Láska Anny Elliotovej

Více než „Pýcha a přemlouvání“ choulila se v Anně Elliotové naděje a doufání a světlo prozření svitlo kapitánu Wentworthovi po jeho osmileté zatvrzelosti a uražené pýše odmítnutého nápadníka. Opětné setkání po letech rozbouří vlny jejich dřívější důvěrné náklonnosti, byť exsnoubenci se rozsvítí až v posledních sedmi kapitolách. Váhání jeho však zcela ospravedlní upřímné vyznání a vylití citů v dopise milostném plném vášně, rozervanosti, nejistoty a doufání a nakonec odzbrojujícího vyznání lásky, kdy s adresátkou viktoriánské Anglie zatočí se svět a čtenářkou 21. století též. Ta musí na chviličku knihy odložiti a přemítat a doufat v to, že milostný dopis není muzejní vycpaninou a stále se v době iPadů internetů esemesek Ufounů tabletek a dalších šíleností vyskytuje a není druhem vyhynulým. Protože pak by tento svět opravdu nestál za nic. * Film představil Annu utípnutou, takovou chudinku bez názoru a naprosto zchvácenou maratonem závěrečným. Koukaje vyjeveně na ten výkon sportovní, pochopení zám(v)ěru tohoto moderního jaksi se nedostavilo. Sapristi – a polibek na veřejnosti? Zhola nemožné! Divačka udivená s očima vytřeštěnýma musela vydýchávati... Dopis milostný utekl scénáristovi zcela, což je ovšem velká škoda a absence zásadního nedosáhne na plné ohodnocení. Doplňkem k filmu je zcela nezbytně kniha... (Navrch místo bruneta urostlého kapitán byl blonďák hmm mm.....) (14.12.2015)

Nebýt té otřesné scény v závěru, dala bych možná i tak trochu nezasloužené čtyři hvězdičky, protože přes všechny svoje nedostatky (a že jich tam je) má ten film úžasnou atmosféru a několik opravdu působivě nasvícených scén. Ale když se na konci Anna rozběhla za kapitánem Wenthworthem přes celý Bath a pak ještě zpátky, došlo mi, že tři hvězdičky jsou až dost. Koneckonců Sally Hawkinsová v hlavní roli není zrovna bůhvíjak sympatická (mimochodem, nikdy bych nevěřila, že můžou empírové šaty někomu neslušet, ale ona zvládla i tohle) a Rupert Penry-Jones má po celou dobu tak neuvěřitelně vážný výraz, že to působí až komicky. Ve srovnání s o dvanáct let starší verzí nemá tahle adaptace šanci obstát. (17.06.2010)

Za mne jedno z nejslabších zpracování Jane Austinové. Hlavní hrdinka postrádá jakékoli charisma, její bývalý snoubenec také a o ostatních nemluvě. většinou se filmová a televizní zpracování dají koukat s potěšením, tentokráte převládala nuda. Nezachránil to ani Anthony Head, jediný herec, který byl ve své roli uvěřitelný a dobrý. Slabší 2 a půl*. (14.12.2015)

Poměrně solidní, romantické drama, které je v záplavě německých braků pohlazením po duši. U tohoto snímku lze dobře vypnout, relaxovat a nepřemýšlet, což je mnohdy velké plus. Tvůrci dobře zvolili exteriéry - anglická honosná sídla zasazená v parcích a zahradách, pobřeží moře či města. Charaktery postav jsou dobře prokreslené, což není k údivu, když předlohou je dílo z pera Jane Austen. Chyby: 1) Na začátku filmu otevře Anna svou dřevěnou truhličku, v níž má schované dopisy převázané stužkou. Sfoukne z nich prach, ovšem kde se na nich vzal? Byly přece zavřené! To se práší i přes víko?2) Ve scéně (tuším, že kolem 50. minuty, ale nejsem si jistý), kdy Anna jede kočárem s Frederickem oznámit, že jedna z dívek se poranila, otevře Frederick bránu, následuje oznámení a chvíli na to vidíme, jak Wentworth odjíždí na černém koni pryč. Kde se tam ten kůň najednou vzal? Nebylo vidět, že by jej někdo přivedl. Zajímavost: Zhruba ve 26. minutě můžeme slyšet Annu hrát na klavír Beethovenovu sonátu cis moll - Měsíční svit. (25.01.2011)

Pěkná adaptace jednoho z mých oblíbených románů, v porovnání s tou hrůzou z devadesátých let je to vynikající. Výborné obsazení, to se musí nechat, nejlepší asi je Anthony Head jako sir Walter a Rupert Penry-Jones jako kapitán Wentworth. Z děje nebylo vynecháno nic zásadního a bylo to pěkné převyprávění, trochu netradičním stylem, jak tam ta kamera za nima furt jezdila a všide je následovala, asi to mělo působit bezprostředně, ale mě to docela rušilo. Každopádně nejslabší část filmu je ten konec, ten její sprint přes půl Bathu na na konci utahaný polibek na náměstí, na veřejnosti? To si nemyslím. Ale jinak jsem byla spokojená. (29.06.2011)