Scarface

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Brutální mafiánský film o vzestupu a životě kubánského imigranta a později drogového bosse Tonyho Montany (Al Pacino). Realisticky natočený příběh ze světa drog a peněz, kde zvítězí ten nemilosrdnější a dravější, taková trochu odlišná verze amerického snu, kde platí "Svět je Tvůj". V paměti utkví některé scény - spoutaný Tony svědkem zabití kamaráda Kolumbijcem s motorovou pilou, Tony sledující televizi a bezpečnostní kamery v přepychovém bazénu s pěnou, závislý téměř odepsaný Tony šňupající kokain z celé hromady drogy na stole, nebo rozhalená Tonyho sestra mstící se bratrovi za sexuální žárlivost na ni a za zabitého manžela. Přesto tato emočně dosti chladná gangsterka nedosahuje kvalit nejlepších žánrových kousků, jako Kmotra a Tenkrát v Americe. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2335-zjizvena-tvar-scarface/videa/ (31.05.2009)

„I always tell the truth. Even when I lie.“ Kubánský balík, vzdělán ulicí a kriminálem, sní svůj vlastní americký sen na hromadě mrtvol. Stačí mu k tomu jen vůle udělat to, co ostatní neudělají, ale všechno jednou skončí, obzvláště pokud neznáte míru.. Na rozdíl od Carlito´s Way kašle De Palma na psychologii postav a nabízí od emocí víceméně odproštěnou přímočarou jízdu drogového bosse začínající vystoupením z Banánové lodi na Floridě a končící nevyhnutelnou krvavou lázní v bazénku (The World is Yours). A ono to díky Al Pacinovi báječně funguje. Toužím si vybavit šatník Tonyho modelem tmavého saka s jemnou linkou a decentně rozmístěnými šmouhami od koksu.. (29.08.2008)

Další typicky >bri(l)antní< depalmovský film! Strhující gangsterka, která byť nedosahuje poutavosti "Mafiánů" či "Tenkrát v Americe", natož "kmotrovské" ságy, zasluhuje přesto nejvyšší hodnocení, už za to stylizovaně autentické stoneovské (scénář vyšel z pera Olivera Stonea) vykreslení atmosféry osmdesátých let v miamském >podsvětě< drog a násilí... "The World is Yours" - hlásá slogan na dobovém reklamním poutači Pan American, který si uzmul mafián Tony Montana jako motto svého vzestupu až na špičku kokainové mafie na východním pobřeží USA. Jak hluboce se mýlil, pocítí však na vlastní kůži v násilném finále, protože ten >Svět< patří dávno jiným zločincům, než je looserský kubánský imigrant a jeho kumpáni. Politikům, armádním i policejním špičkám a ctihodným obchodníkům a bankéřům (a lidem z Washingtonu v pozadí)... Ano - a jak symbolické - i legendární americké aerolinky skončily s osumdesátými léty se svým byznysem v propadlišti dějin... (27.05.2006)

Tak jsem si zase jednou doplnil filmové vzdělání a zase jsem se pro jednou ptal, proč já blbec tenhle klenot neviděl dřív. Tahle brutální gangsterka o vzestupu a správně krvavém pádu jednoho gangstera v režii Briana De Palmy. A je to fakt bezchybný, příběh je výbornej a ani na minutku té dlouhé stopáže jsem se nenudil. Celý to navíc podkresluje výborná hudba a Al Pacino zde předvádí snad nejlepší výkon své kariéry, kam se hrabe Corleone a spol. Fakt pecka, na kterou se určitě ještě několikrát kounu. Já totiž podobný gansterky fakt hodně rád. (08.06.2009)

Snímek Zjizvená tvář z roku 1983 představuje v dějinách moderní americké gangsterky víceméně ojedinělý experiment – a to navzdory tomu, že vlastně obměňuje docela klasické vzorce. Nabízí vzestup a pád gangstera, přičemž příběhu o zločineckých praktikách rozvíjí v paralele k soudobé politické situace. Tato je navíc vedena z levicové perspektivy… je kritikou americké hamižnosti, obrazem sebe požírání kapitalistického systému. Dvojí tendence filmu směřujícího (a) od jedince k systému společensko-zločinecko-politických vztahů a (b) od systému těchto vztahů k jedinci dosud představuje jeden z nejagresivnějších, nejošklivějších a nejpodmanivějších filmů osmdesátých let, a to zdaleka nejen těch gangsterských. Z hlediska výstavby scénáře i výsledného filmu je příznačné už to, že Zjizvená tvář nikdy nedovolí divákovi cítit se s postavami dobře, a to už kvůli tomu, že všechny postavy jsou od samého začátku v jistých ohledech odpudivé. Na filmu je přitom výrazně vidět kooperace dvou velmi odlišných tvůrčích osobností: otevřeně politického přístupu scenáristy Olivera Stonea a otevřeně cinefilního přístupu režiséra Briana De Palmy. Více jsem o filmu napsal na Poznámkách. (15.05.2020)