a Schnetzerem, který se kupodivu rozehraje do sympatického tahouna. P.S.: Body k dobru za osvěžující nekompromisnost v zabíjení hrdinů a částečně i za neústupnost Jonese při určení stylizace, která není ani LOTR, ani Hobit, ale "prostě Warcraft". Mínusy za šišlající Paulu Patton a vůbec celý pokus o romantiku na ploše tří scén. (08.06.2016)